K právnímu zájmu na určení vlastnictví do vypořádání SJM

V právní praxi se vyskytuje otázka, zda má rozvedený manžel či podílový spoluvlastník právní zájem na určení vlastnictví nemovitosti i v době, kdy probíhá soudní řízení o vypořádání SJM (BSM) či podílového spoluvlastnictví, zahrnující předmětnou nemovitost, a jaké je správné znění petitu s ohledem na zánik SJM (BSM).

Některé soudy nesprávně argumentují tím, že v průběhu řízení o vypořádání SJM (BSM) či podílového spoluvlastnictví nemá rozvedený manžel či podílový spoluvlastník naléhavý právní zájem na určení, neboť žaloba na plnění, vypořádání SJM či zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, má přednost před určovací žalobou.

S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR1) a Ústavního soudu ČR2) má právní zájem na žalobě o určení vlastnictví nemovitosti v zaniklém společném jmění (BSM) či podílovém spoluvlastnictví bývalý manžel či podílový spoluvlastník i v průběhu řízení o vypořádání společného jmění, pokud v rozporu s hmotným právem je v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník zapsán jen jeden ze spoluvlastníků, který přes písemnou výzvu neobstará změnu zápisu v katastru i ve prospěch druhého spoluvlastníka (např. tzv. souhlasným prohlášením), a to i s přihlédnutím k ustanovení § 11 zákona č. 265/1992 Sb., zákona o dani z nemovitosti, § 126 ObčZ, čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

Probíhající soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví či vypořádání zaniklého společného jmění (BSM), jehož výsledek ani délku (zpravidla mnohaleté) nelze předjímat, samo o sobě nemůže být důvodem vyloučení práva spoluvlastníka na zápis jeho pravého vlastnického práva do katastru nemovitostí, se kterým mnoho zákonů spojuje zásadní práva i povinnosti, pokud druhý ze spoluvlastníků v přiměřené době neumožní mimosoudní záznam vlastnického práva, např. souhlasným prohlášením ve formě notářského zápisu. Lze doporučit takovouto výzvu zahrnout do textu žaloby o určení vlastnictví, aby byla splněna podmínka, že věc nebylo možno vyřešit jinak.

Jelikož vlastnické právo je jedním ze základních práv, zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod, nelze „oddalovat“ jeho oprávněný zápis (opravu) v katastru nemovitostí dle výsledku soudního řízení o vypořádání SJM či podílového spoluvlastnictví, které bývají jako jedny z nejnáročnějších soudních řízení zpravidla mnohaleté s tím, že nelze požadovat, aby spoluvlastník v mezidobí strpěl neoprávněný zápis v katastru nemovitostí, a to i s ohledem na placení daní, možnost převodu na další osobu ve formálním souladu se zápisem v katastru apod.

V souladu s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2001 č.j. 12 Co 277/2001-117 je po rozvodu manželství účastníků o určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí v rozporu s hmotným právem jen na jednoho z rozvedených manželů, který odmítá sepsat tzv. souhlasné prohlášení, na místě žalobní petit „jsou v zaniklém společném jmění“, což plně vystihuje právní následek zániku manželství dle § 149 odst. 1 ObčZ, namísto obvyklejšího „jsou ve společném jmění“ s tím, že na základě takovéhoto znění rozsudku v katastru nemovitostí bude proveden záznam o tom, že nemovitosti jsou v „SJM“. Ostatně ve výše uvedené věci byla podána žaloba o určení vlastnictví ještě za dobu trvání manželství ve znění: „jsou ve společném jmění“, později po rozvodu manželství ve znění: „jsou v zaniklém společném jmění“ a po marném uplynutí 3 leté lhůty dle § 150 odst. 4 ObčZ nakonec ve znění „jsou v podílovém spoluvlastnictví“, což přes konečný úspěch, zjištění naléhavého právního zájmu, zabralo dobu 8 let.

_____________________________________

1) „Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobce k nemovitosti není dán, je-li žalovaný sice v katastru nemovitosti zapsán jako vlastník této nemovitosti, ale vlastnictví žalobce nepopírá a je ochoten přistoupit k tzv. souhlasnému prohlášení.“ (rozsudek NS ČR ze dne 19. prosince 2002, C 1638, sp. zn. 30 Cdo 1865/2002, in. Soubor rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C. H. BECK, 2003)
2) „Návrh na úřední zjištění v tak závažné věci, jako je správný zápis v katastru nemovitostí, se nepochybně jeví jako dostatečný právní zájem.“
(nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 1. 1999 sp.zn. I. ÚS 363/8, in. Sbírka nálezů a usnesení ÚS ČR, svazek 13, nález č. 9)

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

3 comments

  1. Dobrý den
    Chci se zeptat s manželkou jsme se domluvili o rozdělení majetku SJM,ale rozvádět se nebudeme jsme spolu 35 let děti už odrostli takže se jedná jen o nemovitý majetek tj.1 byt v osobním vlastnictví a 3 garáže,který je zapsán v katastru nemovitostí,co je potřeba zařídit, každý žijeme sám asi tak
    2 roky.Je potřeba dát návrh k soudu nebo stačí notářský zápis? Musí to být sepsané advokátem nebo osobně?
    Děkuji s pozdravem Z.Király

  2. Dobrý den přeji.V roce 2010 jsme se rozvedli,jsme vlastniky poloviny domu,druhou polovinu vlastní ma matka kterou dostala od sveho otce ktery jiz nezije,ex vyvolava soudy nechce se dohodnout na splatkach,jsem samozivitelka ted na up muj prijem cinni 5200kc,tedy nejsem schopna sehnat fin,prostredky na jeho vyplaceni,v dome se mnou nikdy ex nebydlel nepodilel se na opravach a to ani po povodni v r.2010.polovina domu je odhadnuta po povodni na 400tis.ziji zde a nevim jak dal,dalsi soud je ted 13.3 kde ex podal zalobu na prodej celeho domu s cim nesouhlasi ma matka je v duchodu a chce zde dozit,mam nejake nadeje?prosim o radu,ex ma pravnika ja si ho nemohu dovolit jsem v zoufale situaci.Predem dekuji za Vasi odpoved.

  3. Dobry den.Manžel má zdoby podnikání dluh u FU a zemře.Nezanechá žádný majetek.Manželka o dluhu nevěděla.Mohou na manželce v ramci SJM vymahat dluh třeba i exekucí duchodu?/duchod pry nepatří do SJM/Je možné se SJM vzdát jako dědictví? Děkuji za odpověd. F. Potužník

  4. dobrý den. Jsem druhý rok rozvedená. SJM dosud nevyřešeno – špatná komunikace s ex. Od r. 2005 jsem společníkem /50%/ ve firmě /s.r.o./. Chci prodat svůj podíl s vědomím, že částka utržená bude v rámci SJM rozdělena. Ovšem můj expartner tvrdí , že se svým podílem nemohu vůbec disponovat, jelikož je půl mého podílu jeho. Tím se snaží zabránit jakékoliv aktivitě z mé strany. Je totiž jednatelem společnosti a brání se fin. auditu, o který chci zažádat. Má nárok mě zabránit cokoliv se svým podílem konat nebo je to blbost, jak si myslím já?. Bohužel můj právník mi zatím moc neporadil.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..