Změna žaloby a stavení promlčení

V soudní praxi se poměrně často vyskytují případy, kdy je v žalobě navržen petit v rozporu s aktuální judikaturou nebo je žaloba neurčitá pro neúplná, vnitřně rozporná tvrzení o rozhodujících skutečnostech či pro rozpor žalobního nároku s navrženým petitem žaloby.

Právní následky opravy a doplnění žaloby ve smyslu ustanovení § 43 OSŘ1) a změny žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 OSŘ2) jsou rozdílné, zvláště pokud jde o běh promlčecí doby.

Soud je ve smyslu ustanovení § 43 OSŘ povinen před prvním jednáním přezkoumat žalobu, zda má ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 OSŘ všechny stanovené náležitosti včetně vylíčení rozhodujících skutečností (rozsah tvrzení) a jejich srozumitelnost i určitost.

Připuštění změny žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 OSŘ v sobě zahrnuje i případné odstranění vad žaloby či její doplnění o další rozhodující skutečnosti ve smyslu ustanovení § 43 OSŘ, a to i přesto, že platí, že soud má před připuštěním změny žaloby důsledně dbát, aby vady či neúplnost žaloby byly před rozhodnutím o její změně odstraněny.

V případě změny petitu žaloby, který je v podstatné části v rozporu s vlastními žalobními tvrzeními o rozhodujících skutečnostech, nelze při nezměněném skutkovém vylíčení žaloby uznat za oprávněnou námitku promlčení, neboť žaloba tvoří jeden celek, jejíž jednotu zachovávají především skutková tvrzení o rozhodujících skutečnostech odpovídající nově navrženému petitu žaloby.

Připuštěním změny žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 OSŘ se nově staví běh promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 112 ObčZ s účinky ke dni doručení návrhu na změnu žaloby soudu jen tehdy, pokud se porovnáním obsahu žaloby a návrhu na její změnu skutečně jedná o uplatnění zcela nového nároku na základě jiných rozhodujících skutečností, než jak byly popsány v žalobě, a to bez ohledu na to, zda odstranění vad žaloby či její doplnění bylo provedeno ve formě připuštění změny žaloby dle § 95 odst. 1 OSŘ či odstraněním vad žaloby dle § 43 odst. 2 OSŘ.
Připuštěná změna petitu žaloby na základě stejných či jen zčásti doplněných rozhodujících skutečností, začasto v důsledku různých a měnících se právních názorů, zpravidla nevyvolává stavení běhu nové promlčecí doby, neboť nárok žalobce zakládají především hmotně právní rozhodující skutečnosti a nikoli navržené znění výroku rozsudku, pro které není zákonem stanoveno určité slovní vyjádření (tomu odpovídá možnost změny žaloby i v průběhu odvolacího řízení).

Řádným pokračováním v zahájeném řízení ve smyslu ustanovení § 112 ObčZ je nutno rozumět i soudem připuštěnou změnu (opravu či doplnění) žaloby, pokud je jí, byť částečně, dle svého obsahu, doplněna žaloba o další rozhodující skutečnosti nebo odstraněny vady žaloby, spočívající v její neúplnosti, nesrozumitelnosti (vnitřní rozpornosti tvrzení, vnitřní rozpornosti s navrženým petitem žaloby) nebo neurčitosti, a to včetně změny původně nesprávně navrženého petitu žaloby při alespoň částečném zachování rozhodujících skutečností.

Promlčení je zákonnou výjimkou ze zásady povinnosti plnění splatných závazků, čemuž musí odpovídat i výklad stavení běhu promlčecí doby dle § 112 ObčZ.

Vady žaloby o vyloučení z bytového družstva

Neurčitostí rozhodujících skutečností žaloby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 OSŘ jsou i vnitřně rozporná tvrzení žalobce, kdy např. v části textu žaloby výslovně na jedné straně brojí proti rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení z družstva s takto navrženým petitem a na jiném místě žaloby proti rozhodnutí členské schůze o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva.

V soudním řízení se vyskytují případy, kdy i v důsledku nepoučení vylučovaného člena družstva o možnosti podání žaloby je nesprávně navržen petit žaloby o neplatnost rozhodnutí představenstva o vyloučení a nikoli členské schůze, a to s uvedením rozhodujících skutečností, včetně rozporu rozhodnutí členské schůze o odvolání proti rozhodnutí představenstva s právními předpisy či stanovami družstva v samotném textu žaloby.

V případě, že člen družstva v promlčecí době podá u soudu žalobu proti svému vyloučení z bytového družstva s původně nesprávně navrženým petitem žaloby o určení neplatnosti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení, přičemž tuto vadu petitu žaloby, spočívající v rozporu petitu s vlastním obsahem žaloby (rozhodujícím skutkovým tvrzením o podání žaloby proti rozhodnutí členské schůze o odvolání člena i s navrženými důkazy – rozhodnutím členské schůze o odvolání) odstraní připuštěnou změnou petitu žaloby (opravy) již na správné znění o určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze o vyloučení z bytového družstva, nelze považovat nárok člena vůči družstvu za promlčený dle § 387 a násl. ObchZ.

Za vadu žaloby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 OSŘ lze považovat i vnitřní rozpor žaloby mezi rozhodujícími hmotně právními skutečnostmi, např. tvrzení, že „žaloba o určení neplatnosti členské schůze o vyloučení se do 31. 12. 2000 nepromlčuje dle novelizovaného ustanovení zákona, protože rozhodnutí členské schůze bylo vydáno před novelou zákona, a proto žalobce nemá jinou možnost než podat tuto žalobu“ na straně jedné, s petitem žaloby, např. o neplatnost rozhodnutí představenstva družstva ze dne …, na straně druhé, k jejímuž odstranění soud vyzve žalobce s účinky opravy žaloby ex tunc.

Vady žaloby o nahrazení projevu vůle

V soudní praxi je v řízení o nahrazení projevu vůle přijmout konkrétní návrh hlavní smlouvy dle § 50a odst. 2 ObčZ žalovanými často namítáno, že sjednaný obsah závazku k uzavření hlavní smlouvy přesně neodpovídá žalobě o nahrazení projevu vůle a po případné změně žaloby (opravě či doplnění) je poté vznášena námitka prekluze (promlčení) nároku pro marné projití zákonné jednoroční lhůty dle § 50a odst. 2 ObčZ.

Ustanovení § 50a ObčZ předvídá stav při uzavírání hlavní smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí, kdy oprávněným i zavázaným subjektem pro podání návrhu, oferty, na uzavření hlavní smlouvy, jakož i pro její akceptaci, není-li sjednáno či zákonem stanoveno jinak, jsou současně obě smluvní strany.

Ustanovení § 50a odst. 3 ObčZ výslovně uvádí zákonný důvod pro zánik závazku uzavřít hlavní smlouvu jen podstatné změny okolností oproti vzniku závazku, přičemž jednoroční lhůta ve smyslu ustanovení § 50a odst. 2 ObčZ je jednoznačně lhůtou prekluzivní a nikoli promlčecí.

Z ustanovení § 50a odst. 1 ObčZ vyplývá, že návrh na uzavření hlavní smlouvy, k jejímuž uzavření vyzývá jedna ze smluvních stran, nemusí detailně uvádět všechny údaje vyplývající z dohody o smlouvě budoucí; postačí uvedení podstatných náležitostí uzavírané hlavní smlouvy, nevyplývá-li ze smlouvy o smlouvě budoucí vedlejší ujednání, či neobsahuje-li smlouva o smlouvě budoucí v textu či příloze celé znění hlavní smlouvy.

Za vadu žaloby o nahrazení projevu vůle dle § 50a odst. 2 ObčZ nelze považovat opomenutí nepodstatných vedlejších ujednání, která vyplývají přímo ze zákona, např. ujednáni o podání přiznání k dani z převodu nemovitostí příslušnému finančnímu úřadu prodávajícím.

Žaloba o nahrazení projevu vůle ve smyslu ustanovení § 50a odst. 2 ObčZ, jakož i výrok rozsudku nahrazující projev vůle, musí obsahovat podstatné náležitosti hlavní smlouvy, jakož i vedlejší ujednání, na nichž se účastníci ve smlouvě o smlouvě budoucí výslovně dohodli, přičemž slovní vyjádření smlouvy o smlouvě budoucí a hlavní smlouvy, uzavírané nahrazením projevu vůle, nemusí být jazykově identické, nýbrž obsahově.

Je-li ve smlouvě o smlouvě budoucí obsažen celý text hlavní smlouvy, k jejímuž uzavření se účastníci zavázali, musí být součástí žaloby na uzavření hlavní smlouvy nahrazením projevu vůle žalovaného soudním rozhodnutím, jakož i výroku rozsudku, celý text ve znění, jak byl sjednán ve smlouvě o smlouvě budoucí.

Při zjišťování souladu smlouvy o smlouvě budoucí a žaloby na uzavření hlavní smlouvy nahrazením projevu vůle soudním rozhodnutím nelze přihlížet k drobným rozdílům v jazykovém vyjádření, nýbrž je nutno dle obsahu zachovat totožnost podstatných náležitostí hlavní smlouvy a vedlejších ujednání, tj. není na místě přepjatý formalismus neodpovídající skutečným potřebám společenských vztahů a projevu vůle vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí (nebyl-li sjednán celý obsah hlavní smlouvy včetně záhlaví a podpisů).

Určitost předmětu hlavní smlouvy činí nejen jeho jazykové vyjádření v samotném textu smlouvy, nýbrž i odkaz na určitou skutečnost, např. přihlášku patentu prodávajícího, autora, s uvedením jednacího čísla, což může v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí i žalobou obsahovat výrok rozsudku soudu.

Žaloba o nahrazení projevu vůle musí co nejpřesněji vystihovat obsah hlavní smlouvy sjednaný ve smlouvě o smlouvě budoucí s respektováním změn v důsledku odmítnutí přijetí návrhu žalovaným či později objektivně nastalých změn závazku při jeho zachování.

Soud je oprávněn zamítnout nahradit projev vůle žalovaného uzavřít hlavní smlouvu tehdy, pokud by byla smlouva absolutně neplatná včetně toho, kdyby se příčila dobrým mravům dle § 39 ObčZ. Soud však zásadně nemůže zamítnout nahradit projev vůle žalovaného k uzavření hlavní smlouvy, která by byla relativně neplatná, či by byla méně určitá nebo srozumitelná, aniž by jí tyto nedostatky nečinily absolutně neplatnou; tím není dotčeno právo žalovaného po uzavření hlavní smlouvy nahrazením projevu vůle pravomocným soudním rozhodnutím namítnout relativní neplatnost smlouvy (do uzavření hlavní smlouvy-právní moci rozhodnutí-by bylo uplatnění relativní neplatnosti předčasné, tj. neúčinné).

Lze doporučit toto znění petitu žaloby o nahrazení projevu vůle dle § 50a odst. 2 ObčZ, ve kterém lze reagovat i na drobné rozdíly oproti sjednanému obsahu hlavní smlouvy (např. splatnost kupní smlouvy po uzavření smlouvy na rozdíl od podpisu), které vyplývají z odmítnutí přijetí návrhu na uzavření hlavní smlouvy žalovaným či později nastalých skutečností (např. přidělení čísla popisného budovy, změny očíslování pozemkových parcel po rozdělení geometrickým plánem v důsledku pozdějšího zastavění pozemku):

„Nahrazuje se projev vůle žalovaného přijmout návrh žalobce na uzavření kupní smlouvy ze dne … v tomto znění:
Žalovaný prodává žalobci budovu č. p. … v … na stavební parcele a stavební parcelu, s příslušenstvím …, vše v kat. úz. …, za celkovou kupní cenu ve výši … , která je splatná do … dnů ode dne uzavření kupní smlouvy.
Žalovaný výše uvedené nemovitosti vyklidí a vyklizené předá žalobci do … dnů.“

Závěrem
V případě uplatnění námitky promlčení nebo při rozhodování o nákladech řízení soud posuzuje připuštěný návrh na změnu žaloby dle § 95 odst. 1 OSŘ jako každé podání především dle jeho obsahu, tj. zda se připuštěným návrhem na změnu žaloby jedná o uplatnění zcela nového žalobního nároku, případně v jakém rozsahu, či zda nejde jen o doplnění či opravu původně vadné žaloby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 OSŘ, označených jako „změna žaloby“.

___________________________________
1) „Hmotněprávní i procesněprávní účinky nesprávné nebo neúplné žaloby, jejíž vady byly dodatečně odstraněny, působí již od jejího podání.“ (Viz rozsudek NS ČR ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1440/2001, in.: Soubor rozhodnutí NS ČR, C 1416).
2) „Skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci žalobou uplatněného nároku, musí být v žalobě vylíčeny tak, aby v žalobě popsaný skutek (skutkový děj) umožňoval jednoznačnou individualizaci žalobcova nároku, to jest nemožnost jeho záměny s jiným skutkem.“ (Viz usnesení NS ČR ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 186/2002, in.: Soubor rozhodnutí NS ČR, C 1917).

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

One comment

  1. Uzavřel jsem kupní smlouvu na byt v roce 2005 má význam podávat žalobu na neplatnost kupní smlouvy(byl jsem uveden v omyl)10 let od podpisu smlouvy je není promlčeno?

  2. Jsme SVJ již několik let. Náš dům, při koupi, neměl žádnou dokumentaci. Prohlášení vlastníka(PV) a zaměření podlahových ploch bytů prováděl výbor vlastními silami. Chceme provést GO a nechali jsme provést Paspart domu s novým a přesným zaměřením podlahových ploch bytů. Samozřejmě se liší od původního PV a podstatně u všech, až na jednoho bytů. Ke změně PV potřebujeme 100% dohodu. Jestliže k ní nedojde budeme nadále setrvávat a podkládat jakákoliv jednání nebo řešení nesprávnými údaji. Není to nezákonné? Jestli ano, tak jak dál?

  3. Jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení podílu na pronájmu společných prostor v domě SVJ, kdy doposud vybrané finanční prostředky z nájemného jsou uschovány na běžném účtě SVJ a nikdy nebyly nikomu vypláceny? Děkuji za reakci.

  4. Jaká je lhůta na podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy nemovitosti?Děkuji

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..