Účinky zrušení vyloučení z družstva mimo odvolací lhůtu

Bytová družstva častěji než dříve začaly využívat institutu vyloučení člena z bytového družstva, čímž snadněji dosáhnou zániku nájmu družstevního bytu z důvodu porušení povinností nájemce bytu než prostřednictvím výpovědi z nájmu bytu. Tím vstoupila do popředí i otázka, zda může být mimo odvolací lhůtu „dodatečně“ zrušeno rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva a kdy nastávají účinky tohoto rozhodnutí.

Skutečnost, zda zrušení rozhodnutí představenstva o vyloučení z bytového družstva na základě žádosti vyloučeného člena družstva podané po uplynutí lhůty k odvolání k členské schůzi (shromáždění delegátů) má či nemá zpětné účinky, je otázkou zásadního právního významu, neboť rozhodnutí je na základě výslovné zákonné úpravy „pravomocné“ a vyloučený člen ztratil nejen členství, nýbrž i právo nájmu družstevního bytu s povinností platit bezdůvodné obohacení ve výši tržního nájemného.

Stanovy některých bytových družstev v dotčené problematice zní například takto: „Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o vyloučení, může do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí podat odvolání ke shromáždění delegátů. Odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže shromáždění delegátů rozhodnutí o vyloučení zruší, má toto rozhodnutí zpětný účinek. Pokud dojde ke smírnému vyřešení věci, tj. člen odstraní ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě důvod, který vedl k jeho vyloučení, může představenstvo rozhodnutí o vyloučení zrušit i v případech, kdy nebylo podáno odvolání.“

Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění předpisů pozdějších, taxativně upravuje způsob vzniku a zániku členství v družstvu, přičemž stanovy družstva jako tzv. podzákonný předpis (např. rozsudek NS ČR ze dne 1.12.2004 sp.zn. 29 Odo 189/2004, nález Ústavního soudu ČR ze dne 28.2.2002 sp.zn. III. ÚS 161/01) se od těchto základních a kogentních podmínek účasti člena na činnosti družstva, důležitých i pro třetí osoby, nemohou zásadně odchýlit.

Stanovy bytových družstev v souladu s obchodním zákoníkem zpravidla výslovně přiznávají zpětné účinky zrušení rozhodnutí o vyloučení jen v případě, že člen družstva podal proti rozhodnutí představenstva o vyloučení včasné odvolán a odvolací orgán (členská schůze či shromáždění delegátů) odvolání člena vyhověl.

Mám za to, že v případě marného uplynutí lhůty pro odvolání člena proti svému vyloučení z družstva rozhodnutím představenstva družstva či zamítnutí včasného odvolání člena proti svému vyloučení rozhodnutím odvolacího orgánu (členské schůze, shromáždění delegátů), nerozhodl-li na základě žaloby soud pravomocně o neplatnosti vyloučení, vede k „obnovení“ členství jedině nový proces přijetí za člena družstva, případně lze za zvláštní způsob přijetí za člena družstva s účinky ex nunc považovat i žádost vyloučeného člena družstva po marném uplynutí odvolací lhůty či po zamítnutí odvolání na základě jeho výslovné žádosti, stanoví-li tak výslovně stanovy družstva.

Nestanoví-li stanovy družstva výslovně jinak, po marném uplynutí odvolací lhůty proti odvolání o vyloučení z bytového družstva či po zamítnutí odvolání vyloučeného člena bytového družstva, které nebylo soudem pravomocně určeno za neplatné, má dodatečné „zrušení“ rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva účinky ex nunc (a to na rozdíl řádného rozhodnutí odvolacího orgánu o zrušení napadeného rozhodnutí představenstva o vyloučení).

Znovuobnovení členství s účinky ex tunc má pouze rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) o zrušení rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení z družstva na základě odvolání člena (společných členů) družstva podaného v zákonné propadné lhůtě, nestanoví-li stanovy družstva výslovně jinak.

Za situace, kdy zrušení rozhodnutí představenstva o vyloučení z bytového družstva obecně nemá zpětné účinky ex tunc a samy stanovy i rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o vyloučení takové účinky výslovně neuvádějí, je nutno vycházet z toho, že členství bytovém družstvu je znovu obnoveno s účinky ex nunc ke dni „dodatečného“ rozhodnutí o zrušení původního rozhodnutí o vyloučení.

Jelikož zrušení rozhodnutí představenstva o vyloučení z bytového družstva na základě žádosti člena družstva mimo odvolací lhůtu proti rozhodnutí o vyloučení z družstva ve smyslu ustanovení § 231 odst. 4 obchodního zákoníku, výslovně založeného stanovami, nemá zpětné účinky ex tunc, je nutno „obnovení“ členství v bytovém družstvu za trvání manželství posuzovat jako „znovu nabytí“ práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (členství) ve smyslu ustanovení § 703 odst. 2 obč. zákoníku, zvláště když jediným důvodem pro obnovení členství bylo zaplacení dlužného nájemného a služeb z prostředků v SJM.

Zrušení právních účinků rozhodnutí či právního úkonu od počátku je výjimkou z právního pravidla, že účinky právních úkonů a rozhodnutí, není-li výslovně stanoveno či sjednáno jinak, nastávají zásadně ex nunc (srov. nepřípustnost pravé zpětné účinnosti zákona) s tím, že zpětný účinek ex tunc musí být v souladu s Ústavou i kogentními ustanoveními zákona vždy výslovně sjednán či stanoven. Toto pravidlo je nezbytnou součástí principu právní jistoty v právních vztazích, jež tvoří nedílnou součást demokratického právního státu.

Ve zjevném rozporu s Ústavou a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána, je ustanovení § 231 odst. 6 obchodního zákoníku, které má ex lege „zhojit“ neexistující projev vůle bytového družstva („rozhodnutí členská schůze nepřijala proto, že o něm nehlasovala, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které členská schůze přijala“) marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání členské schůze. K takovému právně „drastickému“ ustanovení zákona v tak zásadní oblasti soukromého práva není žádný věcný důvod a je nepochopitelné, proč toto protiústavní znění zákonodárce přijal za své.

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz