Restituce a peněžité náhrady

Judikaturou Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku, týkající se rozsahu nároků na peněžní náhradu povinných fyzických osob, které byly rozsudkem soudu uznány povinnými věci oprávněným osobám vydat, vůči České republice, se znovu otevřela problematika právních následků restitučních nároků oprávněných osob s trvalým pobytem mimo území čs.státu vůči oprávněným osobám s trvalým pobytem na území čs.státu, kterým byly odňaté věci do účinnosti nálezů Ústavního soudu ČR č. 164/1994 Sb. a č. 2/1997 Sb. již vydány.

Restituční předpisy, vyjma zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, v národním zájmu upřednostněním vlastních občanů s trvalým pobytem na čs. území, jakož i omezením rozsahu restitucí, původně vědomě vyčlenily z restitucí určitou skupinu osob, které měly v rozhodném období trvalý pobyt mimo území čs.státu.

Nálezem Ústavního soudu ČR č.2/1997 Sb., účinného od 15.1.1997, nastala těžko řešitelná právní situace, kdy oprávněným osobám s trvalým pobytem na území ČR byly odňaté věci do jejich vlastnictví bez jakýchkoli zákonných omezení vydány, a tyto osoby věci v mezidobí již legálně zcizily nebo do nich investovaly značnou část finančních prostředků i vlastní práce.

II. Základní právní úprava

Ustanovení § 5 odst. 5 zákona (účinné od 1.4.1991 do 15.1.1997)
Byla-li věc vydána, mohou osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla věc vydána, do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení § 5 odst. 5 zákona (účinné od 15.1.1997)
Byla-li věc vydána, mohou osoby,jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla věc vydána

Ustanovení § 5 odst. 2 zákona (účinné od 1.4.1991 do 1.11.1994)
K vydání věci vyzve oprávněná osoba povinnou osobu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.

Čl. 1 odst.1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb. (účinný od 18.3.1992)
Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.

Čl.10 Ústavy České republiky č. 1/1993 Sb.
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

III. Právní závěry

V právní praxi vznikají nikoli ojedinělé případy, kdy oprávněná osoba s trvalým pobytem na území čs.státu, která zcela legálně nabyla do vlastnictví odňaté věci bez jakýchkoli zákonných omezení, s výslovnou zákonnou úpravou o zániku nároku dalších oprávněných osob v prekluzivní lhůtě (tj. vyloučení nároků jiných osob), teprve po mnoha letech od nabytí vlastnictví a po jejich legálním a ničím neomezeném zcizení, je po účinnosti nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb., na základě rozsudku vydaného dle nového znění ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., povinna nově oprávněným osobám zaplatit peněžní náhradu odpovídající hodnotě vydané a zcizené věci, ačkoli se často jedná o velmi staré a nemajetné osoby.

Jelikož nález č. 2/1997 Sb. nabyl účinnosti téměř 5 let poté, co nabyla účinnosti Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněná pod č. 209/1992 Sb., včetně jejich dodatkových protokolů, je nutno posuzovat právní následky ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění účinném od 15.1.1997, především s ohledem na znění zavazujících článků mezinárodních úmluv o ochraně vlastnictví, kterými je Česká republika vázána.

Oprávněné osoby s trvalým pobytem na území ČR, které po legálním a ničím neomezeném nabytí a zcizení již vydaných věcí, po vydání rozsudku soudu o jejich peněžní povinnosti ve prospěch oprávněných osob s trvalým pobytem mimo území ČR, jsou tak jako osoby často pokročilého věku nezaviněně vystavovány stavu sociální nouze, a to v důsledku právně vadné (diskriminační) legislativy a nesouladu mezi mocí zákonodárnou a soudní.

Pokud lze v souladu s Úmluvou č. 209/1992 Sb. oprávněným osobám s trvalým pobytem na území čs.státu, které zcela legálně nabyly odňaté věci do svého vlastnictví bez jakýchkoli zákonných omezení (nadto zcizily-li tyto věci následně bez jakýchkoli zákonných omezení ve prospěch třetí osoby), uložit právní povinnost po mnoha letech od nabytí vlastnictví (často i po více než 5 letech) věci bezúplatně vydat anebo uhradit oprávněným osobám s trvalým pobytem mimo čs.stát, potom musí čs.stát uložení takovéto právní povinnosti, kterou sám způsobil, oprávněným osobám s trvalým na území čs.státu ve smyslu čl. I odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb. (účinný od 18.3.1992) nahradit peněžní náhradou ve výši obvyklé ceny vydané věci v daném místě a čase, tj. vydání věci oprávněné osobě s trvalým pobytem mimo území čs.státu.

V případě soudního řízení o vydání věci (uzavření dohody o vydání věci) anebo o peněžní náhradu ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb. mezi různými skupinami oprávněných osob, tj. s trvalým pobytem na území čs.státu jako povinnými oprávněnými osobami na straně jedné a mimo území čs.státu jako oprávněnými osobami na straně druhé, je vhodné, aby povinné oprávněné osoby navrhly ještě v řízení před soudem I.stupně vstup České republiky s příslušnou organizační složkou (Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) do řízení na straně žalované strany jako vedlejšího účastníka, neboť je v zájmu státu, aby mohl uplatnit veškeré námitky vůči vydání věci, na čemž je přímo závislá jeho následná reparační povinnost vůči povinné oprávněné osobě.

Nárok povinné oprávněné osoby s trvalým pobytem na území čs.státu, které bylo rozsudkem soudu uložena povinnost oprávněné osobě s trvalým pobytem mimo území čs.státu předtím již vydané věci bezúplatně převést do vlastnictví anebo uhradit peněžní náhradu za zcela legální zcizení takovýchto věcí do účinnosti nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb., proti České republice, je ve smyslu ustanovení § 101 obč. zákoníku promlčitelný ve 3 letech od vydání věcí či od vyplacení peněžní náhrady oprávněné osobě s trvalým pobytem mimo území čs.státu.

Jelikož znění článku 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., je jednoznačné, přičemž nabytí vlastnictví oprávněných osob s trvalým pobytem na území ČR nebylo ničím omezené, je nárok oprávněných osob s trvalým pobytem na území čs.státu vůči České republice ve smyslu cit.článku za až následné uložení povinnosti bezplatně věci oprávněným osobám s trvalým pobytem mimo území ČR vydat anebo dokonce jim vyplatit peněžní náhradu, nepochybný, a to i s přihlédnutím k zavinění čs.státu vydáním diskriminující zákonné podmínky, jejíž následky byly bez náhrady přeneseny na nové vlastníky.

IV. Úroky z prodlení

Z důvodu, že pravomocné rozsudky vydané ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb. o vydání věci, stejně tak i o peněžní náhradu za již vydané věci, které byly v souladu se zákonem převedeny do vlastnictví třetích osob do nabytí účinnosti nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb., mají konstitutivní povahu, nelze uložit ve prospěch opomenutých oprávněných osob povinnost úhrady úroků z prodlení, neboť prodlení povinné oprávněné osoby nastává až dnem vykonatelnosti rozsudku, zakládající s účinky ex nunc povinnost zaplacení peněžní náhrady opomenuté oprávněné osobě.

Konstitutivní charakter rozsudku soudu o peněžní náhradu za již vydané věci, které byly v souladu se zákonem převedeny do vlastnictví třetích osob do nabytí účinnosti nálezu Ústavního soudu ČR č. 2/1997 Sb., vyplývá především z odvozenosti nároku na peněžní náhradu od nepochybně konstitutivního charakteru nároku na vydání věci, tj. „je-li rozsudek soudu o hlavním nároku konstitutivního charakteru, nutně má takový charakter i odvozený nárok na peněžní náhradu za hlavní nárok, není-li výslovně stanoveno jinak“.

Nelze rovněž přehlédnout, že ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., na rozdíl od ustanovení § 5 odst. 3 cit. zákona, výslovně nestanoví lhůtu, do které musí být uzavřena dohoda o vydání věci (vydat věci).

V případě, že se žalobce u soudu domáhá vydání rozsudku, který má konstitutivní charakter, tj. že práva a povinnosti účastníků hmotně právního vztahu zakládá až samotný pravomocný (vykonatelný) výrok rozsudku, nelze přiznat úspěšnému žalobci úhradu úroků z prodlení, neboť prodlení žalovaného nastává až po vykonatelnosti rozsudku. V takovém případě lze uvažovat jen o náhradě škody ve smyslu ustanovení § 420 obč. zákoníku pro porušení povinnosti povinné osoby dle § 5 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., tj. nedodržení zákonné 30 denní lhůty.

V souvislosti s restitucemi nelze přehlédnout výjimečnou právní situaci, kdy v poměrně složité právní věci při aplikaci ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění účinném od 15.1.1997, Nejvyšší soud ČR jako „strážce zákonnosti“, v rozporu s ustanovením 157 odst. 2 o.s.ř. a ve prospěch oprávněné osoby s trvalým pobytem mimo území ČR, v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 258/2002-195 ze dne 28.1.2003 nevídaně zcela ignoroval vyjádření k dovolání žalované oprávněné osoby s trvalým pobytem na území ČR, které byla věc vydána a která ji ještě před účinností nálezu ČR č. 2/1997 Sb. zcizila.

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

10 comments

  1. Dobrý den,v roce 2000 jsem zdědila maminčin restituční podíl.Domáhání probíhalo přes právníka, který mi sdědil,že mi není podíl z čeho vyplatit.Vše bylo vytunelované.Později jsem se dověděla, že tentýž právník zastupoval i druhou stranu.Dá se stím něco dělat.Jak postupovat dále.Prosím Vás pěkně o radu.

    Předem děkuji za odpověd.
    Věra Mikušová

  2. Dobrý den!
    Zřejmě jsem zdědil 3 ha pole na Kladensku. Vzhledem k výši daní řeším nejprve co s tím dále, abych na ně jako nezaměstnaný důchodce vůbec měl. Co mi poradíte? Jaké jsou cesty rozumného a realistického využití pozemku? O prodeji v současnosti uvažuji (s ohledem k věku) spíše až v horizontu 10 let. Zatím si myslím, že asi pronájem, případně i dlouhodobý byl tou vhodnou cestou. Podmínky, ani ceny neznám. Toto je vůbec první moje aktivita v tomto směru. Opravdu, teprve mne čekají první krůčky na cestě ke zjištění jaké vlastně jsou moje možnosti. Jde mi také hlavně o to abych věděl na co si mám dát nejvíce pozor abych neprodělal, nebo dokonce o pozemek ještě nakonec nepřišel.
    Děkuji a zdravím!
    Karel Procházka

    1. Nevím ani zda jsem tady správně, zda bych neměl tento, nebo podobný dotaz položit někde jinde, jak pro úvodní radu, tak pro její upřesnění.

  3. Dobrý den.Chtěl jsem se zeptat zda mám nárok na vrácení majetku o který bohužel nezažádal můj děda ani otec.Bohužel všechny potřebné materiály o majetku jsem sehnal koncem roku 2013.Je možné nabýt majetek v této době?Jedná se o činžovní dům v Praze na Vinohradech.Děkuji za odpověď.

  4. Dobrý den pane doktore,

    praděda vlastnil činžovní dům a měl dva syny. Jako potomek jednoho ze synů jsem se dotazoval v roce 1990-1 na možnost restituce. Bylo mi však úřady ústně sděleno, že majetky adúmrť se vracet nebudou. Později jsem se dozvěděl, že potomkům druhého syna byl majetek navrácen. Prosím o radu, zda je možné ještě nyní získat podíl na navráceném majetku resp. zisku z jeho prodeje, neboť jej bříbuzní prodali. Doplňuji, že jsme neobdrželi žádný dopis nebo výzvu na uplatnění nároku. Předpokládám, že při žádosti o restituci musel žadatel uvést všechny známé potomky po původním majiteli.

    Předem děkuji za Vaší laskavou odpověď.

  5. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je nějaká možnost získat pozemky či jejich odpovídající náhradu, pokud v restituci veškerý majetek po prababičce dostala babičky sestra a zřejmě neuvedla, že existují dědicové (můj rodič a sourozenci). Nebo je toto již promlčené?

    Děkuji Hozáková

    1. Otec mohl požádat o vrácení majetku v restituci. O restituci požádali dva z jeho devíti sourozenců s tím, že pro “zjednodušení” budou záležitost vyřizovat jen oni dva a pak se se zbytkem rodiny vypořádají….. dohoda nebyla uzavřena písemně, nebyla dána plná moc k jednání ve věci restitucí za ostatní sourozence. Otec zemřel a dosud k naplnění dohody, tj. vypořádání z podílů na pozemcích získaných v rámci restitucí – nedošlo. Máme jako dědicové po otci nějaký nárok na toto vyrovnání po strýci, když je otec již mrtvý? Děkuji za radu.

  6. Dobry Den,

    Otec meho dedecka vlastnil pozemek/y v obytne casti mesta. Dale vlastnil autodopravu a rozjel firmu a predchudce tzv. MHD v jednom stredne velkem meste. Pred par lety jsem se dozvedel ze muj decek(tedy jeho syn) za to ziskal v restituci pole. Takovou restituci vidim za neopdstatnenou vzhledem k tomu, ze jiz v te dobe se nedala porovnavat hodnota pozemku ve meste a orne pudy. Nehlede na to, ze zabavena byla mechanizace(autobusy a nakladni vozy). V te dobe mu bylo zdeleno od jisteho uradu ze na vic nema narok. Je mozne prehodnotit restitucni narok?? Za odpoved dekuji Ocilka

  7. dobry den mam dotaz jak postupovat dal mam 2hapole kolem nez vedla ma soukroma cesta kterou mam v katastu ale cestu kdysi zorali byla kamenita mohl bych poprosit jak dal pokracovat neb se nemohu dostat na svuj pozemek dekuji za radu

  8. Dobrý den, prosím Vás o následující radu. Babička mé manželky zemřela. Teprve po její smrti a po skončení dědického řízení objevil otec manželky dokumenty, které svědčí o tom, že babičce mé manželky byl v roce 1963 vyvlastněn pozemek v Praze, dle mého názoru za nevýhodných podmínek pro babičku. Nyní na tomto pozemku stojí panelový dům.
    Poraďte mi prosím, zda otec manželky může nějakým způsobem vymáhat na státu náhradu škody za toto vyvlastnění.
    Za Vaši radu předem moc děkuji.

    S pozdravem

    Vladislav Hamouz

  9. Dobrý den. Prosím Vás o radu.V roce1995 jsem žádala o vyplacení majetkového
    podílu v ZD Velké Bílovice.V odpovědi jsem se dověděla, že mám nárok až po
    sedmi letech.Nejprve se údajně musí vypatit členové družvtva,nemocní
    a starší členové. Myslíte si že mám ještě nárok na tento podíl? Na koho
    se mám v tomto případě obrátit.Děkuji za odpověď.

    1. Dobrý den. Dozvěděl jsem se, že byla zrušena tzv. restituční tečka, mám v rukou dokumenty mojí matky, která žádala v letech 1991 – 1993 o pozemky v dědictví, které složitě prokazovala po svojí nesvéprávné matce a jednání v konečné fázi nedořešila a pozemky nezískala. Jak se dá v takovém případu postupovat a kam se obrátit. Jedná se mi o cca 10 ha + 1/2 domu a mrtvý a živý inventář. Děkuji a s pozdravem M.Plechatý.

  10. Dobrý den. Dozvěděl jsem se, že byla zrušena takzvaná restituční tečka, máme pozemky v dědictví, jenže zemřelá osoba kvůli zdravotnímu stavu o ně nepožádala. Kam se obrátit a jak postupovat. Děkuji Šindler.

    1. Matka zdědila po strýci polovinu pozemků, které ji daroval.Druhou polovinu vlastnila matky teta.Pozemky patřily k chalupě,která se mohla prodat,jen za předpokladu,že ideální polovina pozemků po tetě připadne státu. To se také stalo a mezitím matka darovala svoji polovinu synovi.V r.2011 nabídl pozemko-vý úřad odkoupení poloviny pozemků ve výši 21021kč.Syn tyto pozemky odkoupil zpět do vlastnictví.Je možné si zažádat o navrácení peněz v rámci restituce.

  11. Dobrý den. Dozvěděl jsem se, že byla zrušena takzvaná restituční tečka, máme pozemky v dědictví, jenže zemřelá osoba kvůli zdravotnímu stavu o ně požádala. kam se obrátit a jak postupovat. Děkuji Šindler.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..