Včasnost žaloby po jejím odmítnutí správním soudem a výklad § 82 odst. 3 občanského soudního řádu

Aktuální judikatura Nejvyššího soudu ČR1) i Ústavního soudu ČR2) s odkazem na § 82 odst. 3 občanského soudního řádu považuje lhůtu k podání návrhu na přezkoumání správního rozhodnutí po jejím odmítnutí správním soudem ve smyslu § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního jako lhůtu hmotně právní, v důsledku čehož jsou jako opožděné odmítány žaloby podané v poslední den lhůty na poště.

VČASNOST ÚKONŮ

Ustálená judikatura 1,2) nesprávně zakládá svůj výklad lhůty k podání návrhu na přezkoumání správního rozhodnutí po jejím odmítnutí správním soudem dle ustanovení § 46 odst. 2 soudního řádu správního jako lhůtu hmotně právní s odkazem na znění ustanovení § 82 odst. 3 o.s.ř.
Smyslem a účelem § 82 občanského soudního řádu (zahájení řízení) je jen stanovení rozhodného data zahájení soudního řízení pro určení data vzniku určitých práv a povinností soudu v konkrétní věci, překážky věci zahájené a stavení promlčení.
Ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu v žádném případě nestanoví lhůtu ke včasnému podání žaloby na přezkoumání správního rozhodnutí, ale jejím smyslem a účelem je jen stanovení určitého data, kdy bylo vlastní soudní řízení zahájeno, čímž nastává překážka věci zahájené, počíná stavení promlčení, jakož vznikají i určitá práva a povinnosti soudu v souvislosti se zahájením řízení, atd.; jen z tohoto důvodu je rozhodné dojití žaloby soudu a nikoli její podání, což je naopak skutečnost rozhodná pro včasnost podání návrhu na přezkoumání.
Včasnost podání žaloby na přezkoumání správního rozhodnutí se řídí jen § 247 odst. 1 občanského soudního řádu a v případě podání žaloby u nepříslušného správního soudu ve spojení s § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního, které je rovněž jednoznačně procesní lhůtou.
Včasnost podání návrhu na přezkoumání ve smyslu § 247 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního dodržením zákonné procesní lhůty podáním na poště nemá přímý vztah k § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť podání návrhu na zahájení řízení včetně podání návrhu na přezkoumání správního rozhodnutí je jinou právní skutečností (dodržení procesní lhůty) než zahájení vlastního soudního řízení (litispendence a stavení promlčení), i když mohou spadat v jedno (podání do podatelny, podání prostřednictvím datové schránky apod.)
Pro stavení promlčení a litispendenci dnem zahájení soudního řízení nemá právní význam podání žaloby (návrhu na přezkoumání rozhodnutí) na poště v poslední den lhůty a naopak pro včasnost podání odvolání (návrhu na přezkoumání správního rozhodnutí) nemá k zahájení řízení přímý právní význam.
Ustanovení § 82 včetně § 82 odst. 3 občanského soudního řádu určuje pouze rozhodné datum pro zahájení vlastního občanského soudního řízení s ohledem na překážku litispendence (procesně právní účinky zahájení soudního řízení i vzniku určitých práv a povinnosti soudu) i stavení promlčení (hmotně právní účinky zahájení soudního řízení) a nikoli včasnost či opožděnost podání žaloby ve smyslu § 247 odst. 1 občanského soudního řádu, případně § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního.
Z důvodu, že až na samém konci správního řízení o určení vlastnického práva dle § 9 odst. 4 zákona o půdě byly podstatně změněny zákonné podmínky příslušnosti řízení o přezkum správního rozhodnutí s ústavně nepřijatelnou hmotně právní lhůtou v občanském soudním řádu, nelze spravedlivě klást k tíži žalobce sporný výklad lhůty v občanském soudním řádu i v soudním řádu správním.
Charakter a délku lhůty k podání žaloby na přezkoumání správního rozhodnutí v zákonem prodloužené lhůtě v důsledku jejího odmítnutí správním soudem z důvodu, že věc je podřízena občanskému soudnímu řízení, zakládá jen § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního a nikoli § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, které upravuje jinou právní skutečnost-právní následky dojití žaloby k soudu (zahájení řízení); nelze-li pro zahájení řízení aplikovat § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, platí, že řízení bylo zahájeno dnem doručení žaloby soudu ve smyslu § 82 odst. 1 občanského soudního řádu.

OPRAVNÉ USNESENÍ A JEHO VLIV NA VČASNÉ PODÁNÍ ŽALOBY

Pro posouzení včasnosti podání žaloby na přezkoumání správního rozhodnutí je tak podstatné i správné označení účastníků řízení ke dni vyhlášení (vydání) usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu § 46 odst. 2 soudního řádu správního, případně průběh a výsledek řízení o vydání opravného usnesení ve smyslu § 164 občanského soudního řádu.
Správné označení účastníka řízení vyplývá z § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (žaloba musí obsahovat název a sídlo právnické osoby) i § 157 odst. 1 občanského soudního řádu (přesné označení účastníků) ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu.
Z důvodu, že i pro usnesení je ve smyslu § 154 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodující stav v době jeho vyhlášení (vydání), musí usnesení soudu v písemné formě obsahovat přesné označení obchodní společnosti zapsané ke dni jeho vyhlášení (vydání) v obchodním rejstříku uvedením přesného označení společnosti včetně její právní formy, správného a úplného sídla společnosti, případně i uvedení identifikačního čísla společnosti; není-li tomu tak, jedná se o vadné rozhodnutí, které je nutno opravit ve smyslu § 164 občanského soudního řádu.
Usnesení soudu o odmítnutí návrhu na přezkoumání rozhodnutí, které neuvádí formu obchodní společnosti, obsahuje ke dni vyhlášení usnesení již neexistující-neaktuální sídlo společnosti a neuvádí ani identifikační číslo společnosti, je nutno ve smyslu § 164 občanského soudního řádu opravit opravným usnesením.
Pravomocné soudní rozhodnutí, které uvádí neexistujícího účastníka řízení vynecháním právní formy právnické osoby a již neexistujícím sídlem právnické osoby zapsaném v obchodním rejstříku, je objektivně nevykonatelné až do doby nabytí právní moci opravného usnesení vydaného na základě § 164 občanského soudního řádu.
Mám za to, že lhůta založená § 247 odst. 1 občanského soudního řádu, případně § 46 odst. 2 věta druhá soudního řádu správního zůstává zachována až do doby nabytí právní moci opravného usnesení dle § 164 občanského soudního řádu.
Pravomocné soudní rozhodnutí meritorní povahy, které je v označení účastníků řízení ve svém výroku neúplné či nesprávné, je až do nabytí právní moci opravného usnesení dle § 164 občanského soudního řádu nevykonatelné (dočasně nicotné) a i přes svou právní moc účastníkům řízení, případně třetím osobám, stanoví-li tak výslovně zákon, nezakládá stanovená práva a povinnosti.

_________________________________________________

Poznámky:
1) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2006, sp. zn. 30 Cdo 1441/2006; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2908/2004.
2) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. I. ÚS 117/05; nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. II. ÚS 300/06.

Základní právní úprava:
Ustanovení § 247 odst. 1 občanského soudního řádu: Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí oprávněného orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout (lhůta je procesněprávní nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 300/06, pozn. aut.).
Ustanovení § 46 odst. 2 soudního řádu správního: Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.12 V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
Ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu: Odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..