Vyloučení člena z bytového družstva

Otázka vyloučení člena z bytového družstva se stává stále častějším jevem právní praxe z důvodu, že bytová družstva více než v minulosti využívají tento právní institut, kterým jim umožňuje vyhnout se zpravidla déle trvajícímu a právně složitějšímu soudnímu řízení o přivolení k výpovědi z nájmu družstevnímu bytu.

II. Vybraná judikatura

„Podle stanov žalovaného družstva rozhoduje o vyloučení představenstvo. Přezkoumání rozhodnutí představenstva je v kompetenci nejvyššího orgánu družstva, zde shromáždění delegátů. Soudu přísluší až přezkoumání rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů), která rozhodovala o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva o vyloučení. Tento postup je upraven jednak v zákoně (§ 231 odst. 3 obch. zákoníku v tehdy platném znění) a dále i ve stanovách žalovaného (čl. 18), která dokonce určily i lhůtu pro odvolání ke shromáždění delegátů s tím, že odvolání má odkladný účinek. Závěr soudu I.stupně je zcela správný a nelze se proto zabývat důvody, které vedly představenstvo k vyloučení. Obranu proti nim mohl žalobce uplatnit právě v odvolání ke shromáždění delegátů, když sám v žalobě potvrzuje, že oznámení o rozhodnutí představenstva (které bylo přijato na zasedání představenstva 4.1.1999) převzal dne 13.4.2000. Doručením oznámení o rozhodnutí představenstva bylo učiněno požadavku stanov i zákona zadost. Jde o výstup z jednání představenstva, oznámení je označeno jako „vyloučení“ a podepsáno předsedou a dalším členem, takže má i náležitosti podle § 243 odst. 3 obch. zákoníku. Soud nemůže podle § 231 odst. 4 obch. zákoníku v tehdy platném znění (nyní podle § 231 odst. 5 obch. zákoníku) neplatnost neexistujícího rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) vyslovit. Pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva soudem není opora v zákoně. Nejde o právní úkon, takže nepřichází v úvahu ani neplatnost podle § 37 a násl. obč. zák.-to by znamenalo obcházení ustanovení § 231 obch. zákoníku, které upravuje ochranu člena při vyloučení tam uvedených způsobem.“ 1)

III. Charakter rozhodnutí představenstva o vyloučení

Soudní praxe dosud vychází z právního názoru, že rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení člena z bytového družstva není právním úkonem, ačkoli jím na základě ustanovení § 714 obč. zákoníku zaniká zákonem zvlášť chráněný občansko právní vztah nájmu bytu.

Podle ustanovení § 34 obč. zákoníku je právní úkon projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

Podle ustanovení § 714 obč. zákoníku zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vystěhovat, pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712 obč. zákoníku.

Podle ustanovení § 243 obch. zákoníku představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. (odst. 1) Představenstvo je statutárním orgánem družstva. (odst.2)

Z důvodu, že vyloučením osoby z bytového družstva současně zaniká ve smyslu ustanovení § 714 obč. zákoníku i nájem bytu jako zákonem zvlášť chráněný občansko právní vztah, je rozhodnutí představenstva bytového družstva jako statutárního orgánu družstva o vyloučení člena z družstva právním úkonem ve smyslu ustanovení § 34 obč. zákoníku, který musí mj. odpovídat i ustanovení § 37 a § 39 obč. zákoníku.

IV. Možnosti přezkumu platnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení mimo ustanovení § 231 obch.zákoníku

Protože rozhodnutí představenstva družstva jako statutárního orgánu o vyloučení člena z bytového družstva je ve smyslu ustanovení § 34 obč. zákoníku ve spojení s ustanovením § 714 obč. zákoníku právním úkonem, je nutno na rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva aplikovat i ustanovení § 37 a § 39 obč. zákoníku o absolutní neplatnosti právních úkonů.

Jelikož rozhodnutí členské schůze či delegátů družstva o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení z družstva, nemůže zhojit absolutní neplatnost přezkoumávaného právního úkonu představenstva družstva, může se vylučovaný člen domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení ve smyslu ustanovení § 80 písm.c) o.s.ř. pro rozpor s kogentními ustanovením občanského zákoníku po marném uplynutí odvolací lhůty i mimo režim ustanovení § 231 odst.5 obch. zákoníku, nestanoví-li zákon či stanovy výslovně jinak. K obdobnému závěru došla právní praxe i přezkoumání platnosti smluv o převodu vlastnictví nemovitostí přes zápis vlastnictví nabyvatele v katastru nemovitostí, smluv o převodu obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným přes zápis nabyvatele v obchodním rejstříku, zániku členství přivolením soudu k výpovědi z nájmu družstevního bytu z důvodu porušování povinností člena družstva-nájemce bytu apod.

Ustanovení § 135 o.s.ř., které jedná o prejudicialitě, má na mysli jen rozhodnutí k tomu povolaných orgánů, které je způsobilé nabýt právní moci (srov. § 47 a 52 správního řádu), přičemž mezi taková rozhodnutí nelze zařadit neplatné rozhodnutí družstva pro rozpor s kogentními ustanovení zákona subjektem čistě soukromého práva o hmotně právním postavení svého člena, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

V. Význam společného členství při vyloučení

Z důvodu, že zánikem členství v bytovém družstvu zaniká zákonem zvlášť chráněný právní vztah nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 714 obč. zákoníku, tj. vyloučení má stejné právní následky jako rozsudek soudu o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, musí soud s přihlédnutím k ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 200e o.s.ř. provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníkem navrhovány, zejména k existenci společného členství v družstvu.

V řízení o určení neplatnosti vyloučení člena z bytového družstva je soud ex offo povinen spolehlivě zjistit, zda ke dni vydání rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva, případně ke dni rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů), byl vyloučený člen družstva výlučným členem družstva, či zda existovalo společné členství v bytovém družstvu manželů, a to i po rozvodu manželství.

V případě, že ke dni rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení člena z bytového družstva existovalo společné členství manželů je nezbytné, aby rozhodnutí (oznámení) o vyloučení z družstva bylo doručeno každému z manželů, případně i bývalých, zvlášť, jinak je vyloučení právně neúčinné.

V případě, že bylo rozhodnutí (oznámení) o vyloučení z družstva adresováno (oznámeno) jen jednomu ze společných členů bytového družstva, nedošlo k účinnému vyloučení člena z družstva, a to přesto, že o odvolání jen jednoho ze společných členů rozhodla členská schůze (shromáždění delegátů), případně že by takto zněl pravomocný rozsudek soudu potvrzující platnost vyloučení jen jednoho ze společných členů bytového družstva.

Pokud byl vydán pravomocný rozsudek o přivolení k výpovědi z nájmu bytu či o neplatnost vyloučení člena z bytového družstva jen vůči jednomu z nositelů nedílného práva společného nájmu bytu či jen jednomu ze společných členů bytového družstva, je výkon takového rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 o.s.ř. nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

VI. Otázka osoby odesílatele oznámení o vyloučení

Za právní úkon lze ve smyslu ustanovení § 34 obč. zákoníku považovat i odeslání rozhodnutí (oznámení) představenstva bytového družstva o vyloučení člena z družstva členu družstva, neboť účinky rozhodnutí nastávají teprve jeho doručením a reálně může nastat situace, kdy představenstvo sice rozhodne o členství v bytovém družstvu a následně jej vědomě členu nedoručí. V reálném životě může jít například o sepis žaloby o rozvod a následně o jejím nepodání k soudu.

V případě, že advokát, stejně jako jakákoli jiná soukromá osoba, zasílá jako právní zástupce bytového družstva rozhodnutí (oznámení), jímž má zaniknout hmotně právní vztah, musí připojit ke svému přípisu s rozhodnutím (oznámením) družstva i plnou moc bytového družstva, jinak takové oznámení nemá zamýšlené právní následky. Stejně tak nemá právní následky doručení originálu rozhodnutí soudu protistranou, doručení originálu správního rozhodnutí soudem apod., tj. důležité je nejen vydání vlastního rozhodnutí, nýbrž i projev vůle zhotovitele rozhodnutí odeslat (oznámit).

VII. Nutnost poučení člena o možnosti podání odvolání proti rozhodnutí

Soudní praxe vychází z právního názoru, že rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení člena z družstva nemusí obsahovat i poučení o možnosti odvolání k vyššímu družstevnímu orgánu s poukazem na to, že člen družstva má znát stanovy družstva.

Z důvodu, že ustanovení § 231 odst.4 obch. zákoníku výslovně uvádí, že družstvo činí projev své vůle vůči členu bytového družstva ve formě rozhodnutí, proti kterému má právo člen podat odvolání k členské schůzi (shromáždění delegátů), je nezbytné, aby rozhodnutí (oznámení) obsahovalo poučení o odvolání včetně lhůty a orgánu, který o odvolání rozhodne. Nelze přijmout argument soudu o tom, že sám zákon stanoví možnost podat odvolání včetně mezní lhůty, neboť tato situace platí i pro rozhodnutí soudu a správních orgánů.

V případě, že zákon ve prospěch určitého subjektu stanoví pravomoc rozhodovat o existenci či neexistenci práv a povinností druhého ve formě rozhodnutí, proti kterému zákon přiznává obligatorní právo podání odvolání k vyššímu orgánu, později přezkoumatelného soudem, musí rozhodnutí (oznámení) obsahovat poučení o možnosti podání odvolání, lhůtu k odvolání, počátek běhu lhůty a orgán, který má o odvolání rozhodnout, nestanoví-li zákon či stanovy výslovně jinak.

Je nutno si uvědomit, že členy družstva jsou často i osoby nezletilé, velmi vysokého věku, zdravotně oslabené, zdržující se dlouhodobě služebně v cizině, ve výkonu trestu odnětí svobody, dlouhodobě hospitalizované v LDN, kdy nelze spravedlivě trvat na tom, aby znaly aktuální znění stanov, které se dosti často mění tak, že se v nich těžko orientují i zaměstnanci družstva či členové jeho orgánů

VIII. Otázka zpětné účinnosti zákona č. 370/2000 Sb.

Pro právní praxi je i v současnosti důležitá právní otázka zpětné účinnosti zákona č. 370/2000 Sb. na rozhodnutí o vyloučení z bytového družstva vydaná do 31.12.2000.

Z důvodu, že přechodná ustanovení zákona č. 370/2000 Sb. výslovně nestanoví možnost vztáhnout novelizovaná ustanovení § 231 obch. zákona, ve znění zákona č. 370/2000 Sb., i na rozhodnutí o vyloučení z družstva učiněná představenstvem družstva do 31.12.2000, nelze považovat za správný právní názor o tom, že by právo na odvolání zaniklo ex lege uplynutím 3 měsíců od účinnosti zákona č. 370/2000 Sb. V takovém případě se může jednat pouze o promlčení práva podat odvolání v obecné čtyřleté lhůtě a nikoli o prekluzi práva.

IX. Možnost posouzení podání žaloby o neplatnost vyloučení jako odvolání proti rozhodnutí

Mám za to, že žalobu o neplatnost rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení z bytového družstva lze podle svého obsahu považovat i za odvolání člena k členské schůzi (shromáždění delegátů), pokud byla žaloba doručena soudem družstvu v odvolací (promlčecí) lhůtě, zejména s přihlédnutím, když rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení člena neobsahovalo poučení o možnosti podání odvolání.

1) rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.10.2003, č2) .j. 14 Cmo 251/2003-56

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

  1. Dobrý den.

    Bylo mi zděleno od bytového družstva,že pokud se nezůčastním schůze,mohou mě vyloučit.Je pravda,že jsem se nezúčastnila,ale řádně omluvila i plnou moc pro člena komise ,který mě zastupoval obstarala.Vše platím ,problémy se mnou nejsou žádné.Je možný takový přístup?

    Děkuji

  2. Dobrý den,prosím jaká jsou pravidla pro vyloučení člena SBD? Může a za co by mohl dostat důtku s výstrahou?

  3. V roce 2004 jsme byly s manželkou vyloučeni z bytového družstva za nedoplatek ve výši 3. měsíčních nájmů. tento jsme uhradily v době po rozhodnutí představenstva před doručením tohoto rozhodnutí. Bytové družstvo nás nechalo 10 let dále bydlet, každý rok nám dávalo k podpisu dodatek k dohodě o užívání bytu jako bycom byly členy. neudělalo vyúčtování a vrácení členského podílu, který si ponechávalo. Pouze jsme čas od času na pokladně při placení nájmu dostali upozornění, aby jsme si obnovily členství. Po celou dobu jsme řádně platili nájem. Po deseti letech nám družstvo doručilo příkaz k vyklizení bytu z odkazem na 10 let staré rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva. Je proti takovému návrhu na vyklizení obrana? Není po deseti letech od rozhodnutí představenstva o vyloučení výkon tohoto rozhodnutí promlčen? Zvláště po té co se družstvo chovalo netečně ke svému rozhodnutí a vůči nám vystupovalo jako bychom byli členy? Mám na mysli předkládání k podpisu dodatků ke smlouvě o užívání bytu členem družstva? Děkuji za odpověď.

  4. Rozhodnutí o vyloučení z bytového družstva bylo doručeno pouze jednomu z manželů, i když se jedná o společné členství, takže by mělo být neplatné. Jak lze tento nedostatek zhojit?
    Děkuji

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..