Výživné a ustanovení znalce

V soudním řízení o stanovení výše výživného ve smyslu § 96 odstavec 1 zákona o rodině,
v důsledku mimořádného majetkového postavení některých osob, vyvstává otázka způsobu stanovení majetkových poměrů osob s rozsáhlým majetkem, který má často různorodou formu.

Usnesení o ustanovení znalce z oboru ekonomika musí konkrétně uvést oceňované nemovitosti s údaji dle katastru nemovitostí a způsob zjištění ceny (např. tržní cena).

Při zjišťování majetkových poměrů povinných rodičů či manželů v obchodních společnostech musí usnesení o ustanovení znalce uvést údaje dle obchodního rejstříku, tedy o jaké obchodní společnosti se jedná, včetně uvedení jejich sídla a identifikačního čísla (IČO) a co a jakým způsobem má být oceněno (tržní cena obchodního podílu či výnos z obchodní společnosti za určité období).

NÁLEŽITOSTI USNESENÍ O USTANOVENÍ ZNALCE
Usnesení o ustanovení znalce musí být v souladu s § 169 občanského soudního řádu určité a musí výslovně a taxativně uvést majetek, který má znalec ocenit, a jakým způsobem.

V žádném případě nelze na znalce přenášet povinnost soudu činit ve smyslu ustanovení § 132 a násl. občanského soudního řádu v rámci dokazování určitá skutková zjištění o rozsahu a hodnotě majetku, jako například: „zjistit aktuální souhrnnou hodnotu majetku matky (otce) včetně tržního ocenění majetkové účasti ve společnostech a nemovitostí, výši veškerých ročních příjmů matky (otce) plynoucích z práce i majetku tři roky zpětně“ apod.

Takové rozhodnutí soudu by bylo v zásadním rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod i občanským soudním řádem, neboť účelem znaleckého posudku, jako jednoho z důkazních prostředků, je jen posouzení určité odborné otázky, např. ceny či výnosu konkrétní nemovitosti, konkrétního obchodního podílu, konkrétní akcie apod.

Pokud by soud oprávněně nařídil znalecký posudek z oboru ekonomiky o ceně nemovitostí či obchodních podílů povinných rodičů či manžela, případně výnosů z nich, musí za tímto účelem ještě před vydáním usnesení provést určitá a nepochybná skutková zjištění o rozsahu oceňovaného majetku, který je na základě takového zjištění předmětem ocenění.

USNESENÍ O USTANOVENÍ ZNALCE A SOUČINNOST JINÝCH OSOB
V usnesení o ustanovení znalce, kterým se ve smyslu § 127 odst. 3 občanského soudního řádu1) ukládá povinnost jiným osobám než účastníkům řízení musí být tyto osoby výslovně uvedeny s uložením obecné povinnosti, která je pro vypracování posudku třeba a kterou mají pro vyhotovení posudku strpět či vykonat. To znamená, že má-li jiná osoba než účastník řízení pro vypracování znaleckého posudku ve smyslu § 127 odst. 3 občanského soudního řádu něco strpět či provést, je nutné tuto osobu v usnesení o ustanovení znalce označit jménem či názvem a usnesení o ustanovení znalce jí doručit, jinak neexistuje právní titul, aby jiná osoba měla zákonnou povinnost strpět či vykonat to, co je potřebné k vypracování znaleckého posudku. Neobsahuje-li usnesení o ustanovení znalce uvedení jiné osoby než účastníka řízení, není tato jiná osoba zásadně povinna cokoliv strpět či provést ve prospěch soudu či znalce ve smyslu § 127 odst. 3 občanského soudního řádu, a to bez ohledu na to, že účastník řízení je statutárním orgánem či spolumajitelem této osoby, např. obchodní společnosti.2)

Mám za to, že § 202 odst. 1 občanského soudního řádu nevylučuje právo jiné osoby než účastníka řízení podat odvolání proti usnesení soudu o ustanovení soudního znalce vydanému dle § 127 odst. 1 občanského soudního řádu, pokud je této osobě ukládána podstatná povinnost zasahující do jejích chráněných zákonných práv a oprávněných zájmů (obchodní tajemství, know-how apod.).

ROZSAH MAJETKU
Pro účely stanovení výše výživného na nezletilé dítě (stejně i zletilé dítě či manželku)3) soud přihlíží k majetkovým poměrům podnikatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona o rodině4) zpravidla v rozsahu čistého obchodního jmění společnosti vlastněné (spoluvlastněné) povinným k rozhodnému datu (zpravidla k 31. 12. předchozího roku), případně v rozsahu čistého zisku (po zdanění) podniku v předchozím kalendářním roce.

Soud stanoví výživné na nezletilé dítě nebo manželku podnikatele s přihlédnutím k majetkovým poměrům povinného dle své volné úvahy podložené konkrétními skutečnostmi, tj. například výší čistého obchodního jmění společnosti či čistého příjmu společnosti za uplynulé daňové období, a to nikoliv jen jako k vlastnímu příjmu povinného, ale jako k jeho majetkovým poměrům v širším smyslu.

Při stanovení majetkových poměrů podnikatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona o rodině je nutné vždy vycházet z majetkových poměrů podnikatele ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. dle výše obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným, vlastnictví určitého počtu akcií apod. Navýšením aktiv majetku právnické osoby za určité účetní období kalendářního roku se v rozsahu účasti fyzické osoby na podnikání právnické osoby, určené zpravidla podílem na základním jmění, navyšuje současně i majetek společníka (podílníka), neboť platí, že právnickou osobu, až na výjimky např. stát, obce, církve, nadace, v konečném důsledku vždy vlastní fyzické osoby.

V řízení o stanovení výše výživného je ve smyslu § 96 odst. 1 zákona o rodině třeba přihlédnout i k tomu, že povinný nabude majetek z titulu čistého příjmu právnické osoby, jejímž je společníkem, tj. navýší se čistá hodnota jeho majetku prostřednictvím spoluvlastnictví právnické osoby, jejímž je společníkem či podílníkem.

V případě stanovení výživného podnikateli soud předně přihlíží k pravidelným příjmům podnikatele z pracovního či obdobného právního poměru (např. na základě mandátní smlouvy) a dále dle své volné úvahy, podložené však konkrétními skutkovými zjištěními, přihlédne rovněž k majetkovým poměrům povinného rodiče či manžela jako podnikatele v širším smyslu, tj. jaké je čisté jmění společnosti, jaký byl čistý zisk společnosti za předchozí daňové období společnosti apod.; soud tak navýší výživné, které by jinak stanovil jen z pravidelného příjmu, dle majetkových poměrů podnikatele.

Pokud soudem zjištěný příjem podnikatele zjevně neodpovídá postavení společnosti na trhu (vlastní kapitál, obrat, počet zaměstnanců), může soud přihlédnout i k výši příjmu statutárních orgánů a vedoucích pracovníků společnosti, když nelze mít za to, že majitel má ve skutečnosti menší výnos z podnikání, než je příjem vedoucích pracovníků společnosti.

MOŽNOSTI ZJIŠTOVÁNÍ MAJETKOVÝCH POMĚRŮ PODNIKATELŮ

Relevantním důkazem pro zjištění majetkových poměrů rodiče či manžela, který je podnikatelem, ve smyslu § 96 odst. 1 zákona o rodině jsou daňová přiznání obchodních společností s jejich účetní závěrkou za předchozí kalendářní rok. Zcela postačující pro určení majetkových poměrů podnikatele je audit společnosti za předchozí rok.

Ocenění podniku tržní cenou v rámci stanovení výživného na nezletilé dítě či manžela nemá potřebnou vypovídací hodnotu a je více méně subjektivním názorem konkrétního znalce, lišícím se mezi znalci i v násobcích, přičemž je neúměrně ekonomicky i časově náročné.

Nařízení znaleckého posudku o stanovení tržní ceny podniku vlastněného (spoluvlastněného) jedním z rodičů či manželů, který sám stojí v řádu desítek až sta tisíc korun a který stejně přesně nezjistí majetkové poměry povinného podle § 96 odst. 1 zákona o rodině, je nadbytečné a ekonomicky neodůvodnitelné.

ZÁVĚR
Nedílnou součástí práva na spravedlivé soudní řízení ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je především kvalifikované rozhodování soudu v přiměřené lhůtě a v rozsahu dokazování týkajícího se jen vlastního předmětu řízení, při vynaložení přiměřených (odůvodněných) nákladů na něj. Soud při ustanovení znalců k vypracování znaleckých posudků, při nichž jsou ukládány povinnosti třetím osobám, které nejsou účastníky řízení, musí dbát i na ochranu soukromí těchto osob ve smyslu čl.čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Poznámky:
1) V § 127 odst. 3 občanského soudního řádu je uvedeno: „Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.“
2) Jinou osobou než je účastník řízení ve smyslu § 127 odst. 3 občanského soudního řádu může být i obchodní společnost či družstvo, jehož spolumajitelem je jeden z účastníků řízení.
3) Zjišťování hodnoty majetku pro určení výživného nemá sloužit komukoliv z účastníků ke zjišťování rozhodných skutečností pro účely budoucího vypořádání společného jmění manželů.
4) V § 96 odst. 1 občanského soudního řádu je uvedeno: „Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.“

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz