K prokazování zlé pověsti právnické osoby

V soudní praxi je jen výjimečně prokazatelná zlá pověst právnické osoby jako opak dobré pověsti ve smyslu ustanovení § 19b odst. 3 obč. zákoníku.

Úspěch žaloby na ochranu dobré pověsti právnické osoby předpokládá existenci její dobré pověsti jako hmotně právní podmínky; břemeno tvrzení i důkazní břemeno neexistence dobré pověsti leží na tom, kdo jí v řízení na ochranu dobrého jména popírá.

Zlá pověst právnické osoby je výjimkou ze zákonem presumované dobré pověsti a zakládá jí vždy jen vlastní dlouhodobá nepoctivá (podvodná, protiprávní) činnost nebo naopak dlouhodobá neodůvodněná nečinnost ke škodě druhých samotné právnické osoby; v případě očividného rozporu mezi více méně běžnou činností právnické osoby a její „špatnou“ pověstí lze dobře vysvětlit i negativní kampaní jejích konkurentů, špatným marketingem, aktuálními společenskými náladami atd.

Nelze-li zjistit zdroj zlé pověsti právnické osoby v její činnosti či nečinnosti (např. nepoctivý obchodní styk, podvodná jednání, lichva, porušování právních předpisů, dlouhodobá neodůvodněná nečinnost poškozující zákazníky či partnery), nelze dovodit ani její zlou pověst.

Zlou pověst právnické osoby zakládá například hromadné sjednávání lichevních smluv, vymáhání dluhů za hranicí zákona, podněcování k nenávisti vůči jiným apod., kdy se jedná o odsouzení hodné chování právnické osoby zpravidla v egoistickém zájmu právnické osoby bez ohledu na druhé.

I v rámci ochrany dobré pověsti právnické osoby ve smyslu ustanovení § 19b odst. 3 obč. zákoníku platí, že výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá ve smyslu ustanovení § 265 obch. zákoníku právní ochrany včetně soudní ochrany dobrého jména.

V řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby ve smyslu ustanovení § 19b odst. 3 obč. zákoníku nelze vytrhovat stěžejní nežalované tvrzení, na které nedílně navazují další již žalovaná podružnější tvrzení žalovaného, kterým mělo být zasaženo do dobré pověsti žalující právnické osoby; v případě absence stěžejního tvrzení žalovaného v žalobě na ochranu dobré pověsti žalující právnické osoby nutno žalobu po poučení soudem zamítnout pro její neúplnost skutkového základu i rozsudečného návrhu.

Zásahem do práva na ochranu dobré pověsti zásadně není osobní vyjádření či vyjádření subjektivního právního názoru na základě vlastních zkušeností v rámci jinak prokazatelně vyváženého článku či reportáže, neboť nedosahuje potřebné intenzity zásahu s přirozeným právem každého svobodně médiím sdělovat svoje osobní zkušenosti i subjektivní právní názory oproti konkrétnímu vyjádření dotčené právnické osoby.

Pokud naopak žalobce vyvrací konkrétní tvrzení a konkrétní důkazy žalovaného o neexistenci dobré pověsti žalobce dopisy bez ověřených podpisů vyjadřujících názory jeho „spokojených“ zákazníků či obchodních partnerů (například dotazníkové akce jakoby na objednávku v rámci soudního řízení), musí k této námitce žalobce prokazovat i to, zda jimi skutečně byli, např. objednávky, faktury apod.

Neexistenci dobré pověsti právnické osoby v soudním řízení kumulativně prokazují zejména tyto skutečnosti:

1. negativní vyjádření samotných členů statutárního orgánu právnické osoby či jejích vedoucích zaměstnanců
   Vyjadřují-li se samotní členové statutárního orgánu či vedoucí zaměstnanci právnické osoby (osoby předzvědné) na základě konkrétních tvrzení, že činnost právnické osoby je nepoctivá, protiprávní či podvodná, lze i z těchto vyjádření dovodit, že dobré pověsti nepožívá, když jí nemá ani u vlastních statutárních orgánů či vedoucích pracovníků právnické osoby podrobně seznámených s její skutečnou praxí i motivy.
2. hromadná trestní oznámení podaná nespokojenými zákazníky či obchodními partnery právnické osoby v souvislosti s činností právnické osoby
   Jednotlivá trestní oznámení ze strany nespokojeného zákazníka či obchodního partnera v souvislosti s činností či neodůvodněnou nečinností ke škodě druhých právnické osoby zásadně nemají vliv na dobrou pověst právnické osoby.
   Dobrou pověst právnické osoby však vylučují hromadná trestní oznámení nespokojených zákazníků či obchodních partnerů právnické osoby na základě konkrétních důkazů, zvláště bylo-li na jejich základě sděleno obvinění vůči statutárním orgánům či vedoucím pracovníkům právnické osoby, případně i podána obžaloba, aniž by bylo nutné vyčkat pravomocného skončení trestního stíhání.
3. hromadně veřejně (internetové) a dlouhodobě vyjadřovaná krajně převažující negativní stanoviska a stížnosti nespokojených zákazníků či obchodních partnerů na činnost právnické osoby
   Internetové diskuze na činnost právnické osoby nutno vyhodnotit tak, že jsou-li výhrady nespokojených zákazníků či obchodních partnerů až na ojedinělé výjimky krajně negativní s uvedením konkrétních pochybení či podvodů ze strany právnické osoby, jedná se o významnou skutečnost vylučující její dobrou pověst.
4. trestné činy ze zoufalství
   Při poskytování tzv. nebankovních úvěrů zaměřených na příjmově slabé občany vlastnicích nemovitý majetek (byty, rodinné domky apod.) v úmyslu se zmocnit jejich nemovitého majetku astronomickým navýšením půjčené částky smluvními úroky z prodlení, smluvními pokutami i za malicherné porušení podružných povinností, se nově vyskytuje trestná činnost ze zoufalství, kdy ožebračený zákazník či obchodní partner spáchá trestný čin ze zoufalství.
5. krajně negativní články o nepoctivém (podvodném, protiprávním) jednání právnické osoby v úmyslu jejího obohacení
   Renomované sdělovací prostředky lze považovat za určitý vzor názoru veřejnosti na činnost právnické osoby, který je však s ohledem na poměrně častou účelovost „na objednávku“ nutno poměřovat dalšími prameny.
6. nepoctivé (podvodné, protiprávní) jednání právnické osoby v rámci její činnosti
   Zlou pověst právnické osoby zakládá především dlouhodobá a opakovaná nepoctivá, podvodná či protiprávní činnost samotné právnické osoby zpravidla v úmyslu se obohacovat na úkor druhých nebo naopak dlouhodobá neodůvodněná nečinnost poškozující zákazníky či obchodní partnery a v tomto kontextu jí je nutno i hodnotit, např.:

– drobné až nečitelné písmo v předtištěných smlouvách zhotovených právnickou osobou, ve kterých jsou obsaženy nepřiměřené sankce za porušení i malicherných povinností;
– nepřiměřené sankce ve zjevném úmyslu zmocňovat se nemovitého majetku níže příjmových dlužníků x-set násobným navyšováním půjčené částky nepřiměřeně vysokými sankcemi i za malicherné nesplnění mnohdy nečitelných nebo nesrozumitelných smluvních podmínek;
– záměrné neposkytování dostatku času s vyloučením prostudovat si smlouvu před jejím podpisem a tím i vyloučení možnosti případné konzultace s právním zástupcem;
– úmyslné vyvolání porušení smluvních podmínek v důsledku nesprávné informace zástupce právnické osoby při uzavírání smluv v její majetkový prospěch

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz