Některé otázky bytového práva

  1. Právní účinky dohody o převodu členských práv a povinností
  2. Společné členství mimo manželství
  3. Vydržení členského podílu
  4. promlčení práva na výpověď členství a nájem bytu
  5. Právní povaha vzorových stanov bytových družstev


1. Právní účinky dohody o převodu členských práv a povinností

V právní praxi se lze překvapivě doposud setkat s nesprávným právním názorem, že členství v bytovém družstvu nezakládá jen samotná právně účinná dohoda o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, nýbrž paralelně přijatá přihláška nabyvatele za členství.

Dnem účinnosti dohody o převodu členských práv a povinností (souhlasem představenstva bytového družstva, doručením dohody družstvu nebo oznámením o převodu nebo později datem určeným v dohodě) kontinuálně dochází k převodu členství v bytovém družstvu z dosavadního člena (ů) na nabyvatele tohoto členství, kdy nabyvatel vstupuje do právního postavení převodce v celém rozsahu s výjimkou osobních nepřevoditelných práv, např. funkce v družstvu.

V případě převodu členství v bytovém družstvu dochází účinností dohody o převodu členských práv a povinností současně k převodu členství z převodce na nabyvatele, aniž by bylo nutné, aby nabyvatel členství musel ještě znovu žádat o „přijetí“ za člena družstva; ostatně v opačném případě by vyjma přihlášky nabyvatele byla nezbytně nutná předcházející výpověď členství převodce.

Převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu na základě účinné dohody o převodu členských práv a povinností nezaniká a nevzniká nové členství nabyvatele v bytovém družstvu, nýbrž dosavadní členství je za zákonem a stanovami stanovených podmínek členství převáděno, aniž by vznikalo „nové“ členství v družstvu nabyvateli.

Přihlášku za člena bytového družstva v minulosti vyžadovaly vzorové stanovy bytových družstev jen v případě výměny družstevního bytu za nedružstevní, kdy nečlenu družstva byla uložena povinnost před schválením dohody příslušným orgánem družstva podat přihlášku za člena družstva uzavírané společně s dohodou o výměně družstevního bytu za nedružstevní.

Mezi vznikem nového členství bytového družstva a mezi dohodou o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu je kvalitativní rozdíl, neboť v případě přijetí za člena bytového družstva vzniká nové členství neodvozené od právního postavení právního předchůdce (originární vznik majetkového práva) a naopak v případě účinné dohody o převodu členských práv a povinností původní členství nezaniká a nové členství v bytovém družstvu nevzniká, nýbrž je jen převáděno z jedné osoby na druhou, přičemž nabyvatel členství odvozuje svoje právní postavení od svého právního předchůdce, tj. převodce.

Ze samotného ustanovení § 231 odst. 1 obch. zákoníku vyplývá, že existující členství zaniká jen písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva.

Právní účinky dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu – vylučující zánik dosavadního členství převodce a vznik nového členství nabyvatele souběžným podáním přihlášky nabyvatele členství – vyplývají již z ustanovení § 230 obch. Zákoníku tím, že členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě, jakož i dnem, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.


2. SPOLEČNÉ ČLENSTVÍ V BYTOVÉM DRUŽSTVU MIMO MANŽELSTVÍ

V právní teorii a praxi po desetiletí panuje nijak nezpochybňovaný právní názor, že společné členství více osob, kteří nejsou manžely, v bytovém družstvu je ze zákona vyloučené s výjimkou dědění.

Ustanovení § 172 odst. 2 občanského zákoníku s účinností od 1.4.1964 a ustanovení § 700 odst. 3 obč.zákoníku s účinností od 1.1.1992 výslovně vylučovaly i vylučují jen vznik práva společného osobního užívání družstevního bytu a společného nájmu družstevního bytu osob, kteří nejsou manželé. Nově ustanovení § 705a odst. 2 obč. zákoníku výslovně vylučuje vznik práva společného nájmu družstevního bytu i mezi registrovanými partnery.

Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., zákony upravující družstevnictví i vzorové stanovy bytových družstev od počátku nevylučovaly a od 1.1.1992 ani obchodní zákoník nevylučuje vznik (existenci) společného členství ve prospěch osob, kteří nejsou manželé, v bytovém družstvu, pročež vyloučení vzniku společného členství osob, které nejsou manžely, mohly a mohou vyloučit jen výslovná ustanovení stanov konkrétního bytového družstva.

V případě, že dohodu o převodu členských práv a povinností ve stavebním bytovém družstvu uzavřeli snoubenci (druh a družka) ještě před uzavřením manželství a nevylučovaly to výslovně platné stanovy stavebního bytového družstva, stali se nabyvatelé účinností dohody společnými členy bytového družstva s tím, že společný nájem družstevního bytu (společné osobní užívání družstevního bytu) vznikl ze zákona až okamžikem uzavření jejich manželství.

3. VYDRŽENÍ ČLENSKÉHO PODÍLU (ČLENSTVÍ) V BYTOVÉM DRUŽSTVU

Obdobně jako u vydržení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a akcií – v souladu s principem právní jistoty a ochrany dobré víry držitelů majetkových práv i třetích osob – lze vydržet i členský podíl v bytovém družstvu v důsledku 4 let trvající dobrověrné držby jeho domnělým nabyvatelem.

V případě zjištění, že dohoda o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu je absolutně neplatná (např. pro absenci některé obligatorní náležitosti právního úkonu), vydrží členský podíl (členství v bytovém družstvu) osoba, která byla po stanovenou vydržecí dobu 4 let objektivně v dobré víře, že je pravým členem bytového družstva a tuto skutečnost plně respektovaly i dotčené osoby, tj. bytové družstvo a převodce členství.

Vydržení členského podílu v bytovém družstvu (členství) nastane i tehdy, pokud člen bytového družstva fakticky nepřevzal rozhodnutí či oznámení bytového družstva o svém vyloučení ani se po stanovenou vydržecí dobu o svém vyloučení nedozvěděl jinak, přičemž bytové družstvo vůči této osobě bez jakéhokoli upozornění o ztrátě členství nadále vystupovalo jako vůči svému členovi.

Dobrou víru domnělého člena družstva například prokazují:

-nabývací titul včetně titulu neplatného či domnělého, např. absolutně neplatná dohoda o převodu členských práv a povinností, neplatná přihláška za člena,
-označování v písemnostech družstva jako člena družstva, např. číslem členského průkazu
-účast na členských schůzích bytového družstva,
-předepisování a placení nájemného za užívání družstevního bytu adresované jako členu družstva,
-předepisování a placení plateb spojených s členstvím (např. tzv. anuita) adresované jako členu družstva,
-výzvy k převodu družstevního bytu do vlastnictví člena na základě zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb. a jejich uznávání ze strany družstva,
-výzva k dalším úhradám jako členu družstva nad stanovené nájemné za užívání družstevního bytu, například opravy domu jako členu družstva apod.


4. Promlčení práva na vyloučení z bytového družstva a na výpověď z nájmu

Rozhodnutí bytového družstva i rozhodnutí jeho odvolacího orgánu o odvolání člena bytového družstva proti vyloučení jsou hmotně právními úkony ve smyslu ustanovení § 34 obč. zákoníku; označení hmotně právního úkonu bytového družstva o vyloučení a o rozhodnutí bytového družstva o odvolání člena proti vyloučení jako „rozhodnutí“ bylo zákonodárcem zvoleno zejména z důvodu, že je tím lépe odlišen hmotně právní úkon právnické osoby od hmotně právního úkonu fyzické osoby s respektováním způsobu tvorby vůle družstva jeho kolektivním orgánem s právem člena na jeho přezkum vyšším orgánem družstva.

Právo bytového družstva na výpověď členství zahrnující i rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání člena je majetkovým právem, které ve smyslu ustanovení § 387 obc.zákoníku podléhá promlčení v obecné čtyřleté lhůtě ve smyslu ustanovení § 397 obch. zákoníku.

Promlčecí doba práva bytového družstva na vyloučení člena z bytového družstva jako právo uskutečnit právní úkon ve smyslu ustanovení § 391 odst. 2 obch. zákoníku počíná běžet okamžikem (dnem) završení všech hmotně právních podmínek naplňující některý ze stanovených důvodů pro vyloučení člena.

5. Právní povaha vzorových stanov bytových družstev

Vzorové stanovy bytových družstev vydané na základě ustanovení § 508 odst. 2 obč. zákoníku ani stanovy jednotlivých bytových družstev vydaných v jejich rámci nemohou být v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku v otázce, které občanský zákoník sám výslovně upravuje včetně vzniku práva společného nájmu družstevního bytu, práva na přidělení bytu do osobního užívání apod.; stanovy jednotlivých družstev mohou jen doplňovat zákonem stanovená práva a povinnosti o další práva a povinnosti členů družstva či orgánů družstva, která nejsou upraveny kogentními ustanoveními zákona.

Vzorové stanovy bytových družstev, vydané na základě ustanovení § 508 odst. 2 obč. zákoníku, jakož i usnesení vlády ČSR, SSR, nikdy neměly a nemají povahu obecně závazného právního předpisu, a proto z nich soud n e s m í jako z pramene práva vycházet s výjimkou tzv. dobrých mravů; nadto byly-li již vydány stanovy konkrétního bytového družstva, ztrácí vzorové stanovy pro družstvo i daný případ jakýkoli praktický význam; právní závěry vyjádřené ve stanovisku býv. Nejvyššího soudu ČSR týkající se právní povahy tzv. vzorových stanov stavebních bytových družstvech jsou zjevně právně nesprávné, neboť forma právních předpisů byla a je stanovena kogentně Ústavou a nebylo nelze ji jakkoli rozšiřovat.

Jak napovídá již samotný název, měly a mají tzv. vzorové stanovy bytových družstev (srov. Nyní vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek) jen deklaratorní a právně nezavazující význam bez jakýchkoli normativních důsledků pro kohokoli, přičemž s ohledem na četnost a význam stanov jednotlivých družstev byly právně nezávazné vzorové stanovy vydány na základě ustanovení občanského zákoníku.

Naopak vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek mají normativní význam na základě výslovného ustanovení zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů jen do přijetí konkrétních stanov společenství, což je v souladu s právní teorií vzniku práv a povinností v soukromém právu.

_________________________________________________
Poznámky:

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2006 sp.zn. 26 Cdo 259/2005): „Na základě dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu (§ 42 odst. 3 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví), schválené předsedou družstva, pokračoval nabyvatel v členství převodce a přejímal členství se všemi právy a povinnostmi ve stejném rozsahu, v jakém je měl jeho právní předchůdce, tedy včetně práva na přidělení družstevního bytu…Člen bytového družstva byl oprávněn se souhlasem družstva převést členská práva a povinnosti na jiného občana (srov. § 42 odst. 3 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, čl. 16 Stanov SBD pro P.). Převod členských práv a povinností byl právním úkonem, kterým byly členská práva a povinnosti převáděny na jiného občana. Na místo původního člena – převodce – se stal nositelem převáděných práv a povinností jiný občan – jejich nabyvatel. Nabyvatel tedy pokračoval v členství převodce a přejímal členství se všemi právy a povinnostmi ve stejném rozsahu, v jakém je měl jeho právní předchůdce (výjimku tvořily pouze práva a povinnosti osobního charakteru, které se vázaly k osobě člena – např. právo funkce ve voleném orgánu).“

Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČSR č. 34/1983 Sb. rozh.:„Převod se uskutečňuje písemnou dohodou, k níž je zapotřebí souhlasu představenstva družstva, jímž se dohoda stává účinnou, ale jehož udělením se nestává platnou dohoda, která je jinak podle hmotného práva neplatná. Jestliže je uzavřena platná dohoda o převodu členských práv a povinností se souhlasem družstva a na jejím základě pak nastanou právní následky v členských vztazích účastníků, nemá na ně vliv skutečnost, že družstvo později svůj souhlas odvolá.
Převod členských práv a povinností nastává rozhodnutím představenstva družstva, kterým se schvaluje dohoda mezi převodcem a nabyvatelem.
K dohodě o převodu členských práv a povinností musí být připojeno písemné prohlášení o vzájemném majetkovém vypořádání.
Členská práva a povinnosti lze převést jak mezi členy téhož stavebního bytového družstva, tak i mezi členy různých stavebních bytových družstev, jakož i mezi členem družstva a nečlenem družstva. Převod členských práv a povinností nastává rozhodnutím představenstva družstva, kterým se schvaluje dohoda mezi převodcem a nabyvatelem. S ohledem na znění čl. 10 směrnice č. 7/1976 Českého svazu bytových družstev, uveřejněné ve Zpravodaji ČSBD, nesmí dát představenstvo souhlas k dohodě o převodu, pokud členu, který svá práva a povinnosti převádí, nevzniklo právo na přidělení bytu; to neplatí, převádí-li člen družstva svá členská práva a povinnosti na své příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžela nebo bývalého manžela.

Ustanovení § 172 odst. 2 obč. zákoníku (účinnost od 1.4.1964 do 31.12.1991: U družstevního bytu může právo společného užívání vzniknout jen mezi manžely. (nevylučuje společné členství nesezdaných osob)
Ustanovení § 700 odst. 3 obč. zákoníku (účinnost od 1.1.1992): U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.
Ustanovení § 705a odst. 2 obč. zákoníku:Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů1a) nájemcem bytu (družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR č. 50/2008 Sb. rozh.: „Obchodní podíl lze vydržet jako věc movitou. Posuzuje-li se možnost vydržení obchodního podílu z tohoto pohledu, je třeba vzít v úvahu právě to, že byť není věcí, jsou s ním spojena práva a povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným stejně, jako jsou s akcií spojena práva a povinnosti společníka společnosti akciové. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění účinném od 1. 1. 2001, se na cenné papíry vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Z uvedeného plyne, že akcii, jako cenný papír, lze vydržet podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. jako věc movitou. Za situace, kdy o možnosti vydržet akcii (jako věc movitou) nelze podle platné právní úpravy mít – přesto, že i akcie představuje souhrn práv a povinností akcionáře, tak jako obchodní podíl představuje souhrn práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným – žádné pochybnosti, by byl závěr, že obchodní podíl vydržet nelze, zcela nelogický. Ve prospěch závěru, že vydržení obchodního podílu je možné, lze argumentovat i teleologickým výkladem úpravy držby a vydržení a za použití zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník, zejména za použití zásady právní jistoty (§ 1 odst. 2 obch. zák).
Teorie je jednotná v tom, že účelem institutu vydržení je umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem a uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním (viz např. Spáčil, J.: Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku. 2., doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 238). Z uvedeného plyne, že odmítnutí možnosti vydržet obchodní podíl by znamenalo poskytnout osobám, které jsou v dobré víře, že se staly společníky společnosti s ručením omezeným, menší míru ochrany a také menší míru právní jistoty, než osobám, které jsou v dobré víře o tom, že jsou vlastníky akcií. Takový závěr není podle dovolacího soudu možný, neboť pro takové omeze-ní ochrany není v obchodním ani občanském zákoníku žádný podklad.Proto dovolací soud uzavřel, že vydržení obchodního podílu je podle platné právní úpravy, za analogického použití úpravy vydržení věcí movitých, možné.“

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

22 comments

  1. Dobrý den. Prosím mám dotaz. Bratr mé přítelkyně se před léty nastěhoval do bytu k jejich mamince v Karlových varech. Matka se pak odstěhovala k sestře mé přítelkyně do Písku, ale trvalé bydliště měla neustále v KV. V době bytové privatizace , jejich bratr byt zřejmě zaplatil částkou- asi 50.000- 70.000Kč., a níž by se o tom někomu zmínil( hl. svým sestrám). Nyní matka zemřela, posledních 8 let byla v LDN- demence, už nikoho nepoznávala. Sestry se začali zajímat o ten byt po zemřelé matce v němž bydlí jejich bratr. Na katastru zjistili, že vlastníkem bytu je právě on. Dle mého se asi jedná o podvod, vůči svým sestrám. Prosím o radu jak by se dalo dále postupovat, nebo je vše již ztraceno, nebo máme naději při nějakém soudním jednání? Předem děkuji za vaší radu a odpověď. S pozdravem P. Macák

  2. Dobrý den.
    V roce 2014 jsem po otci zdědila 1/3 byt.jednotky,spolu s manželkou a bratrem.Pozůstalá manželka zdědila i družstevní podíl.V bytě bydlí pouze ona.Jsem povinna jí přispívat do fondu oprav?Mě za užívání mé 1/3 nehradí žádnou částku.
    Moc děkuji za radu.S pozdravem Milena Imreová

  3. Dobrý den, dostala jsem formou darovací smlouvy členství v družstvu a pote i bez plátně byt. Bohužel jsem při převodu bytu uvedla spoluvlastnictví misto samostatného členství.

    Byt je veden jako SJM co s tímto problémem? Děkuji. .

  4. Dobrý den,
    od loňského roku jsem vlastníkem bytové jednotky. Letos v dubnu jsme obdrželi od bytového družstva nové rozhodnutí o výši měsíčního nájmu a zjistila jsem, že úprava nájemného spočívá v tom, že mám pouze já zvýšenou úhradu za správní náklady a výdaje (ostatní 3 nájemníci mají úhradu stejnou jako předtím ), dále že náklady na energie společných prostor mají všichni snížené, pouze já mám částku navýšenou. Podotýkám, že společnopu energii využívají někteří nájemníci více než já a celých 37 let,co zde bydlím, jsme platili všechny zálohy stejně. Zajímalo by mě, jestli má bytové družstvo vůbec právo takhle postupovat bez mého vědomí, zda je toto ošetřeno ve stanovách nebo někde jinde, jaké podklady pro jejich jednání je nutno předložit. Nedohledala jsem nic.

    Děkuji za radu Zemanová Alena

  5. Dobrý den.Vlastnime s manželkou byt půl na půl.V případě mé smrti se nechce dělit s dítětem z mého prvního manželství.Požaduje po mě jeho vydědení s čímž já nesouhlasím.Pomůže zúžení majetku?Děkuji za radu.J.F.

  6. Dobrý den.
    Syn s přítelkyní si přes chtějí ,, koupit ” DR byt, tudíž převést čl. práva a povinnosti , spojená s nájmem bytu. Převod budou financovat separovaně z vlastních prostředků s tím, že manželé budou až v březnu r. 2014. Jak postupovat v případě, že by chtěly být členy BD oba a to před manželstvím a tím také získat členství spojené s nájem bytu?
    Děkuji.

  7. Dobrý den,
    jsem vlastníkem bytu,na který mám hypotéku.S přítelem jsme ji vyřizovali společně,ale jelikož pracuje na ŽL a vykazuje nulové daně,nemohl se byt s hypotékou napsat i na něj.Rádi bychom tento problém vyřešili,aby měl přítel jistotu,že v bytě bude moci bydlet i nadále,pokud by se mi něco stalo.Můžu polovinu domu napsat na něj,i když hypotéka,včetně živ.pojištění je psána pouze na mě?
    Děkuji Soňa V.

  8. Dobrý den,s manželem jsme vlastníky bytu 3+1,máme tady společenství.Předseda je tady jedna paní která na můj vkus to vede docela divně.Nechává si platit nájem na ruku,schůze jsou jednou za půl roku a když jsem se jako vlastník bytu ozvala že chci číslo účtu na který chci platit služby tak mě setřela že mi ho nedá tak bych se touto cestou chtěla dovědět jak postupovat? Děkuji

  9. Dobrý den,

    před dvěma lety byl na mě a manželku převeden družstevní byt do OSV. Nyní nás družstvo vyzvalo, abychom dořešili svoje členství v družstvu. Buď členství ukončili nebo se stali novými členy jako nebydlící. Opora ve stanovách na tento postup není. Chtěli bychom zůstat členy družstva i po převodu bytu do OSV (uchovat si původní členství) a ne se tvářit jako nebydlící. K tomuto postupu byli vyzváni jen vlastníci, kde vznikla právnická osoba SVJ.

    Můžeme si ponechat původní členství v družstvu?
    Je postup družstva správný a dle jakého ustanovení?

    Děkuji za odpověď
    Lubomír Petlach

    1. Dobrý den,měl bych na Vás dotaz. Jsem vlastnikem bytu. Už před pár léty se konaly u nas v domě asi dvě schůze, na kterých se jednalo o hromadné výměně oken za okna plastová. tuto akci iniciovál výbor vlastníků, včetně objednání nejvyhodnější nábidky firem, která by výměnu oken provedla. Na následné schůzi výbor v zastoupení předsedy, stahl veškerou iniciativu, a řekl členům, aby si výměnu zařídil každý sám, nezávisle na určení doby,do kdy to má každy vlastník provést. Majítele jednotlivých bytů si tuto akci prováděli, jak jim to vyhovovalo, včetně financování bez podpory fondu oprav.
      Nyní opět trvají na výměně. Co se týče výměny mých oken, ví že si je v dohledné době vyměním. Nyni mi to nevyhovuje. Jde mi především o jejich drzost, jak zasáhuji do soukromého vlastnictví. K tomu ještě na nástěnce, která visi na chodbě vypisuji jmenovitě členy (manžel, manželka), kteří tyto okna vyměnněny ještě nemají. Prosím také o stanovisko k této nástěnce.

  10. Dobrý den,
    od prosince 2010 jednáme s krajem o prodeji domu s 6 byty do osobního vlastnictví. Bylo nám řečeno, že odhad a znalecký posudek dodáváme my , kupující. V červnu 2011 jsme poslali výše požadované na kraj. Po třech měsících, když jsme nedostali žádnou odpověď jsme začali jednat s lidmi, kteří mají údajně danou problematiku na starost (nutno podotknout, že celý dům je ve velmi španém stavu – sklepy jsou plesnivé, plíseň proniká i do bytů v prním patře, do podkrovních bytů zatéká, objekt není zateplený – i přestože toto údajně na kraji řeší, nikdo s tím již několik let nic nedělá). Jak jsme se na podzim dozvěděli, posudek byl schválen, nikdo k němu žádné připomínky neměl. Od listopadu 2011 opět proběhli všechny náležitosti,v únoru byl návrh prodeje dám na vývěsní desku. V březnu tohoto roku jsme dostali kupní smlouvu se kterou jsme my nájemníci nesouhlasili. (Ve smlouvě bylo uvedeno, že 2 garáže, které jsou součástí domu budou věcným břemenem, kraj si je vyhrazuje používat bezplatně na dobu neurčitou!). Poté nám bylo sděleno, že posudek je neplatný, musí se dělat nový posudek a vlastně vše začíná od začátku.Prosíme o radu, zda v dané věci máme pokračovat ( zdá se nám nelogické, aby když něco bylo schváleno, tak najednou neplatilo.
    děkuji za odpověď

  11. Dobrý den,v roce 1997 jsme získali družstevní byt,náš podíl v družstvu od té doby činí cca 85.000,-Kč.Během doby jsme byt zrekonstruovali,a značně zhodnotili. Lze v důsledku toho navýšit členský podíl? (faktury můžu doložit)

  12. Dobrý den, prosím o zodpovězení mého následujícího problému:
    V roce 2005 jsem odkoupila od SBD družstevní byt po zaplacení anuity. V katastru nemovitostí jsem zapsaná jako majitelka bytu. Převodem bytu do osobního vlastnictví mně podle tehdejších právních norem zaniklo i členství v družstvu. I nadále však přispívám do fondu oprav a platím stejné poplatky jako ostatní členové+příslušné DPH.V současné době se projednává výměna střechy na tomto čtyřbytovém domě – tři byty jsou stále v majetku družstva. Vzhledem k tomu, že ve fondu není dostatek prostředků na opravu nabídlo družstvo úročenou půjčku, ale jen členům družstva – mně nikoliv. Pokud však vstoupím opět do družstva a zaplatím poplatek 500 kč tak bych také mohla spolu s ostatními aspirovat na půjčku na opravu střechy. Nemám ale chuť vstupovat zpět do družstva – mám totiž obavy, že bych o byt mohla přijít/mohli by to brát jako můj vnos do společného majetku družstevníků přesto, že na katastru jsem zapsána jako vlastník bytu/ – dneska se dějí různé věci a družstvo může také zkrachovat. Peníze v hotovosti nemám abych mohla složit svůj alikvotní podíl na opravu – může mně to dát družstvo příkazem? Půjčku u banky si nechci brát vzhledem k
    vysokým úrokům Je mně 65 let a jsem vdova.
    A ještě bych měla dotaz zda můžu odstoupit od povinnosti platit do FO s tím, že bych hradila jen alikvotní část pojištění domu. Mimo jiné jsem tam důvěrníkem bez odměny od družstva.
    Děkuji Vám za odpověď.

  13. Dobrý den,

    prosím o radu. Já a sestra vlastníme dům na půl, který jsme dostali od rodičů. S přítelem máme v plánu bydlet spolu, zatím nejsme vziti ale je to v plánu.Z finančních důvodů je pro nás nejlepší bydlet v tomto domě. Jenže nevíme jak to udělat. Na domě je napsané věcné břemeno a to náš otec. Je pro nás lepší když si půjčím peníze od přítele a vyplatím sestru nebo když přítel odkoupí půlku domu od sestry sám jako třetí osoba. Když si ji odkoupí sám má černým na býlím, to že je jeho půlka domu, kdybych to udělala já tak by se to muselo ještě ošetřit smlouvou.Jak by to bylo pro nás nejjednodušší? Jak by to bylo s daněmi pro stát. Sestra by ty peníze hned využila na koupi bytu. Je to pro nás dost složité rozhodování, proto prosím o radu a předem za ni moc děkuji.

    S přáním hezkého dne

    Klára Zdražilová

    1. Dobrý den potřebovala bych radu spřitelem jsme koupily před rokem a pul rodiny dum a ted chce abych se vodstehovala.Pravě nevim co mam delat jestli je povinnen mi majit byt nebo ne? A kdyz jsem do baraku davala penize jestli me musi vyplatit nebo ne?
      Děkují moc za radu s pozdravem Eliška Jabůrková

  14. Dobrý den,
    moc Vás prosím o radu, asi před 2 lety můj přítel koupil městský byt svým rodičům, dohodli se, že se přepíše na něho, ale to se zatím nestalo a ani nestane, nyní nemají na splácení hypotéky, kterou má na sebe napsanou on(kupní smlouva, která se dokládala je také na rodiče)nyní po nás chtějí, aby jsme jim byt platili my, ale naše fin. situace to nedovoluje.
    Můžeme se nějak bránit? Co když to platit nebudeme? Jak je možné, že mu poskytli úvěr, když nemá na sebe napsanou kupní smlouvu? Vůbec tomu nerozumím.
    Moc děkuji

  15. Dobrý den,přítel žije po rozvodu u babičky ve státním bytě. Já se chci k nim přistěhovat i s dítětem.Slyšeli jsme, že byl noveliz. zákon a od r.2012 už nebude automaticky po úmrtí babičky přepsán byt na jejího vnuka /žije tam a platí všechny služby, již 6let/na dobu neurčitou, ale údajně jen na 2roky a po té si bude muset koupit jiný byt a tento vrátit státu:-(. Moc Vám děkujeme za odpověď.

  16. Dobrý den,mám dotaz.Otec je vlastníkem družstevního bytu,nyní požádal po 36 letech o rozvod,bydlí mimo a zůstali jsme zde matka,sestra se 3 dětmi a já s dcerou a manželem.V majetkoprávním vyrovnání je napsáno,že byt můžeme dále užívat se všemi právy a povinnostmi. Přesto máme strach,aby nedošlo k vystěhování. Museli bychom dostat náhradní byt o vlastníka,když se zde nezdržuje? Matka je na invalidním vozíku a nevidomá.Existuje nějaký způsob jak bychom eventuálně získali náhradní byt? Děkuji za odpověď Michaela Velíšková

  17. Dobrý den,
    dcera s partnerem koupili družstevní byt,na který si vzali hypotéku.Jelikož nejsou manželé,stal se členem družstva pouze její partner a tudíž je i vlastníkem bytu.O povinnost splácet hypotéku se dělí rovným dílem.Existuje nějaký způsob zajištění polovičního vlastnictví bytu pro dceru?Darovací smlouva,dohoda či podobně?
    Děkuji za odpověď.
    Jitka Sobotková

  18. Dobrý den,
    dcera s partnerem,se kterým není sezdána, koupili družstevní byt.Na koupi bytu si vzali hypotéku,kterou budou splácet rovným dílem.Členem družstva se stal pouze partner,takže byt je v jeho vlastnictví.Existuje nějaký způsob zajištění toho,aby dcera vlastnila polovinu bytu?Darovací smlouva ,dohoda či podobné?
    Děkuji za odpověď.
    S pozdravem Jitka Sobotková

  19. Dobrý den,
    mám v osobním vlastnictví byt, který jsem nechala zrekonstruovat a pronajala ho.Bydlí v něm matka s dcerou, obě Slovenky. Nyní mne požádaly, zda by se mohly přihlásit v mém bytě ktrvalého pobytu. Údajně doklad o poskytnutí ubytování nestačí. Můžete mi prosím poradit, zda mohou, pokud bych jim vyhověla, nastat nějaké problémy?
    Děkuji B.Chládková

  20. Dobrý den
    mám jeden problém v nájemním domě.Pronajímám bytovou jednotku nájemníkovi,který byl nekonfliktní již třetím rokem,ale už po roce se tomu nájemníkovi vrátil syn z věznice a přebýval u ní jeden rok v domácnosti a od listopadu na ústní dohodu se syn i s družkou a se dvěma dětmi nastěhovali do nebytového prostoru tohoto domu s tím,že si z nebytového prostoru sestaví bytovou jednotku,ale do dnešního dne se nic neprovedlo,naopak tento prostor ničí a ještě ke všemu vzhledem k tomu,že nezaplatil ani jednu smluvenou částku měsíční odebírá energii přes svou matku,která má bytovou jednotku přes stěnu,dokonce již několikrát ho navštívila policie kvůli výtržnictví,ale vše jen sepsali i když udělal škodu na majetku nájemního domu.Poraďte mi prosím co s takovým nájemníkem,který vlastně nemá nájemní smlouvu udělat?Je zatím slovně hrubý i k ostatním nájemníkům a mně se to nelíbí a chtěl bych se ho zbavit.
    Děkuji moc za radu s pozdravem Josef Mičian

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..