Žaloba na určení, vydání nebo vyklizení?

Právní teorií ani soudní praxí není dosud uspokojivě vyřešena otázka formy výroku rozsudku, na jehož základě lze ve smyslu ustanovení § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění předpisů pozdějších, provést změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, který neodpovídá skutečnosti.

Právní praxe musí v přiměřené době reagovat na změněné celospolečenské podmínky vyvolané novým společenským zřízením a s tím souvisejícím rozvojem majetkových poměrů.

Již od vzniku státu je přikládána významná úloha evidenci vlastnictví nemovitostí jako základního majetku ve státě, čemuž odpovídá i stanovení zvláštních zákonných podmínek pro zcizování, zatěžování a publikaci věcných práv.

Právnímu významu vlastnictví nemovitostí ve společnosti (státě) musí odpovídat i určitost a nezpochybnitelnost označení nemovitostí, formy spoluvlastnictví, výše podílů jednotlivých spoluvlastníků a právního důvodu vlastnictví v soudních rozhodnutí, zejména tehdy, pokud zápis osoby vlastníka v katastru nemovitostí neodpo-vídá skutečnosti.

Přednost před formou žaloby na plnění (vyklizení nemovitosti) nebo na určení vlastnického práva, jehož zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, má požadavek určitosti a nezpochybnitelnosti vlastnického práva k nemovitostem v soudních rozhodnutích jako součást ústavního principu právní jistoty a právního státu.

II. Vybraná judikatura

„Právo na vydání věci (§ 126 obč.zák.) se – jde-li o nemovitost – realizuje v soudním řízení, ve kterém není uplatňován nárok podle zvláštního (restitučního) předpisu, žalobou o vyklizení nemovitosti. Výrok, kterým soud ukládá žalovanému „vydat“ nemovitost je vykonatelným exekučním titulem toliko v restitučních souvislostech, kde žaloba na vydání vede k restituci vlastnického práva k této věci. Že však ani zde nejsou pojmy „vydat“ a „vyklidit“ pojmy navzájem zaměnitelnými , uvedl Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 28.5.1998, sp.zn. 2 Cdon 1361/97, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 18. ročník 1998, pod číslem 124.“ 1)

„Původní vlastník nemovitosti poté, co ji jako převodce převedl smlouvou na jinou osobu (nabyvatele) a poté, co došlo k pravomocnému zápisu vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitosti katastrálním úřadem, má (popřípadě jeho právní nástupce) vždy naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm.c) OSŘ na určení svého vlastnického práva, jestliže uplatňuje určitý právní důvod, jehož existence by měla za následek neplatnost smlouvy o převodu nemovitostí nebo zánik jejich právních účinků.“ 2)

III. Právní závěry

3.1. pravomocné rozsudky, které mají konstitutivní charakter

Pro správné pochopení formy vlastnické žaloby je nutné rozlišit pravomocné rozsudky soudů, které mají konstitutivní charakter, např. o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví či společného jmění manželů, přikázání neoprávněně zřízené budovy do vlastnictví vlastníka pozemku na straně jedné a pravomocné rozsudky soudů, které mají deklaratorní charakter na straně druhé, např. o určení sporného vlastnického práva k nemovitosti, o vyklizení nemovitosti.

Pravomocný rozsudek soudu, který má konstitutivní charakter, je vydán na základě žaloby na plnění s tím, že takovýto rozsudek splňuje i nezbytnou podmínku určitosti označení nemovitosti, formy vlastnictví, výše podílů jednotlivých spoluvlastníků ve výroku rozsudku soudu; rozsudek rovněž slouží jako listina k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb.

Výjimkou ze zásady přednosti žaloby na plnění, kterou se žalobce domáhá vydání rozsudku, který má konstitutivní charakter, je žaloba o určení vlastnictví nemovitosti ve společném jmění manželů vůči jednomu z bývalých, případně i stávajících, manželů v mezidobí od zániku společného jmění do uplynutí tříleté zákonné lhůty. To vyplývá ze zvláštního charakteru řízení o vypořádání SJM (majetkové vztahy úzce související se vztahy rodiněprávními) a z ustanovení § 150 odst.3 ObčZ, které výslovně předpokládá vypořádání společného jmění manželů vznikem podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, pokud ve lhůtě 3 let od zániku SJM nedojde k dohodě či není podána žaloba na vypořádání SJM; přitom platí, že podání žaloby na vypořádání SJM je právem a nikoli poviností kteréhokoli z manželů, stejně jako uzavření dohody o vypořádání SJM.

3.2. pravomocné rozsudky, které mají deklaratorní charakter

V případě, že žalobce uplatňuje v občanském soudním řízení svoje vlastnické právo k nemovitosti, které je v katastru nemovitostí neoprávněně zapsáno na jinou osobu, zpravidla existuje naléhavý právní zájem na žalobě o určení sporného vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 80 písm.c) OSŘ. Pravomocný rozsudek soudu o určení sporného vlastnického práva k nemovitosti je vždy zcela určitým a nezpochybnitelným podkladem pro záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb.

Pravomocný rozsudek soudu o vyklizení nemovitosti nelze vyloučit jako listinu umožňující záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb. ; v praxi se však může jednat o jednodušší právní vztahy k nemovitosti, např. když na straně žalobce vystupuje jeden pravý vlastník nemovitosti nezapsaný v katastru nemovitostí a nemovitost je právně i fakticky vykliditelná.

Pravomocný rozsudek soudu o určení vlastnictví nemovitosti oproti pravomocnému rozsudku soudu o vyklizení nemovitosti nadevší pochybnost ve výroku rozsudku určuje osobu pravého vlastníka, předmětnou nemovitost včetně zastavěných (nevykliditelných) pozemků, formu vlastnictví a výši podílů jednotlivých spoluvlastníků.

Pravomocný rozsudek soudu o vyklizení nemovitosti zpravidla nesplňuje podmínku určitosti a nezpochybnitelnosti nutnou pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem, zejména z těchto důvodů:

  1. odůvodnění rozsudku je nezávazné
  2. odůvodnění rozsudku je mnohdy neurčité (právním důvodem vyklizení nemovitosti nemusí být jen existence pravého vlastnictví, nýbrž i věcné břemeno, nájem, výpůjčka, inominátní smlouva, právo na bydlení, výkon hospodaření majoritního vlastníka apod.)
  3. nepřípustnost odvolání žalobce jen proti odůvodnění nepravomocného rozsudku soudu o vyklizení (§ 202 odst.3 OSŘ) v případě věcné správnosti výroku rozsudku a jeho nesprávného odůvodnění (např. formy vlastnictví, rozsahu podílů spoluvlastníků, právního důvodu vyklizení)
  4. nemožnost vyklizení některých nemovitostí, např. zastavěných parcel, některých speciálních staveb, které jsou nemovitostmi
  5. možnost různého výkladu povinnosti vyklizení žalovaného v pravomocném rozsudku u některých zemědělských a lesních pozemků (nebezpečí sklizení, smýcení apod.)
  6. nemožnost rozlišení rozsahu podílů jednotlivých spoluvlastníků a to již u dvou a více osob k téže nemovitosti
  7. nemožnost rozlišení charakteru spoluvlastnictví mezi společným jměním manželů a podílovým spoluvlastnictvím
  8. riziko neúplnosti dokazování, neboť pro úspěch ve věci (vyklizení) postačuje zjištění jakéhokoli právního důvodu užívání nemovitosti žalobcem, tj. nikoli pouze vlastnictví, a neexistence právního důvodu užívání nemovitosti žalovaným. Naopak jsou poměrně časté žaloby nevlastníků nemovitosti vůči vlastníkovi na vyklizení, např. nájemce bytu vůči vlatníkovi budovy.
  9. právní nemožnost vyklizení nemovitosti ve společném jmění manželů jedním z manželů vůči druhému a mezi podílovými spoluvlastníky navzájem, pokud jsou jejich podíly rovné. Naopak možnost vyklizení minoritního podílového spoluvlastníka majoritním spoluvlastníkem.
  10. nemožnost vyklizení nepravého vlastníka nemovitosti neoprávněně evidovaného v katastru nemovitostí, pokud on sám spornou nemovitost ve skutečnosti fakticky neužívá a naopak nutnost vyklizení jen osoby, která nemovitost užívá bez právního důvodu
  11. nemožnost rozlišení rozdílného rozsahu podílů jednotlivých spoluvlastníků k více nemovitostem jedním výrokem, např. různý podíl k budově a různý podíl k pozemku. To se rovněž týká různé formy spoluvlastnictví, tj. SJM a podílového spoluvlastnictví.

Soudní praxe zcela nesprávně ztotožňuje vykonatelnost rozsudku o vyklizení nemovitosti dle § 340 až 344 OSŘ s provedením zápisu vlastnického práva do katatru nemovitostí záznamem dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb. Výkon rozsudku o vyklizení nemovitosti je prováděn výlučně jen odstraněním věcí či vykázáním povinného a všech, kdo se tam zdržují na základě práva povinného k nemovitosti a nikoli jinak.

Katastrální úřad na základě návrhu zhotovitele, případně účastníka řízení, provede zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem, pokud pravomocný rozsudek je způsobilý k vykonání záznamu, tj. je-li bez zřejmých nesprávností bez toho, že by rozsudek byl exekučním titulem a byl prováděn výkon rozhodnutí dle § 251 an. OSŘ či § 71 an. správního řádu.

Zápis změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, který neodpovídá skutečnosti, se na základě pravomocného rozsudku soudu provádí záznamem dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb. , přičemž se nejedná o výkon rozhodnutí; pravomocný rozsudek soudu je toliko listinou sloužící k provedení záznamu vlastnického práva bez toho, že by o tom probíhalo řízení, jak je tomu v případě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Žaloba o vyklizení nemovitosti je na místě domáhá-li se vlastník (oprávněný držitel či detentor) svého oprávnění věc držet (užívat) vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasahuje. Pravomocný a vykonatelný rozsudek soudu o vyklizení nemovitosti může mimo výkon rozhodnutí dle § 340 až § 344 OSŘ sloužit i pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem např. tehdy, pokud se jedná o výlučné vlatnictví žalobce, všechny nemovitosti jsou objektivně vykliditelné (tj. nikoli např. zastavěný pozemek), přičemž žalovaný jako nevlastník nemovitost užívá bez právního důvodu.

V případě, že pravomocný a vykonatelný rozsudek o vyklizení nemovitosti pro svoji neurčitost konkrétních vlastnických vztahů k vyklizované nemovitosti, např. pro existenci podílového spoluvlastnictví, nemůže sloužit i jako listina k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem, musí žalobce vydle žaloby o vyklizení (plnění) podat i žalobu o určení vlastnického práva k nemovitosti vůči osobě dosud neoprávněně zapsané v katastru nemovitostí jako její vlastník.

3.3. zvláštní vlatnická žaloba o vydání bezdůvodného obohacení dle § 457 ObčZ
V případě, že se jedná o právní vztah vrácení plnění z neplatné anebo od počátku zrušené smlouvy, vylučuje ustanovení § 457 ObčZ jako ustanovení speciální aplikaci obecného ustanovení § 126 ObčZ.

Výrok soudního rozhodnutí při vrácení plnění z neplatné anebo od počátku zrušené smlouvy o převodu vlastnického práva, jejímž předmětem byla nemovitost, může znít např. takto:

a) u bezúplatných smluv nebo smluv, kde převádějící nepřevzal žádné plnění nebo nabyvateli již veškeré přijaté plnění vrátil, zejména celou kupní cenu, nebo jehož povinnost jiným platným způsobem definitivně zanikla:

„Určuje se, že žalobce (prodávající) je vlastníkem budovy čp…. v …… na stavební parcele č……., stavební parcely č…….. a pozemkové parcely č….., , vše v kat.ú……..“
b) u úplatných smluv, kde nabyvatel nevrátil převádějícímu (prodávajícímu) celou kupní cenu a nadále užívá nemovitost nebo její část:

„Žalovaný (kupující) je povinen:

  1. vydat žalobci (prodávající) budovu čp. .. …. v …… na stavební parcele č……., stavební parcelu č…….. a pozemkovou parcelu č….., , vše v kat.ú…….. a
  2. vyklidit budovu čp…… v …. na stavební parcele č…….., v kat.ú…….(případně byt …..) a vyklizenou předat žalobci a
  3. vydat žalobci stavební dokumentaci …………, to vše proti zaplacení částky …….,- Kč žalovanému; to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku..“ 3)

Tento složený výrok rozsudku vychází z relativně samostatných částí, jež spojuje jediný skutkový základ. První část výroku (vydat) slouží jako podklad k podmíněnému zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem dle § 7 odst.1 zákona č. 265/1992 Sb., druhá část řeší otázku vyklizení nemovitosti nebo její části, třetí část případně další přijatá a nevrácená plnění, která však mohou být velmi cenná, to vše proti vrácení kupní ceny nebo její nevrácené části. Samotný výrok není objektivní kumulací několika žalobních nároků se samostatným skutkovým základem, ale je pouze kumulací samostatných dílčích plnění přijatých a nevrácených účastníky jednoho právního vztahu vrácení plnění z neplatné anebo od počátku zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost.

Zákonodárce při stanovení formy restitučního nároku v zákonech č. 403/1990 Sb. a č. 87/1991 Sb. zvolil termín „vydání věci“ a uzavření dohody „o vydání věci“ z důvodu, že restituční nárok zásadně zakládá převzetí věci čs.státem v rozhodném období na základě od počátku právně vadných právních skutečností včetně převzetí věci bez právního důvodu, na základě absolutně neplatné kupní smlouvy, od počátku zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, nicotných správních aktů. Z tohoto důvodu zákonodárce při označení restitučního nároku zásadně vycházel z ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení s tím, že při registraci dohody o vydání věci býv. státní notářství postupovala obdobně jako u nerestitučních smluv o převodu vlastnictví nemovitostí.

S formou žaloby na vydání nemovitosti po odstoupení od smlouvy o převodu vlastnického práva se ztotožňují i přední autoři v oblasti občanského práva hmotného, jejichž názor nemůže soudní praxe opomenout. 4)

1) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.11.1998, sp.zn. 3 Cdon 385/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2000 Sb. rozh.
2) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.8.1999, sp.zn. 2 Cdon 756/97 (Právní rozhledy č. 11/1999, str. 601)
3) L. Chalupa, K otázce vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 ObčZ, jejímž předmětem byla nemovitost (Právní rozhledy č. 11/1997)
4) J. Mikeš, J. Švestka, Odstoupení od smlouvy ve vztahu ke kupní smlouvě o převodu nemovitosti (Právní rozhledy č. 7/2000)

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

  1. Dobrý večer.
    Pane doktore měl a bych prosím k vám jeden dotaz, zda je to možné.
    Jsem vlastníkem nemovitosti, kde jsem vyhrála spor o zrušení podílového spoluvlastnictví k rodinnému domu a příslušným nemovitostem přikázàním za náhradu. Žalovaná je vyplacena a usnesení je v právní moci. V domku žalovaná nebydlela. Pouze tam chodila sekat trávu apod.
    Dne 17.10.2014 jsem dotyčné poslala výzvu, aby do konce listopadu vyklidila její věci, které se v nemovitosti nacházejí. Jsou to pouze věci, které používala na zahradu. Kýble, boty, dvě elektrické sekačky malé starší apod. Pro věci nepřijela nekontaktovala mne, kde jsem psala číslo mobila nebo adresa. Asi by bylo trapné s touto věcì obtěžovat soud. Je možno jí vyklidit věci jinak? Všechny věci jsem jí řàdně popsala barvou apod. Vím, že vyhodit to nemohu, protože by z toho udělala nové věci. Jsou to skutečně staré věci. Chceme nemovitost opravovat na jaře a bydlet tam.
    Děkuji a s pozdravem Věra

  2. Dobry den, dostali jsme se do nelehké situace, a to že nam byla dána z nájmu bytu výpoved, kvuli dlužnému nájemnému, dlužné najemné činilo asi 6 mesícu, což znamená asi 30 000 Kč ale soudem to narostlo az na nejakých sto tisíc, dlužné najemné jsme dohradili ale zbylé uroky ne. Přišel nám rozsudek z Krajského soudu v Brně povinnost vyklidit Družstevní byt, je možné tuto situaci jeste nejak zachránit? jak se odvolat ? odvolání musí být napsané právníkem nebo muže byt vlastnoručne? předem dekuji za odpoved

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..