Potřebujete získat právní rady, nebo si nemůžete dovolit zaplatit advokáta a hodil by se vám právník zdarma? Pak vám nabízíme pomoc, bezplatná právní poradna zdarma a online.

Reklama
Facebook Pravník zdarma
Spolupracujeme
  • Potřebuji peníze

    Potřebujete získat peníze? Hledáte nejvýhodnější půjčky nebo úvěry? Poradíme vám jak získat peníze rychle, levně a bez registru nebo bez ručitele!

  • Sociální dávky

    Jste v těžké životní situaci a nevíte o jaké sociální dávky si požádat a na co máte nárok? Jak se vyhnout existenčním potížím a na co máte nárok podle zákona od státu?

  • Nezabavitelná částka

    Jaká je nezabavitelná částka a životní minimum v případě exekuce na plat nebo na bankovní účet? Jak na dluhy v manželství nebo po rozvodu?

  • Půjčka 20000

    Levná a ověřená půjčka 2000 Kč pro všechny zájemce. Snadný způsob jak získat peníze bez registru a bez poplatků předem.

Majetkoprávní vztahy a nakládání se svěřeným majetkem

Vystupování hlavního města Prahy a městských částí v majetkoprávních vztazích je důležité pro platnost majetkoprávních úkonů i věcnou legitimaci v rámci občanského soudního řízení, např. o vyklizení nemovitosti, určení vlastnictví nemovitosti, platnosti či neplatnosti právního úkonu apod.

V právní praxi není dostatečně ujasněno, zda v majetkoprávních vztazích, týkajících se věcí ve vlastnictví hl.m.Prahy svěřeného městským částem, musí vlastním jménem vystupovat hlavní město Praha či nikoliv a jaké je právní postavení městských částí při hospodaření se svěřeným majetkem. Nesprávné pochopení právního postavení hlavního města Prahy a městských částí, kterým je majetek svěřen do správy, vyúsťuje v nesprávné a nesrozumitelné označování účastníka ve smlouvách, např. o převodu vlastnického práva nemovitosti, jako „Hlavní město Praha-Městská část ….. se sídlem orgánů …………, zastoupená starostou městské části“ či „Hlavní město Praha, zast. Městskou částí…….. se sídlem orgánů ….., zastoupené starostou městské části“.

Právní postavení a právní vztahy mezi hl.m.Praha a městskými částmi při hospodaření se svěřeným majetkem hl.m.Prahy nyní upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a vyhláška č. 55/2000 Sb. hl.m.Prahy, kterou se vydává Statut hl.m.Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Statut“).

Zákon i Statut dostatečně zabezpečují územní a ekonomickou jednotnost hl.m. Prahy jako obce při zachování rozumné míry podílu jednotlivých městských částí na správě obecního majetku s odpovídajícími zákonnými instituty ochrany práv vlastníka vůči městským částem jako správci obecního majetku. Smyslu a účelu zákona o ojedinělém významu hl.m.Praha jako obce (kraje) ve státě odpovídá výjimečné právní postavení městských částí při hospodaření se svěřeným majetkem hl.m.Prahy.

Právní závěry tohoto článku se obdobně vztahují i na právní úkony a na právní vztahy, které vznikly za účinnosti zákona č. 418/1990 Sb., o hl.m.Praze, ve znění pozdějších předpisů (účinného od 24.11.1990 do 11.11.2000).

II. Vybraná judikatura

„Také městská část je – vedle obce hlavního města Prahy – věcně pasivně legitimována v restitučním sporu o vydání nemovitostí, s nimiž hospodaří. Jestliže není pochyb o tom, že obec hlavní město Praha svěřila hospodaření se spornými nemovitostmi městské části, pak je prověření správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem odvislé od toho, zda obec vybavila městskou část takovým právním postavením, jež z ní v daném sporu o vydání věci činí – s přihlédnutím k tomu, že v něm hrozí ztráta vlastnického práva obce – také věcně pasivně legitimovanou osobu. Odpověď na tuto otázku je dána výkladem ustanovení čl. 3 vyhlášky hlavního města Prahy o hospodaření s majetkem hlavního města Prahy. Podstatné je, že citovaná vyhláška právo hospodaření městské části se svěřeným majetkem neomezuje jen na právo majetek držet a užívat, případně pronajímat, nýbrž jí vybavuje právy vlastníka.“ 1)

„Městská část hlavního města Prahy se nemůže úspěšně domáhat určení, že je vlastníkem věci, která přešla na obec hlavní město Praha podle zákona č. 172/1991 Sb. I když městská část hlavního města Prahy není subjektem vlastnického práva k věci, ale toliko subjektem, jemuž náleží právo hospodařit se svěřeným majetkem jiného subjektu, lze jí přiznat v rámci ochrany tohoto práva např. žalobu vindikační nebo žalobu zápůrčí. Není však aktivně věcně legitimována k podání žaloby, opírající se o ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř., na určení, že ona, tj. městská část hlavního města Prahy, je vlastníkem věci, která jí byla vlastníkem – obci hlavním městem Prahou – toliko svěřena.“ 2)

III. Právní závěry

Z ustanovení § 1 odst.3 zákona a § 3 odst. 2 zákona vyplývá, že hl.m. Praha vystupuje ve všech právních vztazích vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající; městské části naopak v právních vztazích mohou vlastním jménem vystupovat a nést odpovědnost z těchto vztahů vyplývající jen z rozsahu stanoveného zákonem a Statutem.

Městské části mají ve smyslu ustanovení § 19a odst.1 obč. zákoníku na základě ustanovení § 34 odst.5 zákona a § 13 odst.1 Statutu omezenou způsobilost nabývat práv a povinnosti v tom smyslu, že za stanovených zákonných podmínek nemohou do svého vlastnictví nabývat věci, nýbrž jen do vlastnictví hl.m.Prahy s tím, že dnem nabytí ve prospěch hl.m.Prahy jsou jim věci svěřeny do správy. Tato omezená právní subjektivita městských částí při nabývání majetku, vyplývající z ustanovení § 34 odst.5 zákona a § 13 odst.1 Statutu, slouží především k zachování územní a majetkové jednotnosti hl.m.Prahy jako obce s významnými oprávněními městských částí při správě obecního majetku.

Právní postavení městských částí při nakládání a výkonu hospodaření se svěřeným majetkem hl.m.Prahy vyplývá z ustanovení § 34 odst.3 zákona a § 17 Statutu, které stanoví, že městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech v plném rozsahu, není-li ve Statutu stanoveno jinak.

Hlavní město Praha je jako veřejnoprávní korporace ve smyslu ustanovení § 34 odst.1 zákona a § 17 Statutu v rozsahu práv a povinností stanoveném zákonem a Statutem ve prospěch městských částí, kterým byly věci svěřeny do správy, omezeno jako vlastník věci při nakládání a výkonu vlastnických práv stejnými právy a povinnostmi ze strany městské části k téže věci svěřené městské části do správy, tj. např. věc držet, užívat a pobírat z ní užitky včetně dispozičních oprávnění při nakládání s majetkem hl.m.Prahy (samozřejmě s možností hl.m.Prahy ve vyjmenovaných případech podmínit, resp. vyloučit určité majetkoprávní úkony); tento právní stav může hl.m.Praha zásadně změnit jen se souhlasem městské části či odejmutím majetku, svěřeného městské části do správy, ze zákonných důvodů ve smyslu ustanovení § 19 zákona. Tím je dán základní rozdíl mezi právním postavením obce jako veřejnoprávní korporace, kterou zákon omezuje v jejich vlastnických právech i povinnostech ve prospěch městských částí jako správců obecního majetku, vůči soukromoprávním korporacím, kde takové zákonné omezení práv vlastníka ve prospěch správce majetku je zásadně nepřípustné.

Právní postavení hl.m.Prahy jako vlastníka věci je vůči městským částem jako správci svěřeného majetku mimo práva odejmutí majetku či odejmutí oprávnění hospodařit se svěřeným majetkem h.m.Prahy z celoměstských zájmů, vyvažováno konkrétními povinnostmi městských částí při hospodaření se svěřeným majetkem, jakož i právy hl.m.Prahy vůči městským částem.

Pro určení hmotně právní legitimace mezi hl.m.Praha nebo městskou částí v konkrétním majetkoprávním vztahu je, zda v daném právním vztahu vlastním jménem vystupovalo hl.m.Praha či zda v něm vlastním jménem v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupovala městská část, tj. především, zda a v jakém rozsahu jí předmětný majetek byl svěřen do správy či nikoliv.

V případě nesrozumitelného označení účastníka smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti jako např. „Hl.m.Praha-Městská část … se sídlem …, zastoupená starostou městské části …“, je pro určení věcné legitimace v občanském soudním řízení rozhodující, zda věc byla svěřena do správy konkrétní městské části, zda o převodu či nabytí nemovitých věcí rozhodovalo zastupitelstvo hl.m.Prahy ve smyslu ustanovení § 59 odst.3 písm.j) zákona či zastupitelstvo městské části ve smyslu ustanovení § 89 odst.2 písm.d) zákona, jakož i který statutární orgán smlouvu za účastníka podepsal, tj. zda primátor hl.m.Prahy či starosta městské části. V případě, že např. smlouvu o převodu vlastnického práva podepsal starosta městské části, které nemovitost byla svěřena do správy, o převodu vlastnictví rozhodlo zastupitelstvo městské části ve smyslu ustanovení § 89 odst.2 písm.d) zákona po předchozím oznámení záměru a jeho schválením zastupitelstvem hl.m.Prahy ve smyslu § 18 Statutu, je účastníkem smlouvy, a tudíž i věcně legitimovanou osobou v případném soudním sporu městská část.

Hlavní město Praha může ve smyslu ustanovení § 18 odst.3 zákona Statutem svěřit městským částem rozhodování o všech majetkoprávních úkonech, zvláště těch, které citované ustanovení vyjmenovává, tj. např. o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů. Rozsah rozhodování městské části o majetkoprávních úkonech stanoví ve smyslu ustanovení § 18 odst.4 zákona Statut, tj. nikoli jiná obecně závazná vyhláška zastupitelstva hl.m.Prahy.

Městská část je za zákonem a Statutem stanovených podmínek u nemovitosti, která jí byla svěřena do správy dle ustanovení § 19 odst.1 zákona, oprávněna vlastním jménem uzavřít smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitosti a nést i odpovědnost z tohoto právního vztahu vyplývající, tj. včetně aktivní či pasivní věcné legitimace v občanském soudním řízení např. o vyklizení nemovitosti, určení vlastnického práva či určení neplatnosti kupní smlouvy. Tím nejsou dotčeny právní závěry NS ČR 2) o tom, že městská část nemůže úspěšně podat žalobu o určení, že ona sama je vlastníkem věci ve vlastnictví hl.m.Prahy.

Vlastnickou žalobu k nemovitosti ve vlastnictví hl.m.Prahy vůči jejímu držiteli či detentorovi včetně žaloby na určení vlastnictví může vlastním jménem podat jak hl.m.Praha, tak vlastním jménem i městská část ve prospěch hl.m.Prahy, pokud jí byla nemovitost svěřena do správy; to je dáno mimo jiné tím, že zásadně nemohou vznikat pochybnosti, která městská část nemovitost spravuje, a dále proto, že městská část nemůže nabýt vlastnictví nemovitosti (věci) vlastním jménem do svého vlastnictví. Je nelogické a právně nepřijatelné, aby městské části, s výjimkou výslovně stanovenou zákonem či Statutem, měly při hospodaření se svěřenou věcí veškerá práva a povinnosti vlastníka věci a současně nemohly v tomto rozsahu vlastním jménem vystupovat v občanském soudním řízení, tj. včetně řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy, určení vlastnictví nemovitosti ve vlastnictví hl.m.Prahy, která je ve správě městské části apod.

Městská část je v souladu se zákonem a Statutem (§ 18 Statutu) oprávněna vlastním jménem uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví nemovitosti ve vlastnictví hl.m.Prahy, která jí byla svěřena do správy, bez toho, že by ve smlouvě vystupovala jako např. Hl.m.Praha, zast. Městskou částí ….. nebo Hl.m.Praha-městská část ….., zastoupená starostou městská části ….. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že veškerá práva a povinnosti vlastníka, s výjimkou výslovně stanovenou zákonem či Statutem, vykonává vlastním jménem městská část, které věc byla svěřena do správy. Městská část (zastupitelstvo), které nemovitost byla svěřena do správy, sama rozhoduje i o nabytí či pozbytí nemovitosti ve vlastnictví hl.m.Prahy ve smyslu ustanovení § 89 odst.2 písm.d) zákona s tím, že hl.m. Praha jako vlastník je oprávněno ve smyslu § 18 Statutu podmínit platnost právního úkonu orgánu městské části souhlasem zastupitelstva hl.m.Prahy. Zastupitelstvo hl.m.Prahy tak jen může dle § 18 Statutu rozhodnutí městské části, které je nemovitost svěřena do správy, předem podmínit souhlasem zastupitelstva hl.m.Prahy, aniž by hl.m.Praha bylo přímým účastníkem smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti. Hlavní město Praha může vlastním jménem uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví nemovitosti, pokud ke dni uzavření smlouvy není svěřena do správy některé městské části nebo se souhlasem městské části, které nemovitost byla svěřena do správy. Městská část nemůže bez dalšího ze zákona či Statutu zastupovat Hl.m.Praha, neboť městská část není a ani nemůže být statutárním orgánem hl.m. Prahy.

Městská část, které má nemovitost (věc) ve správě, je, vedle hl.m.Prahy, v občanském soudním řízení věcně legitimována, tj. může se vlastním jménem úspěšně domáhat i určení, že nemovitost (věc), která jí byla svěřena do správy, je ve vlastnictví hl.m.Prahy, neboť je i v takové právní věci dle § 17 Statutu hmotně právně legitimována. Může-li městská část, které nemovitost (věc) byla svěřena do správy, v souladu s § 18 Statutu vlastním jménem uzavřít smlouvu o převodu vlastnického práva k věci (nemovitosti), může se rovněž vlastním jménem v občanském soudním řízení domáhat i určení platnosti tohoto právního úkonu či vzniku vlastnického práva hl.m.Prahy k převedené nemovitosti (věci).

IV. Hospodaření městských částí s majetkem hl.m.Prahy od 30.6.1994 do 30.6.2001

Znění obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy o hospodaření s majetkem hlavního města Prahy ze dne 28.4.1994, uveřejněné pod č. 23/1994 Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy (dále jen „vyhláška“), účinné od 30.6.1994 do 30.6.2001, vydané zastupitelstvem hl.m.Prahy podle § 16 odst.1 zákona č. 367/1990 Sb.), vyvolává vážné pochybnosti o tom, v jakém rozsahu měly městské části oprávnění hospodařit s majetkem hl.m.Prahy. Znění článku 3 vyhlášky umožňuje úspěšně zpochybnit podstatnou část majetkoprávních úkonů při hospodaření se svěřeným majetkem hl.m.Prahy v období od 30.6.1994 do 30.6.2001, jakož i rozsah věcí svěřených městským částem do správy z majetku hl.m.Prahy ke dni 12.11.2000 ve smyslu ustanovení § 19 odst.1 věta prvá zákona.

Článek 3 vyhlášky s účinností od 30.6.1994 stanovil:

„Městské části mají při hospodaření se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka, není-li ve Statutu hlavního města Prahy nebo v této vyhlášce stanoveno jinak. (odstavec 1)

Jedná-li se o pozemky a objekty městské zeleně, kterými se pro účely této vyhlášky rozumí parky, parkově upravené plochy, zahrady a uliční stromořadí, mají městské části při hospodaření se svěřeným majetkem hlavního města Prahy tato práva a povinnosti vlastníka:

  1. a) zajišťují soustavnou odbornou údržbu pozemků s objekty městské zeleně
  2. zodpovídají za technický stav pozemků s objekty městské zeleně
  3. vydávají souhlas k činnostem nepodléhajícím povolení podle zvláštních předpisů
  4. uzavírají smlouvy o nájmu na dobu určitou do jednoho roku a na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou
  5. vedou účetní, majetkovou a odbornou evidenci (pasport) pozemků s objekty městské zeleně (odstavec 2)
    Práva a povinnosti vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává hlavní město Praha.“ (odstavec 3)

Z jazykového, logického a systematického výkladu článku 3 vyhlášky vyplývá, že městské části byly oprávněny vykonávat práva a povinnosti vlastníka hl.m.Prahy uvedená v čl. 3 odst.2 vyhlášky týkající se správy veřejné zeleně, přičemž všechny zbývající práva a povinnosti vlastníka hl.m.Prahy dle čl. 3 odst.3 vyhlášky vykonávalo vlastním jménem hlavní město Praha samo, nestanovil-li Statut výslovně jinak.

V této souvislosti nelze rovněž nevidět zcela rozdílné vymezení rozsahu práv a povinností při hospodaření s majetkem hl.m.Prahy právnickými osobami, založenými nebo zřízenými hlavním městem Prahou, vymezenými ve zřizovací listině, nabytým právnickou osobou, do vlastnictví hl.m.Prahy, nebo získanými smlouvou o převodu oprávnění hospodařit s majetkem hl.m.Prahy ve smyslu čl. 4 vyhlášky (majetek držet a užívat, nakládat s movitým majetkem v rámci předmětu činnosti vymezeného ve zřizovací listině, nakládat s movitým majetkem mimo rámec předmětu činnosti, je-li předmětem právního úkonu samostatná věc nebo soubor věcí v pořizovací ceně nižší než určitá částka, pronajímat majetek na dobu neurčitou s 3 měsíční výpovědní lhůtou, bez omezení výpovědních důvodů nebo na dobu určitou do 1 roku-ostatní neuvedená práva vykonává hl.m.Praha).

1) rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.1999, sp.zn. 2 Cdon 748/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 64/2001 Sb. rozh.
2) rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.6.1999, sp.zn. 2 Cdon 1805/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2001 Sb. rozh.

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

komentáře 3 to “Majetkoprávní vztahy a nakládání se svěřeným majetkem”

  • Rudolf A. says:

    Dobrý den,měl bych dotaz,ohledně dluhů,které vznikly v průběhu mého bývalého manželství.Rozvod proběhl,na konci lonského roku.Bohužel bez majetkoprávního vypořádání.Mám své závazky vůči bance a finanční společnosti.Manželka má také své závazky které,ale neplní a mě tyto společnosti uhání s tím,že to bylo nabyto v době manželství,tudíž jsem dlužníkem i já.Již jsem nějaké dluhy zaplatil a platím exekučně.Manželka nějakou dobu pracovala,ale momentálně netuším.Vím že bydli s naší dcerou u přítele a jeho matky.Jak je to tedy s mými a jejími závazky.Majetek žádný nemám,jelikož si vše vzala sebou bez mého vědomí.Byt mam v nájmu já.Nevím vůbec jak se zachovat!Jediné co mě napadá je dát výpověd v práci a nějak přežít protože to začíná být neůnosné.Díky Rudolf A.

  • Ivan Morava says:

    Dobrý den.Prosím o radu.Před dvěma lety,jsme s bývalou manželkou sepisovali po rozvodovou dohodu:máme byt 3+1 v OV.Po rozvodu prodáme byt,vyplatíme naše společné dluhy a zbytek si rozdělíme na polovinu.Zatím bydlíme na společné adrese.Při sepisování této dohody jsme se dohodli,že ja budu splácet tyto naše dluhy v domění rychlého prodeje bytu jsem souhlasil.Před rokem se našel kupec a když se už měla podepisovat smlouva,tak bývalá manželka prodej zrušila.Nyní požaduje za byt takovou sumu,za kterou je byt neprodejný.Mé měsíční poplatky činí asi 16 000kč.Můj příjem činí asi 16500kč. Vůbec mě nezbývají peníze na moji obživu.Už jsem jí navrhoval,že jí vyplatím,ale ona s ničím nesouhlasí.když si ho chci nechat,tak to je,jako kdybych ho kupoval.Prosím o radu,jak tuto situaci řešit.Děkuji Morava

  • Jirka Cvjetkovičová says:

    Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. V roce 1995 probíhal prodej nemovitostí v rámci dědického řízení. V té době jsem byla provdána v bývalé
    Jugosláviji a jednání jsem se nemohla v důsledku válečných událostí účastnit. Můj podíl z prodeje převzal tehdejší starosta obce Očelice.
    Po mém návratu v minulém roce, jsem kontaktovala současného starostu s dotazem kdy mi bude můj podíl vyplacen. Odpověděl mě, že se mám obrátit na majetkoprávní soud k posouzení mého nároku. Nevím na jaký soud a kde a koho se obrátit. Jedná se o obec Očelice, České Meziříčí. Děkuji za radu
    J. Cvjetkovičová

Přidat dotaz - právní rady