Vládním nařízením č. 163/2005 Sb., který nabyl účinnosti dnem 28.4.2005, byl podstatným způsobem změněn dosavadní způsob výpočtu úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst.2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
Nová pravidla pro výpočet úroků z prodlení mají vyloučit možnou kalkulaci některých dlužníků na výši úroků z prodlení dosud stanovených v souladu s vlád.nař.142/1994 Sb. v původním znění výhradně k prvnímu dni prodlení dlužníka, ačkoli prodlení často trvá i mnoho let.
Ode dne účinnosti vlád.nař. 142/1994 Sb., ve znění vlád.nař. 163/2005 Sb., tj. ode dne 28.4.2005, může znít petit žaloby a výrok deklaratorního rozhodnutí soudu (arbitráže) na plnění peněžitého dluhu takto:
„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ……………. s ……… % (repo sazba k 1. dni kalendářního poletí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů) úroků z prodlení p.a. od ………..……..(první den prodlení žalovaného) do …………(poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30.6.,31.12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platná pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od ………………(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1.1.,1.7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí“
V případě konstitutivních rozhodnutí soudu včetně rozhodnutí soudu o nákladech řízení, kdy nastává prodlení dlužníka až po právní moci rozhodnutí soudu, vyhlášených ode dne 28.4.2005, může znít petit žaloby a výrok rozhodnutí soudu (arbitráže) na plnění peněžitého dluhu takto:
„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku …………. s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platná pro příslušné kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, ode dne následujícího po vykonatelnosti tohoto rozhodnutí do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí“
Pro zjednodušení právní praxe nelze do budoucna vyloučit ani toto zkrácené znění petitů žalob a rozhodnutí soudu (arbitráže) na peněžité plnění s úroky z prodlení s odkazem na určitý právní předpis:
„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ……………… s úroky z prodlení ve výši stanovené vlád.nař. 142/1994 Sb., ve znění vlád.nař.163/2005 Sb. od …………. do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“
V případě prodlení žalovaného přede dnem 28.4.2005 pokračujícím i po tomto datu je nutno zkombinovat dosavadní způsob vyjádření úroků z prodlení dle vlád.nař. 142/1994 Sb. v původním zněním s jeho novelizací dle vlád.nař. 163/2005 Sb., což klade jisté nároky na formulaci petitu. Lze doporučit před vyhlášením rozhodnutí soudu I.stupně specifikovat dosavadní dospělé úroky z prodlení určitou částkou tak, aby formulace petitu žaloby (rozhodnutí soudu či arbitráže) nebylo nepřehledné.
Z důvodu zásadní změny právní úpravy již nelze při prodlení dlužníků ode dne 28.4.2005 používat desítky let zažité znění petitů žalob (výroků rozhodnutí soudů či arbitráží), nýbrž jejich znění musí přesně odpovídat vlád.nař. 142/1994 Sb., ve znění vlád.nař. 163/2005 Sb.; v opačném případě, po poučení soudu dle § 43 odst. 1 o.s.ř., hrozí částečné odmítnutí žaloby, týkající se úroků z prodlení.
Hlavním účelem přiznání podmíněného budoucího úroku z prodlení jako akcesorického závazku v konstitutivních soudních rozhodnutích v případě prodlení s peněžitým plněním u vykonatelných soudních rozhodnutí je preventivní působení na povinné, aby stanovenou povinnost splnili dobrovolně (nedošlo k exekuci), a aby oprávněný nemusel vyčkávat, až povinný dluh zaplatí a poté jej znovu zažalovat již jen o úroky z prodlení.
Znění výroků soudních rozhodnutí se postupem času zjednodušilo natolik, že pokračování tohoto stavu může způsobit přílišnou rigidnost soudních rozhodnutí, které se tak stále častěji dostávají do rozporu s dosaženou dynamikou společnosti.
V případě rozhodování soudů o hlavních závazcích mezi účastníky soudního řízení lze na základě návrhu oprávněného rozhodovat i o budoucích akcesorických závazcích (např. úroků z prodlení), pokud povinný svůj hlavní závazek obsažený ve vykonatelném soudním rozhodnutí nesplní včas a řádně. 1)
Závěrem je nutno kategoricky odmítnout počínající praxi některých obecných soudů, které vylučují přiznání úroků z prodlení dle vlád.nař. 163/2005 Sb. splatných až po vyhlášení rozsudku soudu s odkazem na tvrzenou nejistotu o výši budoucí repo sazby, což by mj. vyvolalo právně neúnosnou situaci v nutnosti podávání dalších a dalších žalob již jen na úroky z prodlení.
1) K otázce úroků z prodlení v soudních rozhodnutích (in.:Právní rozhledy č. 9/1998)
2) Nová pravidla pro výpočet úroků z prodlení (in.:Bulletin advokacie č. 7-8/2005, Mgr. Tomáš Šetina)
Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz