Právní postavení ustanoveného obhájce

Právní postavení ustanoveného obhájce vůči obviněnému je důležité pro určení rozsahu vzájemných práv a povinností.

Právní vztah poskytování právní pomoci advokátem může být jen občansko právním nebo obchodně právním vztahem, kterých ze zákonných důvodů (např. ustanovení za obhájce dle § 39 odst.l či ustanovení právním zástupcem dle § 30 odst.2 o.s.ř.) může mít určité prvky veřejnoprávní ochrany základních práv a svobod.

Obhajoba obviněného, kterému byl ustanoven obhájce na základě ustanovení § 39 odst.1 tr.ř., je vyjma svého vzniku a zániku zvláštní tím, že stát jako garant dodržování základních práv a svobod uhradí za obviněného ustanovenému obhájce odměnu a hotové výdaje.

K tíži obviněného, u kterého jsou dány důvody nutné obhajoby, nemůže být skutečnost, že si nezvolil svého obhájce, zpravidla proto, že jeho majetkové poměry neumožňují uzavření obvyklé smlouvy o poskytnutí právní pomoci.

Institut ustanovení obhájce obviněnému v případech tzv. nutné obhajoby je jedním z důležitých nástrojů zajištění dodržování zákonnosti a spravedlnosti, které jsou v oblasti trestního řízení zvlášť důležité.

II. Vybraná judikatura

„O výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce rozhodne ve smyslu § 151 odst.3, věta první, tr.ř. na návrh obhájce příslušný orgán činný v trestním řízení. Bez takového návrhu příslušný orgán rozhodnout nemůže. Cit. ustanovení tr.řádu nemá pokračování v jiných ustanoveních, podmínky uplatnění návrhu obhájce nejsou konkretizovány ani v zákonu o advokacii či advokátním tarifu. V žádném z těchto předpisů není stanovena lhůta pro uplatnění návrhu obhájce. Na tyto případy nelze aplikovat ust.§ 100 a násl. o.z. o promlčení, ale ust. § 102 o.z.-promlčecí doba počíná běžet až ode dne, kdy bylo právo uplatněno ve smyslu tohoto ust. u fyzické nebo právnické osoby. V prvé řadě není správný již ten závěr okresního soudu, že právní vztah mezi ustanoveným obhájcem a tím, kdo jej ustanovil, je tzv. příkazní smlouvou ve smyslu § 724 a násl. o.z. Podle § 724 o.z. se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. V projednávaném případě však nejde o popisovanou situaci. Ustanovený obhájce v takovém případě neposkytuje obviněnému právní služby na základě smlouvy, nýbrž na základě rozhodnutí soudu o ustanovení podle § 39 odst.1 tr.ř. Právní vztah mezi ustanoveným obhájcem na straně jedné a státem na straně druhé nepodléhá v daném případě příslušným ustanovením občanského zákoníku o příkazní smlouvě. Jde o vztah upravený v našem právním řádu nikoli v části soukromoprávní, nýbrž v části veřejnoprávní. Konkrétně je tento vztah upraven trestním řádem (zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů) a dále zákonem č. 85/1996 Sb., o
advokacii (dříve zákon č. 128/1990 Sb.). Uvedené normy stanoví práva a povinnosti obou subjektů tohoto právního vztahu, tedy obhájce i státu.“

III. Právní závěry

Ustanovením obhájce obviněnému na základě ustanovení § 39 odst.1 tr.ř. je garantováno jedno ze základních práv a svobod na kvalifikovanou právní ochranu (obhajobu) před soudem ve smyslu čl. 40 odst.3, věta druhá, Listiny základních práv a svobod.

Rozhodnutím předsedy soudu (v přípravném řízení soudce) vydaném dle ustanovení § 39 odst.1 tr.ř. vzniká mezi obviněným (obžalovaným) na straně jedné a obhájcem na straně druhé právní vztah, jehož předmětem je poskytnutí právní pomoci (obhajoby) obviněnému obhájcem v trestním řízení, a to v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o ustanovení za obhájce.

Právní vztah poskytování právní pomoci mezi ustanoveným obhájcem a obviněným vzniká rozhodnutím státního orgánu (předsedy soudu, soudce) namísto obvyklé smlouvy o poskytnutí právní pomoci při obhajobě obviněného.

Práva a povinnosti ustanoveného obhájce i zvoleného obhájce vůči obviněnému, které vyplývají z trestního řádu a zákona o advokacii, jsou stejné, samozřejmě s výjimkou způsobu vzniku a zániku poskytování právní pomoci, jakož i úhrady odměny a hotových výdajů. V opačném případě by se jednalo o ústavně nepřípustnou diskriminaci jen z důvodu, např. majetkových poměrů, zdravotního stavu obviněného.

Právní vztah mezi obviněným a ustanoveným obhájcem je právním vztahem občansko právním, který vzniká na základě ustanovení za obhájce dle § 39 odst.1 tr.ř. jako jiné právní skutečnosti ve smyslu ustanovení § 489 o.z.. Obviněným tak má za stanovených zákonných podmínek nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění předpisů pozdějších, nikoli vůči České republice, nýbrž přímo vůči ustanovenému obhájci.

Ustanovený obhájce je stejně jako zvolený obhájce povinen dodržovat povinnosti obhájce vyplývající pro něj z trestního řádu, zejména ustanovení § 41 tr.ř., jakož i obecné občanskoprávní povinnosti advokáta vyplývající ze zákona o advokacii a občanského zákoníku (analogické použití ustanovení § 724 an. o příkazní smlouvě).

Ustanovený obhájce je v rámci svých povinností vyplývajících z trestního řádu povinen jednat podle svých schopností a znalostí, přičemž od pokynů obviněného se může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu obviněného a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas (analogie § 725 o.z.). Dále je ustanovené obhájce povinen obviněnému podat na jeho žádost všechny zprávy o postupu obhajoby (analogie § 727 o.z.).

Přesnou výši odměny a hotových výdajů může ustanovený obhájce sám konkrétně určit nejpozději ke dni skončení obhajoby.

Stát (soud) nemá vyjma výslovných zákonných výjimek právo jakkoli zasahovat do právního vztahu (obhajoby) mezi ustanoveným obhájcem a obviněným, natož aby mezi těmito subjekty existoval právní vztah poskytování právní pomoci ve prospěch obviněného.

Po dobu řízení o návrhu ustanoveného obhájce na přiznání výše odměny a hotových výdajů vedeného u příslušného orgánu činného v trestním řízení, u něhož bylo trestní stíhání obviněného pravomocně skončeno, promlčecí doba ve smyslu ustanovení § 112 o.z. neběží. Promlčecí doba dle § 102 o.z. je vyloučena již z toho důvodu, že délka samotného řízení u státního orgánu nemůže jít k tíži účastníka řízení, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

1) Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.2.1999, č.j. 3 To 89/99-345 (Bulletin advokacie č. 6-7/2000, s. 86-89)

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

  1. V roce 2004,jsem byl odsouzen Krajským soudem v Ostravě k podmíněnému trestu,byl mi ustanoven obhájce(pokud si ho nemůžete dovolit bude vám přidělen). V roce 2006 mi přišla první upomínka na nezaplacení pohledávky výdaje za obhajobu právníka ve výši 168,014,-Kč.Samozřejmě,jsem obyčejný dělník (nevím ,jak se na lopatě sedí)měl jsem za to,že pokud teda nemám prostředky na svého placeného právníka je tahle záležitost každému jasná.Před pár dny mi přišel příkaz exekuční k úhradě celkem 211,980,90 Kč. Prosím ,co se v této věci dá dělat(podle mého soudu ,provaz a do lesa).Máme malé děti ,žijeme ,jako většina národa z ruky do huby,na pracáku nyní mě přijali pod město,úklid veřejné zeleně za mzdu 7,500,-Kč.A nyní proč jsem byl odsouzen chtěl jsem začít podnikat v obchodě(nákup a prodej).naletěl jsem podvodníkovi zneužil mého živnostenského listu,který potřeboval k vyřízení úvěru(viděl jsem tu listinu o živnosti,jeden den nezaschl na ní ani inkoust)zkrátka důvěřivý blb,který nemá zdání co to je ani podvod než jsem se nadál zneužil dokladu.Soud mi dával za vinnu,že jsem živnostenský list dal jiné osobě.

  2. DOBRÝ DEN MÁM DOTAZ SYNOVI PŘIŠEL DOPIS OD SOUDU KDE JE PSANO OPATŘENÍ .SOUD ZRUŠUJE USTANOVENÍ -JMÉNO OBHÁJCE -OBHÁJCEM MLADITSTVÉHO V TRESTNÍ VĚCI VEDENÉ U SOUDU NEBOT DUVODY USTANOVENÍ POMINULY.CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT CO TO ZNAMENÁ PROČ UŽ NEMÁ OBHÁJCE.DĚKUJI MOC ZA ODPOVĚD.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..