Vrácení plnění z neplatné či zrušené smlouvy manžely

V právní praxi se více než dosud vyskytují případy, kdy v důsledku rozvratu manželství či probíhajícího řízení o vypořádání společného jmění dochází ke zpochybňování kupních smluv uzavřených oběma manžely se záměrem využití jejich neplatnosti ve prospěch jednoho z manželů; v takovém případě je nutno věnovat zvláštní pozornost hmotně i procesně právní legitimaci v řízení o určení vlastnictví a o vrácení plnění z neplatné či zrušené smlouvy.

Účastníky řízení o určení vlastnictví věci (majetkového práva) ve společném jmění manželů – stejně jako podílovém spoluvlastnictví – m u s í být všichni dotčení společní majitelé (spoluvlastníci), jejichž spoluvlastnický podíl má být výrokem rozhodnutí soudu autoritativně určen.

V případě žaloby o určení, že určitá věc (majetkové právo) je ve společném jmění manželů – stejně podílovém spoluvlastnictví – musí být účastníky soudního řízení oba manželé, zvláště pak tehdy, pokud je vlastnictví odvozováno z absolutně neplatné kupní smlouvy, jejímiž účastníky byli oba manželé jako prodávající; v případě nesouhlasu jednoho z manželů účastnit se řízení na straně žalobce nebo jeho nesouhlasu, že by věc ve skutečnosti nadále byla ve společném jmění manželů, nemusí manželé nutně vystupovat jen na straně žalobce, nýbrž druhý z manželů může být v postavení žalovaného společně s osobou, která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti apod.
Naléhavý právní zájem žaloby o určení vlastnictví věci (majetkového práva) převáděné na základě absolutně neplatné smlouvy, je vyloučen tehdy, pokud není současně v témže soudním řízení žalováno i o vrácení převzatého a nevráceného plnění z neplatné či zrušené smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku.

V případě, že jeden z manželů nechce podat žalobu o určení vlastnictví věci (majetkového práva) ve společném jmění nebo nesouhlasí, že by nadále spadala do společného jmění, musí znít petit žaloby a výrok rozsudku takto:

„Určuje se, že budova čp…….. na stavební parcele č…….., stavební parcela č……., vše v kat.ú. ………., obec ………… je ve společném jmění žalobce a žalované ad. 2 (manžel, který se nechce účastnit soudního řízení, či popírá existenci SJM).“
(pozn. žalovaným ad. 1 bude osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako její vlastník).

V případě žaloby o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku, kdy prodávajícími byli oba manželé, z nichž jen jeden převzal kupní cenu s odkazem na pořízení věci z výlučných prostředků, musí být účastníky řízení ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o.s.ř. oba manželé společně a nerozdílně, pokud není prokázáno, že kupní cena ke dni jejího převzetí nespadala do společného jmění manželů v důsledku předchozího zrušení společného jmění soudem dle § 148 odst. 1 obč. zákoníku, zúžení společného jmění ve smyslu ustavení § 143a odst. 1 a § 148 odst. 2 obč. zákoníku či odložení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství dle § 143a odst. 2 obč. zákoníku. 1)

V případě, že vyplacená kupní cena prokazatelně nespadala do společného jmění manželů (prodávajících), například v důsledku předchozího zrušení společného jmění manželů soudem dle § 148 odst. 1 obč. zákoníku, zúžení společného jmění ve smyslu ustavení § 143a odst. 1 a § 148 odst. 2 obč. zákoníku či odložení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství dle § 143a odst. 2 obč. zákoníku, musí i tak být společně účastníky řízení o vrácení plnění z neplatné či zrušené kupní smlouvy, kterou uzavřeli oba manželé na majetek ve společném jmění manželů, ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku, přičemž vrácení plnění je nutno ve v petitu žaloby a výroku rozsudku vyjádřit odděleně, například takto:

„Žalovaný ad. 1 (kupující) je povinen vyklidit a vyklizenou žalobci a žalovanému ad. 2 (prodávající-manžel, který se nechce účastnit řízení nebo nesouhlasí s popřením vlastnictví) společně a nerozdílně předat budovu čp…….. na stavební parcele č………, stavební parcelu č…….., vše v kat.ú……, obec……….. proti vyplacení částky ………. (převzatá a dosud nevrácená kupní cena) žalovanému ad. 1 (kupující) žalovaným ad. 2 (prodávající manžel, do jehož výlučného majetku spadala jen jemu dle kupní smlouvy prokazatelně vyplacená kupní cena) ; to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.“

Pokud kupujícím vyplacená kupní cena prokazatelně nespadala do společného jmění manželů – prodávajících – v důsledku předchozího zrušení společného jmění soudem dle § 148 odst. 1 obč. zákoníku, zúžení společného jmění ve smyslu ustavení § 143a odst. 1 a § 148 odst. 2 obč. zákoníku či odložení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství dle § 143a odst. 2 obč. zákoníku, nemůže být v případě vrácení plnění z neplatné či zrušené kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku k tíži kupujícího skutečnost, kterému z manželů a z jakého důvodu byla kupní cena ve skutečnosti vyplacena, např. na účet jednoho z manželů z důvodu pořízení společné věci z jeho výlučných prostředků; vyplacení kupní ceny k rukám jen jednoho z manželů na základě ujednání mezi manžely obsaženými v kupní smlouvě má právní důsledky jen mezi těmito manžely navzájem a nikoli k tíži druhé smluvní strany.

Obdobně zaplatila-li za kupujícího kupní cenu třetí osoba, která nebyla účastníkem kupní smlouvy, například ze svého účtu, je i přesto v řízení o vrácení plnění z neplatné či zrušené kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku hmotně právně legitimován jen kupující bez ohledu na způsob obstarání (vyplacení) kupní ceny.

Poznámka:

1) rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.1991 sp.zn. 25 Cdo 1618/99 (in. Soubor rozhodnutí NS ČR, svazek 11/2002; RNs C 773/2002): „Plnění zhotovitele ze zrušené smlouvy o zhotovení věci na zakázku uzavřené s jedním z manželů představuje bezdůvodné obohacení obou manželů.