Nárok na bezplatnou právní pomoc v konkrétních případech určují příslušné zákony. Kromě těchto zákonných případů, jsou i další možnosti, jak získat bezplatnou právní pomoc. Existuje několik desítek různých občanských a neziskových sdružení, které poskytují bezplatné právní poradenství. Najít právní poradnu zdarma tak není ni složitého. Bohužel ale úroveň kvality právní pomoci, jakou někdy poskytuje právní poradna zdarma, nemusí být úplně nejvyšší.
Právní poradna zdarma a její služby
Právní poradna zdarma se v českém prostředí zpravidla vyskytuje ve dvou typech. Buď se jedná o právní poradny, které jsou provozovány neziskovými sdruženími. Ty jsou kormě obecného právního poradenství schopny zajistit i služby typu vypracování právních dokumentů nebo i zastupování u soudu nebo při jednání s úřady.
Druhým typem právní poradny zdarma pak jsou nejrůznější online právní poradny a diskuzí fóra. Ta mají jednu velkou nevýhodu. Velmi často zde totiž neodpovídají kvalifikovaní právníci a advokáti, ale převážně jsou právní rady poskytovány širší skupinou uživatelů a tak kvalita právních rad není příliš kvalitní
Kvalitní právní pomoc není zadarmo
Tak jako u všeho i u právní pomoci platí, že kvalita není zadarmo. Pokud řešíte nějaký komplikovaný právní spor nebo potřebujete z jiného důvodu pomoc právníka, pak se určitě nevyplatí spoléhat na bezplatné rady a poradny, které je možné najít na internetu.
Taková online právní poradna zdarma vám určitě není schopna poskytnout dostatečně kvalitní právní servis, ani vám většinou nejsou schopni pomoci s vypracováním smlouvy či jiného právního dokumentu.
Dále také platí, že právo není matematika. Při řešení právních sporů a výkladů totiž vždy nemusí platit že 1 + 1 se rovná 2. Právo je podstatně komplikovanější a záleží na mnoha různých okolnostech. Bez detailní znalosti celé vaší kauzy a všech okolností, které mohou mít vliv na projednávaný případ tak je jen stěží možné vyslovit kvalitní a kvalifikovaný právní názor.
Je tak logické, že právník, který věnuje velké množství času vašemu případu, to jen stěží bude dělat zadarmo.
Bezplatná právní poradna zdarma
Je ale mnoho dalších případů, ve kterých je bezplatná právní poradna zdarma více než vyhovující. Existují desítky a stovky nejrůznějších dotazů – na platnost různých smluv, soudní poplatky, promlčecí doby a mnoho dalšího. Základní právní úkony totiž s trochou snahy zvládne asi každý.
V takovém případě tak není nutné vyhledávat pomoc advokáta nebo notáře. Pokud například potřebujete sepsat jen jednoduchou nájemní smlouvu na byt nebo jiný podobný dokument, tak je možné najít na internetu desítky předvyplněných vzorů zdarma. A s vyplněním podobného dokumentu může pomoci i zmiňovaná právní poradna zdarma.
Právní poradna zdarma – doporučení
Pokud hledáte kvalitní právní poradnu zdarma, kde máte jistotu, že za poskytnuté rady nemusíte nic platit a zároveň máte alespoň minimální záruku poskytnutí kvalitní a spolehlivé rady, pak jsme pro vás připravili seznam několika vybraných právních poraden, které je možné najít na českém internetu, které nabízejí bezplatnou právní pomoc a právní rady zadarmo:
Právní poradna zdarma – exekuce
Pokud máte problémy s dluhy, hrozí vám exekuce na plat, na bankovní účet, nebo máte nějaké jiné problémy a starosti s exekucí, tak se můžete obrátit na tuto právní poradnu zdarma: Poradna exekuce. Kromě obecných informací o tom jaká jsou pravidla pro srážky ze mzdy, exekuci na bankovní účet apod. zde najdete i možnost pokládat své dotazy prostřednictvím online poradny.
Právní poradna zdarma – osobní bankrot
Další právní poradna zdarma nabízí své služby v oblasti oddlužení. Možnost osobního bankrotu podle insolvenčního zákona jednou z možností, jak se mohou lidé s velkými dluhy vypořádat se svými závazky. Na tomto webu najdete mnoho užitečných informací na téma osobní bankrot a dluhy – více informací Poradna při finanční tísni.
Právní poradna – Jak na dluhy
Další možnost pro ty kdo hledají pomoc s dluhy, exekucemi nebo dalšími podobnými problémy nabízí bezplatná online poradna Jak na dluhy. V online diskuzím fóru můžete pokládat své dotazy na různé právní dluhy, které se týkají dědictví, dluhů, pohledávek nebo i rozvodů či výživného.
Poradna Pomoc s dluhy
Další z možností kde je možné najít pomoc při řešení právních problémů nebo i dalších záležitostí je bezplatná online poradna dluhy. I v této online poradně najdete možnost bezplatně a online pokládat své dotazy a zjistit všechny informace, které by vás zajímali.
Dobrý den.Kamarádka se právě rozvádí.Dle mého názoru dělá velké ústupky co se týče majetkového vypořádání z toho důvodu,aby už od něj měla klid.Mají dvě děti.Domluvili se na střídavé péči.Teď však manžel přišel s tím,že chce aby starší syn měl trvalé bydliště u něj na bytě který mu zůstává.Zdůvodňuje to tím,že chce aby mu byt v případě nějaké nenadálé události zůstal (popř.jej zdědil).Zdá se nám to od něj ovšem jako finta,jenže nedokážeme posoudit co tím chce docílit.Jaké s tím máte zkušenosti?
Děkuji předem za odpověď.
Pitrys
Dobrý den, matka je ve starobním důchodu, jsme 4 sestry, u jedné ze sester žije. Sestra nyní opouští zaměstnání, je v částečném důchodu. Matka má důchod kolem 9000kč, sestry muž má kolem 25000kč, sestra ještě nená důchod vypočítaný. Nyní, aniž by nám sestra dala vědět, žádá sociálku o to, abychom přispívaly na výživu matky. Nevadí mi matce dát peníze, i přes její nenávistný postoj vůči mě, vadí mi přispívat sestře na její neuvážené nakládání s penězi, od cigaret po alkohol, značně se zadlužili. Matka je též zadlužená z části díky bývalému příteli, z velké části díky sestře. V loni si pro ně brala půjčku na jejich dovolenou. Děkuji. S pozdravem Alena Soušková
Prajem pekný deň.
Potrebovala by som od Vás radu lebo si neviem pomôcť a mám trošku aj obavy. Musela som vycestovať po rozvode do zahraničia , aby som mohla splácať splátky čo máme s bývalým manželom. Nie však sa mi darí zaplatiť splátku ako som plánovala. Peniaze čo posielam na Slovensko dávam deťom a na splátky , nakoľko som tu krátko nemám ešte veľký príjem. Nejaké splátky má bývalý a nejaké ja. Na hypotéku sme zobrali dom kde sme si ho aj zariadili. Ako sme sa rozviedli tak som z domu odišla a on v ňom ostal aj s deťmi , nakoľko deti chceli byť v dome. Ja hypotéku na dom neplatím nakoľko tam nie som. Z domu nemám nič všetko má bývalí manžel aj so zariadením. Nakoľko som vonku tak BSM budem riešiť po príchode na Slovensko a to je o rok , dovtedy môžem. Chcem sa Vás touto cestou opýtať , bývalí sa mi vyhráža že ma dá na súd a na políciu lebo finančne nezvládam platiť splátky. Pýtala som polovicu z domu , a že z toho všetko vyplatím. Tak povedal že nie že on býva v dome a ja mám platiť polovicu splátok. Je to podľa zákona že po 2 roky po rozvode bývalí manžel používa celý majetok a ja nemám z neho nič a mám platiť aj splátky?? Prosím Vás pekne poraďte a pomôžte mi prosím.
Ďakujem veľmi pekne za skorú pomoc a Váš čas.
S pozdravom …… Ferčáková
Dobrý večer,
chtěla bych Vás požádat o radu.
Bývalý manžel mi dluží výživné na syna za dobu co byl ve výkonu trestu a chvíli po té. Dělá to něco přes 30000kč.
V současné době platí co má ale k dluhu se nehlásí. Tudíž na něj nemohu podat trestní oznámení za neplacení výživného.
Pracuje na černo, trvalý pobyt má na Magistrátu.
Jsem sama s dvouma dětma, v evidenci na PÚ, pobírám hmotnou nouzi.
Co mám s tím dluhem dělat? Přeci mu ho neodpustím?
Mnohokrát Vám děkuji za rychlou odpověď.
S přáním hezkého dne Dušková Monika
Dobrý den, pokud Vám manžel dluží výživné, lze vymáhat zaplacení dlužného výživného v exekuci, od 1.1.2013 pak byl zařazen do exekučního řádu nový způsob exekuce v případě neplacení výživného (týká se nedoplatku výživného na nezletilé dítě), a to exekuce pozastavením řidičského oprávnění. Tento způsob exekuce má motivovat dlužníka k úhradě dlužného výživného. Doporučuji sepsat návrh na výkon rozhodnutí, nejlépe osobou, která se sepisem těchto návrhů má zkušenosti tedy advokátem, případně se obrátit na exekutora, kterému vymáhání dlužné částky chcete svěřit.
Dobrý den
chtěla jsem se zeptat zda, když se podá rozvod a nedá se oddací list a druhá strana s rozvodem nesouhlasí může být manželství rozvedeno, děti jsou již dospělé (současně nezaměstnané,žijící ve společné domácnosti),společný majetek je auto a družstevní byt,ještě jsou nějaké finanční dluhy.Musí se nejdřív domluvit majetkové vypořádní před rozvodem?
Děkuji Vám za odpověď.
S pozdravem pěkného dne Nová
Dobrý den, pokud jeden z manželů s návrhem nesouhlasí, bude soud v řízení zkoumat příčiny rozpadu manželství a manželství rozvede, pokud je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud nemusí návrhu na rozvod manželství, s nímž jeden z manželů nesouhlasí, vyhovět, pokud by byla tomu účastníkovi, který se na rozvratu manželství porušením svých manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a jestliže mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Nejčastějším takovým případem je závažné onemocnění jednoho z manželů, kdy by se rozvodem jednak značně zhoršila jeho finanční situace a i např. péče o jeho osobu, pokud ji druhý manžel vykonává či zajišťuje. To, že nedoložíte oddací list nemá příliš význam, soud Vás pravděpodobně vyzve, abyste jej donesli na jednání. Vypořádání společného jmění manželů pak probíhá po rozvodu manželství, tzv. dohoda o vypořádání společného jmění manželů, která se uzavírá před rozvodem manželství je jednou z podmínek pro nesporný rozvod dle §24a zákona o rodině a uzavírá se pro případ, kdy oba manželé s rozvodem souhlasí a společně podají návrh na rozvod manželství. Pokud ale s rozvodem nesouhlasíte, shledá-li soud důvody k rozvodu, tak Vás rozvede a vypořádání společného jmění manželů budete muset řešit v samostatném řízení, nedohodnete-li se ani po rozvodu s manželem na vypořádání majetku. Ohledně vypořádání společného jmění manželů odkazuji na §149 a násl. občanského zákoníku. Hezký den!
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat u práce jako účetní, když při kontrole finanční úřad zjistí nějakou nesrovnalost, doměří daň a penále, zda to může zaměstnavatel požadovat po zaměstatnanci?? A jak je tomu v případě, pokud je ten zaměstnanec na mateřské či už pracuje u jiného zaměstnavatele?? Dá se na to aplikovat určitá forma pojištění odpovědnosti za škodu??
Děkuju za odpověď
Dobrý den jsem vlastníkem bytu v domě SVJ.Dvě třetiny bytů mají balkón a jedna třetina nemá balkón.Balkón není předsunut před plášť domu ale je zapuštěn čily je to lodžie.Asi tak před dvěma roky byl dům zateplen což se splácí z fondu oprav a s tím nemám sebemenší problém.Ovšem letos v létě si odsouhlasili a vybrali firmu na vykachlíkování balkonů jeden balkón vyšel více jak na patnáct tisíc.Na schůzi kde se toto projednávalo nám bylo řečeno že do balkónů ani do výběru firmy nemáme co kecat když balkón nemáme.To vše bych ještě tak nějak pobral nebýt toho že teď po opravě balkónů mi co jsme do toho neměli co kecat a balkóny nemáme tak je máme platit.Požadoval jsem po SVJ náhradu za to že si berou i mé peníze z fondu oprav na splacení ceny za opravu balkónů.Vyčetl jsem že pokud je balkón zapuštěn tedy lodžie patří k bytu a měl by si to každý vlastník balkónu hradit ze svého.Nesouhlasím s tím aby si zhodnotili byty a já jim to platil snaží se mi namluvit že byly lodžie v havarijním stavu a že já jsem povinen to také zaplatit proto vás prosím o radu jak mám dále postupovat.Už při výběru firmy jsem se rozčiloval protože vybrali tu nejdražší ale jak říkám neměl jsem do toho co kecat když nemám balkón.Děkuji za odpověď s pozdravem Košábek Bohumil.
dobrý den, na mém synovi byl spáchán podvod, pachatel odsouzen k podmínce a k povinnosti uhradit škodu. v rozsudku který nám přišel od soudu ale není uvedeno dokdy a jakým způsobem by měl být dluh uhrazen. můžete poradit co dál? dík martin macek.kan@seznam.cz
Pěkný den,
mám nabídku na zaměstnání.
Ale.. zaměstnavatel mi chce dát pracovní smlouvu jaksi na dvě.
Nebo pracovní smlouvu a k tomu dohodu o provedení práce.
Jde to vůbec takto mít? A každý měsíc?
Zaměstnavatel chce prostě ušetřit na odvodech a daních.
Ale neznám přesně co mi může dle zákona dát a co je již neplatné.
Na co si mám dát pozor? A co případně nepodepisovat?
Děkuji.
Dobrý den, moje matka zemřela v roce 2005, převzala jsem dědictví a přihlášené dluhy jsem vyrovnala. Včera mi přišel dopis z advokátní kanceláře, abych vyrovnala dluh mé matky z úvěrové smlouvy z roku 2002 + náklady nalézacího řízení. O tomto úvěru jsem vůbec nevěděla a nikdy nepřišla žádná upomínka o tom, že úvěr není řádně splácen. Můžete mi prosím poradit, zda mám tuto částku zaplatit nebo je dluh promlčen(jak jsem se někde dočetla promlčecí doba je 3 roky) a tudíž počkat na platební rozkaz a podat odpor? Moc děkuji za odpověď M.Kadlecová
Mezi skončením pracovního poměru na dobu určitou u téže firmy a založením nového pracovního poměru na dobu určitou neuplynula doba 6 měsíců. Co z toho vyplývá? Děkuji
Dobrý den, je mi přes 51 let. Loni, v roce 2011 jsem podal výpověď v zaměstnání dohodou dne 17.11. Od 18.11. jsem byl ve stavu nemocných. To bylo do 30.10. 2012. od té doby mám částečný invalidní důchod. Na úřad práce jsem se přihlásil 5.11.2012. Dnes jsem dostal rozhodnutí úřadu práce, že mi ú.p. nepřiznal podporu v nezaměstnanosti protože mám v posledních dvou letech odpracováno pouze 11 měsíců a 13 dní. Tudíž mi chybí 17 dní, abych měl na podporu nárok. Celý život pracuji, na ú.p. jsem byl veden pouze v roce 2000 cca 6 měsíců. Je nějaká šance na odvolání? Velice děkuji za pomoc.
Dobrý den, velmi bych prosila o radu:
přes http://www.aukro jsem prodala pvc lamely na fasádu – tzv siding. Objednala jsem na přepravu fy Radiálku. Ta ale (souhlasí žaloba a je uvedeno i v rozsudku OS) při přepravě lamely částečně poškodila. Žalobci jsem sdělila, aby reklamoval na Radiálce sám. Ten ale zvolil jednodušší formu, odstoupil od kupní smlouvy e-mailem a dal mě k soudu. Tady u OS jsem spor prohrála, odvolala jsem se ke KS, ale opět to potvrdili (za ty lamely bylo nějakých 11tis., právní zástupce žaloby však za každé jednání účtuje 20tis.).
Pořád však nerozumím dvoum věcem.
Za prvné: Podle § 73 (odst. 1, 2, a 5) vyhlášky Ministrerstva dopravy ČR č.133/1964 o silničním přepravním řádu je při částečném poškození zásilky oprávněnou osobou pro podání reklamace na dopravci příjemce – tedy žalobce. Já jsem zkrátka nebyla aktivně legitimovanou osobou pro podání – Radiálka by mi to neuznala viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1815/99. Zkrátka naprosto nechápu, proč tohle neuznali a nemohla jsem žalobce platně zavázat.
A druhá věc:
Od počátku nebylo z petitu žlobce nebylo zřejmé, že se jedná o synallagmatický závazek ve smyslu ustanovení § 457 obč. zák.
Podle ustanovení § 43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1/). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2/).
Soud je ve smyslu ustanovení § 43 o.s.ř. povinen před prvním jednáním přezkoumat žalobu, zda má ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. všechny stanovené náležitosti včetně vylíčení rozhodujících skutečností (rozsah tvrzení) a jejich srozumitelnost i určitost.
Dle ustanovení § 5 o.s.ř. soudkyně OS žalobce poučila v průběhu líčení v rámci poučovací povinnosti soudu. Podle tohoto ustanovení soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Soudkyně však žalobce poučila opakovaně, petit nebyl schopný opravit, až po dalším poučení po pronesení závěrečných řečí obou stran jej opravil a to tím způsobem, že jen právní zástupce žaloby navrhl, aby soud povinnost zaplacení žalované částky uložil žalované oproti povinnosti vydání předmětu koupě žalobcem. Soudkyně okresního soudu nad rámec své povinnosti pak upravila rozsudek do znění: žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.360,- Kč oproti předání předmětu koupě – PVC palubek, obklad Siding, tedy navíc částečně specifikovala předmět koupě, avšak stále chybně, a překročila tak žalobu a přisoudila něco jiného a více, než čeho se žalobce domáhal.
Vzhledem ke všem okolnostem, které mi přišly podstatné pro správné rozhodnutí soudu (neplatné odstoupení od kupní smlouvy, dále ust. § 73 (odst. 1, 2, a 5) vyhlášky Ministrerstva dopravy ČR č.133/1964 o silničním přepravním řádu – žalobce měl řádněuplatnit náhradu škody po fy Radiálka a v neposlední řaděchybný petit a následné opakované poučení soudkyně právního zástupce žalobce o synallagmatickém závazku) jsem podala prostřednictvím Okresního soudu Svitavy odvolání ke Krajskému soudu Hradec Králové.
Tento již řádně právního zástupce žalující strany písemně vyzval k odstranění vad v petitu ve smyslu ustanovení § 43 o.s.ř.. Tento však tak stále neučinil, byl proto opakovaně vyzván v průběhu jednání odvolacího řízení. Žalobce si vyžádal přestávku, aby mohl žalobu upravit – specifikovat předmět koupě. Odvolací soud následně připustil změnu žaloby tohoto znění:
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.360,- Kč oproti předání předmětu koupě – fasáda PVC palubek, obklad Siding, obkladový panel, lamely dlouhé 6m o celkové výměře 100 m2 včetně hřebíčků a jiného spojovacího materiálu.
a potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku I v tomto správném znění. Rovněž přiřkl žalobci náklady odvolacího řízení.
Žaloba však stále postrádá „označení věci“ tak, aby tento údaj byl úplný, určitý a vykonatelný a soud jej mohl převzít do výroku soudního rozhodnutí pokud jde o identifikaci předmětu řízení (chybí počet kusů lamel, šířka, spojovací materiál není specifikován vůbec).
Za této situace měl soud prvního stupně žalobu a následné podání žalobce s úpravoužalobního petitu oprávněně posoudit za rozpornnou a nejasnou a odvolací soud, kdy žalobce vadu žaloby neodstranil ani v odvolacím řízení, odmítnout.
Podle mého přesvědčení soudy obou stupňů věc nesprávně právně posoudily, jelikož žalobní návrh vykazoval takové nedostatky, které by opravňovaly již soud prvního stupně k odmítnutí žaloby.
Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadětéž jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikačníčíslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.
Ve shodě s výkladem podávaným právní teorií i soudní praxí musí být žalobní petit přesný, určitý a srozumitelný. Je to nutné z toho důvodu, že soud musí zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Pokud je žalobní petit nesprávný, tj. vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené je nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí nebylo vykonatelné. Požadavek na to, aby žalobní petit byl přesný, určitý a srozumitelný, není pouze formálním požadavkem na splnění určitých procesních podmínek, ale je zcela nezbytný pro výsledek řízení, tedy pro to, aby po převzetí žalobního petitu do výroku rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, aby tedy vůbec mohly nastat účinky žalobcem zamýšlené.
Postup obou soudů je tedy v rozporu s ústavními principy činnosti soudu. Žaloba je neprojednatelná pro přetrvávající neurčitost žalobního petitu.
Zmíněná vada řízení, kdy odvolací soud řádně nezjednal nápravu (§ 212a odst. 5 o.s.ř.), má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Civilní řízení je ovládáno zásadou projednací, nikoli vyšetřovací, a v tomto smyslu musí tedy žaloba být dostatečně konkretizovaná tak, aby byl vymezen skutkový děj, ze kterého nárok účastníka vyplývá, a žalobu tak bylo možno projednat. Soudy v civilním řízení nemohou předjímat nároky účastníků z konkrétního skutkového děje a poučovat je o neuplatněných nárocích, neboť uplatnění nebo neuplatnění těchto nároků leží v dispoziční sféře účastníků. Takový postup by byl rovněž v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení (§ 18 o. s. ř.), která občanské soudní řízení ovládá viz. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1960/2006, ze dne 11.10.2006.
Bylo by v rozporu se zásadou rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), aby soud svou činností (analýzou předložených listin) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobce, jde-li o splnění požadavků kladených na žalobu ustanovením § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. – podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2268/2011, ze dne 23. 5. 2012.
V takto formulované žalobě stále chybí specifikace předmětu koupě. Je sice pravda, že po opakovaném opravování petitu si je žalobce konečně vědom uplatnění § 457 ObčZ, ale to vzhledem k dopadu znění výroku rozsudku na případný výkon rozhodnutí k tomu, aby bylo vyhověno takto formulované žalobě, nestačí. Soud není oprávněn poskytovat účastníkům hmotněprávní poučení, tedy ani poučení o tom, jak má znít žalobní petit. Proto, pokud žalobce ani v odvolacím řízení žalobní petit správně neupravil, je vyhovění žalobě v této podobě v rozporu s hmotným právem (pro příklad Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 1405/2004, ze dne 25.10.2006).+ ÚROKY!
Vykládat ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. způsobem, ze kterého je ad absurdum možno dovodit, že žaloba a její přílohy jsou doplňovacím kvizem, který před rozhodnutím ve věci musí soud vyřešit, není cesta, kterou by se měly soudy ubírat.
Ohledně toho petitu jsem si to trošku sepsala, nevím, jestli se dovolávat (jsou to zase další náklady – proto bych poprosila o ten objektivní názor).
Nebo ústavní stížnost (prostřednictvím právníka)
Pořád si totiž myslím, že jsem v právu. Ale bojím se dalšího zamítnutí, resp. těch nákladů.
Případně děkuji za přečtení a názor. R.
Dobrý den, řeším dědictví po mém otci.Byl podruhé ženatý,v posleních 4 letech si koupili auto – psáno na něj, zahradu a chatku – psáno na manželku.
Manželka do SJM auto uvedla,zahradu a chatku ne, prý dostala peníze na pořízení darem od manžela, je toto tvrzení pravdivé a prokazatelné,že to byl opravdu dar. děkuji za odpověď
Dobrý den.Zakoupil jsem v panelovém domě který vlastní společenství vlastníků,bývalý obchůdek,který byl vybudován z bývalé kočárkárny.K němu byl dobudován balkon se schody a s proskleným vstupem.Přední část u vstupu byla původně celá prosklená takže se jen upravily prosklené dveře.Společenství vlastníků si před několika lety(obchůdek byl již v té době dávno zkolaudován) nechalo zrekonstruovat celou budovu včetně podlah,výtahů,osvětlení,sklepů a všech oken u bytů i nebytových prostor,ale na zmíněný obchůdek ani nesáhli.
.Na rekonstrukci domu si vzali asi dvacetimilionovou půjčku ,kterou splácí dodnes z fondu oprav do kterého samozřejmě přispívám i já dle m2.Když jsem se ptal předsedkyně proč nevyměnili okna a neupravili schody a balkon i u tohoto nebytového prostoru,bylo mi řečeno že pro tento prostor platí jiné předpisy takže ne.
Další nedostatek je v tom že v katastru.je uvedená vnitřní plocha 27m2 ale opravdová výměra která je uvedená i v původních dokumentech je 24m2.Z toho mimo jiné vyplývá že hradím měsíčně na fond oprav o 3m2 navíc
.
Dne 22.3.2010 se sešlo shromáždění vlastníků které schválilo ,,změnu prohlášení vlastníka“.Byl jsem požádán abych podepsal i já toto prohlášení ,aby nabylo platnosti.Toto jsem odmítl z výše uvedených důvodů a své stanovisko i důvody uvedl.
Poté na mne byla podána ,,žaloba na nahrazení projevu vůle“.
Můj návrh:
Proto navrhuji o tyto změny a dodatky do Změna prohlášení vlastníka
budovy č.p. 1 na pozemku parcelního čís. 101/13, k.ú. Dubina u Ostravy, obec Ostrava
I.
1/ Změnu v uvedení celkové plochy z 27m2 na odpovídajících 24,34m2 a s tím spojenou úpravu spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č.p. 1 a pozemku parcelního čís. 101/13 u jednotky čís. 1/61 která nyní činí 27/3679 na skutečných 24,34 m2 jak je uvedeno v původní nájemní smlouvě dle nákresu z 8.6.1994 schválené a zkolaudované Magistrátem města Ostravy.Ve znaleckém posudku se výslovně uvádí že mistrnost je ohraničena vstupními dveřmi,okny,včetně zárubní a obvodovým zdivem
2/ Uvést výslovně do Změna prohlášení vlastníka :Zavedení oken u jedn.1/61 do vlastnictví společenství vlastníků.
3/ Uvést výslovně do Změna prohlášení vlastníka :Zavedení balkónu včetně zábradlí u jedn.1/61 do vlastnictví společenství vlastníků.
4/ Uvést výslovně do Změna prohlášení vlastníka:Zavedení vstupních schodů včetně zábradlí u jedn.1/61 do vlastnictví společenství vlastníků.
Další návrhy/požadavky:
a/ K bodu I/1 Navrácení přeplatku za odvod do fondu oprav za celé období mého vlastnictví. (cca. -3m2)
b/ K bodu I/2 Určit závazný termín/smluvně/ výměny oken u jednotky 1/61 z fondu oprav tak jak bylo provedeno u všech bytových i nebytových prostor.
c/ Zavedení společné televizní antény do jednotky 1/61 ,která slouží i pro příjem kamerového systému, na kterém se též podílím v platbách do fondu oprav.
Jak mám dále postupovat,abych své požadavky prosadil i v případném sporu.
Děkuji předem za radu.
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem.
Jsem vlastníkem bytu, který jsem pronajímala nájemci dle platné smlouvy. Za její hrubé porušení, nezaplacení nájemného mu byla dána výpověď. Nájemce v bytě spáchal sebevraždu a byt je nyní 2.měsíce zapečetěný a probíhá dědické řízení. V bytě není nic cenného, pouze osobní věci a pár kusů starého nábytku. Otec dědictví odmítl a nyní je jednáno s matkou. Od notářky jsem se dozvěděla, že musím počkat s vyklizením bytu do doby, dokud nenajde někoho z rodiny (sourozenci, teta, strýc, atd.) kdo se o dědictví přihlásí. Pokud ho všichni odmítnou, připadne státu. Na dotaz u notářky, jak dlouho to může trvat mi nebylo odpovězeno nic konkrétního. Jen, že musím čekat, dokud všechny z rodiny nesežene.
Můžete mi prosím poradit, jak mám v dané věci postupovat a věc urychlit? Byt nemohu pronajímat a nájem musím platit ze svého.
Děkuji s pozdravem Lukešová
Dobrý den,
řeším drobný problém s pojišťovnou AXA a potřebuji poradit. Jedná se o to, že v roce 2007 jsem po dobu 3 měsíců byl zaměstnancem této společnosti na pobočce v královéhradeckém kraji. Při vstupu do pojišťovny jsem podepsal smlouvu o spolupráci. Za první dva měsíce mi byla vyplacena tzv. motivační odměna ve výši 20.000,-Kč, a uzavřel jsem cca dvacet pojistných smluv, za které mi náleželi provize. Po třech měsících jsem díky nabídce nového zaměstnání z pojišťovny odešel. Můj odchod proběhl po dohodě s ředitelkou pobočky v pořádku. Ředitelka pobočky se mnou sepsala dohodu o upuštění od vracení motivační odměny, a to z důvodu mé kvalitní práce za dané období. Každý jsme obdrželi po jedné kopii. Po mém odchodu mi byli pravidelně dopláceny provize z uzavřených pojistek.
V roce 2010 mě písemně vyrozumělo oddělení pohledávek spol. AXA o tom, že mám vracet provize ze zrušených pojistek ve výši cca 8.000,-Kč a částku 20.000,-Kč za motivační odměny. Já jsem jim v emailové korespondenci odpověděl, že uvedené provize vrátím, ale nesouhlasím s vracením částky 20.000,-Kč. Od té doby se neozvali, až v měsíci říjnu 2012, a nárokují si vrácení celé částky 28.000,-Kč. Opět jsem jim sdělil, že s ředitelkou byla sepsána dohoda o nevracení motivačních odměn. Navrhl jsem jim, ať zapátrají ve svém archívu v mé složce zaměstnance a uvedenou dohodu si přečtou. Odpověděli mi, že v archívu ta dohoda nebyla nalezena, a že paní ředitelka ve jejich společnosti od roku 2009 nepracuje. Já bohužel nemohu danou dohodu nalézt, abych jim ji předložil a obhájil své tvrzení. Patrně byla ztracena během těch let při mém dvojím stěhování.
Na to nechtějí slyšet, a navrhli mi splátkový kalendář na celou částku 28.000,-Kč ve výši 1000,-Kč měsíčně s tím, že pokud během pozdější doby doložím kopii dohody, že se možná budou zabývat snížením celkové dlužné částky. Já jim splátkový kalendář nepodepsal, a obracím se na Vás o radu, jak dále postupovat. Uvedenou dohodu patrně nenaleznu a nebudu tak mít v ruce žádný důkaz. Chci se zeptat, zda-li neexistuje promlčecí lhůta k danému problému. Přijde mi divné, že se společnost AXA na mě s tímto požadavkem obrací až po takové době od mého odchodu. Děkuji Martin K., Královéhradecký kraj
Dobrý den,
Mám problém s Českou kanceláří pojistitelů ČKP. Stalo se mi, že jsem neměl rok 2009/2010 zaplacené povinné ručení(které dokonce ČKP rozdělila na období od 8.11.09 do 24.11.09, 25.11.09 do 5.2.10, 6.2.10 do 22.2.2010) u osobního automobilu Opel Combo (obsah 1686 cm3). Nevěděl jsem,že nemám pojištění protože doklad (zelená karta) platila dle datu uvedeném na ní do 6.8.2010.ČKP však tvrdí ,e pojištění skončilo dnem ukončení Leasingu( já však pojištovnou vyrozuměn nebyl) a měla se uzavřít nová smlouva o pojištění ,ale tu lze uzavřít jen s velkým Technickým průkazem a ten je v držení Leasingové společnosti.Odeslání tohoto dokladu má také nějakou lhůtu. Přesto všechno bych byl ochoten uhradit, dle zákona 168/1999 Sb. a jeho přílohy je výše příspěvku pro automobily do obsahu 1850 cm3 50 Kč za den.
Mám výše uvedený automobil k podnikatelské činnosti a v technickém průkazu je uvedeno NÁKLADNÍ AUTOMOBIL N1. Povinné ručení jsem vždy platil a platím pro osobní automobil dle cm3. ČKP mi nyní účtuje výši 130 Kč za den jako u nákladního vozidla. Protože v příloze zákona není kategorie NÁKLADNÍ AUTOMOBIL N1 uvedena. Domnívám se, že by výše příspěvku měla být u osobního automobilu Opel Combo 50 Kč. Rozdíl v platbě za rok je poměrně značný. Nákladní vozidlo (tak jak je popsán v příloze k zákonu č.168/1999 Sb.) Pokud platím povinné ručení jako pro osobní automobil, neměl bych platit pokutu za nákladní. ČKP se mnou nekomunikuje a podstoupilo vše k vymáhání jiné společnosti. A to hned dvěma, jelikož jednu záležitost rozdělila na třikrát, asi pro větší zisk pro další společnosti. Už si nevím rady jak dál v této záležitosti postupovat ,jelikož částka je už opravdu likvidační jedná se totiž o dvě identická auta za stejnou dobu. A tak si dovoluji Vás požádat, o Váš názor na tento problém.
Děkuji, Štefan
dobrý den, prosím o radu:
Z bytového domu v majetku společenství spadlo ze střechy několik tašek na mé zaparkované auto a došlo k jeho poškození.Pojišťovna nejdříve napsala ,že se jedná o totální škoudu a chtěla po mě účet na zaslání plnění. Po několika dnech mi přišel dopis ,že škodu způsobila vyšší moc- vichřice( tento den ,ale v K. Varech vichřice naměřena nebyla) a tudíž společenství za škodu nenese odpovědnost a škoda nebude pojišťovnou plněna. A společenství se nyní odvolává na vyjádření pojišťovny a nechce škodu uhradit ze svých prostředků . Postupuje společenství správně ? I když škoda byla způsobena jejich majetkem.
Předem děkuji za odpověď. s pozdravm Michaela Třmínková
dobrý den, měla bych takový dotaz, budeme s manželem kupovat byt, na manžela je však vydaná exekuce, může se stát ,že o byt příjdeme i když na kupních smlouvách bude jen moje jméno? děkuji.
Dobrý den, v našem domě došlo k rekonstrukci hlavního vchodu a tím pádem i k výměně zvonků a schránek. Požádali jsme předsedkyni našeho BD, aby na zvonky i schránku napsala jmenovku podle našeho přání (její znění). Toto bylo odmítnuto s tím, že o obsahu jmenovky rozhoduje družstvo. Má na toto družstvo pravomoc? Chceme se zeptat, kde je možno se obrátit a domoci se svého práva (policie,soud, atd. …..), jelikož s vedením není domluva možná. Děkuji za odpověď. Kolkovi
Dobrý den,
můj známý měl dopravní nehodu. Jel do práce a pod auto mu vběhl 18-tiletý kluk. Dotyčný měl v sobě alkohol a drogy. Je sirotek, pobírá sirotčí důchod. Můj známý v sobě žádné omamné látky neměl, jel přiměřenou rychlostí a policie prokázala, že nehoda nebyla jeho vina. Škoda na autě je vyčíslena na 20 000 kč, známý má pouze povinné ručení, jiné pojištění nemá. Zajímá mě, jestli má známý nějaký nárok na náhradu škody a zda je možné to po dotýčném mladíkovi požadovat, když prakticky nemá z čeho platit. děkuji za odpověď
Dobrý den, mám dotaz ohledně pracovně lékařské péče. Zaměstnavatel mne nutí jít na pracovně lékařskou prohlídku k lékaři , u kterého nejsem registrovaná. Zároveň žádá o provedení výpisu ze zdravotní dokumentace od mého ošetřujícího lékaře. Tato dokumentace se ale musí hradit. Má právo cizí lékař nahlížet do mé dokumentace a musím absolvovat tuto prohlídku u lékaře, který má smlouvu s naší organizací? A nebo můžu o tuto prohlídku požádat svého ošetřujícího lékaře? Děkuji za odpověď. S pozdravem Římská Martina
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Z obce nám byla zamítnuta žádost k řešení stékající srážkové vody z pozemní komunikace k naší nemovitosti. Můžete mi prosím poradit, jak máme tuto záležitost řešit?
S pozdravem a poděkováním Michaela Štěpánková
Jak docílit po rozvodu sřídavé péče o děti 8 a 6 let. Rozvod proběhl dohodou kde jsme se domluvily na sřídavé víkendy a přes týden podle podřeby. Ale děti jsou u mě pomalu 14 dní v měsíci a přitom platím 5000kč. Z platem okolo 15000 kč těžko vycházím. Mělo by to vliv na její víši?