Vypořádání obchodních podílů v rámci SJM (BSM)

Otázka vypořádání obchodních podílů a akcií v rámci SJM (BSM) úzce souvisí s tím, zda lze ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku účinného do 1.8. 1998 považovat za výkon povolání i soustavnou činnost majitele (spolumajitele) obchodní společnosti za účelem dosa-žení zisku, pokud v ní tento vykonával funkci statutárního zástupce a výnosy z této činnosti měly obdobný charakter jako příjmy z podnikání fyzické osoby.

Výkonem povolání ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku ve znění do 1.8.1998 lze rozumět nejen podnikatelskou činnost podnikatele-fyzické osoby 1), nýbrž i soustavnou činnost podnikatele za účelem dosažení zisku, majitele či spolumajitele, obchodní společnosti prostřednictvím jeho majetkového vkladu s výkonem funkce statutárního zástupce.

Vklady do obchodních společností, s výjimkou bytových družstev, vykonaných do účinnosti zákona č. 91/1998 Sb., tj. do 1.8.1998, které byť zprostředkovaně sloužily k výkonu povolání-podnikaní, lze považovat zásadně za výlučné vlastnictví (majetek) manžela, vyvolávající povinnost vypořádat jen jmenovitou (pořizovací) výši těchto vkladů (co ze společného majetku bylo vynaloženo na výlučný majetek), a teprve vklady vykonané 1.8.1998 lze zásadně považovat za součást vypořádání SJM v jejich tržní hodnotě.

Za výkon povolání ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku ve znění do 1.8.1998, obdobně jako u podnikatelů-fyzických osob, lze považovat i výkon povolání fyzické osoby prostřednictvím vlastněné (spoluvlastněné) obchodní společnosti, splňující náležitosti uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 obch. zákoníku, pokud její majitel-fyzická osoba v ní zastával funkci statutárního zástupce (zpravidla soustavná, nepřetržitá a osobní činnost fyzické osoby), přičemž výnosy z podnikání sloužily takovéto fyzické osobě obdobně jako u podnikatele-fyzické osoby.

Do účinnosti zákona č. 91/1998 Sb., tj. 1.8.1998, nelze zásadně obchodní podíl v obchodní společnosti, s výjimkou bytových družstev, zahrnovat do BSM (SJM), neboť zpravidla sloužil ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku k výkonu povolání fyzické osoby prostřednictvím vlastněné, případně spoluvlastněné, právnické osoby, pokud v ní tyto osoby současně zastávaly funkci statutárního zástupce.

Z důvodu, že podnikatel (ať již fyzická či právnická osoba), stejně jako zaměstnanec, může v podstatě kdykoli ukončit dobrovolně svoji činnost (např. ze zdravotních důvodů, nepřízných hospodářských výsledků, věku apod.), je pro určení hodnoty obchodního podílu, akcií, převedených za trvání manželství rozhodující okamžik účinnosti převodu obchodního podílu, akcií, na třetí osobu. Nelze se ztotožnit s právním názorem, že takový převod je neplatný pro nesouhlas druhého z manželů ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 obč. zákoníku, či dokonce pro rozpor se zákonem.

Podnikání manžela není vazalstvím omezeným na dobu manželství, do rozvodu, které u druhého z manželů a priori nezakládá majetková práva z obchodního podílu zcizeného za trvání manželství na jinou osobu, např. ze zdravotních důvodů, pro svěření nezl. dítěte do výlučné výchovy apod.; v takovém případě se druhý z manželů může domáhat toliko vypořádání cca 1 z dosažené ceny za převod obchodního podílu za trvání manželství a nikoli z ceny jiné, není-li pro obcházení zákona (např. § 150 obč. zákoníku) zjevně nízká.

Článek VIII bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 91/1998 Sb. ve spojení s novelizovaným ustanovením § 143 odst. 2 obč.zákoníku účinným od 1.8.1998 jednoznačně vylučuje, aby obchodní (majetkové) podíly, akcie, v obchodních společnostech nabyté do 1.8.1998 s účinností ke dni 1.8.1998 ex lege zakládaly účast druhého z manželů v obchodní společnosti, s výjimkou bytových družstev.

Zaniklo-li BSM do 1.8.1998, tj. do účinnosti zákona č. 91/1998 Sb., lze zahrnout obchodní podíly, akcie, apod., do bezpodílového spoluvlastnictví, jen pokud tyto zprostředkovaně nesloužily výkonu povolání jednoho z manželů ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku ve znění do 1.8.1998.

Za nabytí obchodního podílu ve smyslu ustanovení § 143 obč. zákoníku je nutno považovat i nabytí dalšího obchodního podílu, např. z původních 10% základního jmění na zvýšených 30% základního jmění, přičemž je nutno vždy zjistit, kdy k takovémuto navýšení došlo, tj. do či po účinnosti zákona č. 91/1998 Sb.

Samotné navýšení základního jmění obchodní společností nelze považovat za důvod pro zahrnutí do SJM (BSM) s výjimkou vypořádání nominální částky vynaložené ze společného majetku na výlučný majetek druhého z manželů, který vlastní či spoluvlastní obchodní společnost, samozřejmě s výjimkou bytového družstva.

Jelikož ustanovení § 143 odst. 2 obč. zákoníku jednoznačně vylučuje účast druhého z manželů v obchodní společnosti, s výjimkou bytových družstev, nemá druhý z manželů ani jakákoli odvozená práva spojená s majetkovou účastí druhého z manželů v obchodní společnosti, s výjimkou právě práva na vypořádání pro případ zániku manželství a samozřejmě zařazení vyplacených odměn, podílů, výnosů, zisku do SJM (BSM).

Ustanovení § 143 odst. 2 obč. zákoníku, účinného od 1.8.1998, je výjimkou ze zákonného rozsahu společného jmění dle ustanovení § 143 odst. 1 obč. zákoníku, které mimo rámec SJM (BSM) ex lege vylučuje obchodní podíly včetně akcií z režimu SJM, ačkoli by tam jinak dle ustanovení § 143 odst. 1 náležely. Ustanovení § 143 odst. 2 obč. zákoníku je tak ve vztahu k § 143 odst.1 obč. zákoníku ustanovením zvláštním.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.4.2002 sp.zn. 22 Cdo 1717/2000 (in.:Soubor rozhodnutí NS ČR, C.H.BECK, svazek 16, C 1127): „Výkonem povolání je také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby….Výkonem povolání ve smyslu § 143 ObčZ je třeba rozumět také výkon povolání osobou samostatně výdělečně činnou (mimo závislou činnost k jiné osobě), tj. i (výkon) podnikání jen jednoho z manželů (fyzické osoby) ve smyslu § 2 odst. 1 ObchZ, podle kterého se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Není sporu o tom, že žalovaný v tomto smyslu podnikatelem byl, přičemž předmět řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, tj. obchodní jmění žalovaného jako podnikatele, tomuto podnikání jednoznačně sloužil; tvořil jeho základ. Závěr odvolacího soudu o tom, že předmět sporu sloužil výkonu povolání žalovaného, je tedy správný…“

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

One comment

  1. Dobrý den, prosím o radu.Je mi 62 roků, s manželem jsme vybudovali pěkný hotelový areál. Ve firmě jsem byla pouze zaměstnancem. Naše soužití skončilo již tříletou manželovou nevěrou. Nedělám problémy, je to zbytečné, žiji si svůj život. Psychicky jsem velice strádal při jeho odjezdech, nyní to už neřeším. Nejsme rozvedení, požaduji po něm výživné ve výši 20.000,-Kč měsíčně, pobírám 8.500-kč starobního důchodu. Prvních 12 let jsem byli jako fyzické osoby, veškeré vydělané peníze vložil jako svůj osobní vklad do firmy. Postupně vznikly 2 firmy, ve kterých je on 80% společníkem a 20% mají naše 2 děti. za 13 let podnikání dětem nedal žádné peníze – mají na něco nárok? V roce 2008 jsme prodali náš rodinný dům v hodnotě 3.000.000,-kč
    peníze si u notářky převedl na svůj účet a potom je vložil do stavby nové budovy v podnikání. Ve firmě postavil za firemní peníze dům, kde v přízemí je byt 3+1+ garáž a nad tímto bytem jsou 4 pokoje pro hosty. Nyní už nemám peněžní prostředky, nebo´t jsem měla životní pojištění a zbývá mi pouze důchod. Mám hodné děti a ty mi přispívají penězmi. Chtěla bych znát, zda mám nárok na penéze z domku, beru to jako neoprávněné obohacování. Pozemky pod některými budovami jsou naše společné, některé si koupil za společně vydělané peníze na svoje jméno. Jak je to s pronájmem firem, kterým neustále vyhrožuje dětem, které jsou v pronájmu a provozují v jedné z budov restauraci. Mohu já zasáhnou z pozice majitele pozemků, potřebuje můj souhlas k pronájmu cizím osobám nebo firmám_? A nebo prodeji?nechci celé dílo ničit rozdělením majetku, ale nemohu se smířit s jeho chováním. Účetně je to hodnota 80 mil.korun(stavby). Z čeho se vypočítá můj obchodní podíl, v případě rozdělení? Co je to vůbec obchodní podíl – hodnota staveb, peníze ze zisku? Vím, že je to spousta otázek, ale mám stále na prvním místě naše děti, které bych nerada připravila o budoucnost, i když on jim jistotu žádnou nedává.Neměli žádné dětství, protože jsme byli zadluženi a tlačily nás jiné starosti. Dnes, kdybychom si mohli život užívat, užívá si jenom on.
    Děkuji Vám pokud mi na moje otázky odpovíte Přeji hezký den – Dáda

  2. Dobrý den.Před 4 roky jsem se rozvedl a zůstal pes, máme dohodu že si psa až bude mít vhodné prostory vezme. Ty prostory moje bývalá manželka už má naopak pořidílá si jiného a pes je pořád u mě. Můžu požadovat mojí bývalou aby mě přispívala na krmení když si psa nechce odvést měsíčně mě krmení stojí 1500 kč + poplatky a lékař.Děkují

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..