Hospodaření manželů se SJM mimo obvyklou správu

Majetkové vztahy mezi manžely jsou jedním ze základů občanského práva. Rozvojem majetkových vztahů i nezadržitelným rozvolňováním rodinných vztahů je na místě, aby si manželé byli dostatečně vědomi právních následků hospodaření se společným majetkem, zvláště jedná-li se o vyšší hodnoty, či vykazuje-li jejich manželství určité známky rozvratu.

Právní postavení manželů při hospodaření se společným jměním (BSM) je rozhodující pro posouzení platnosti či neplatnosti právních úkonů nad rámec obvyklé správy ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 obč. zákoníku a s tím související vypořádání zaniklého SJM (BSM).

II. Vybraná judikatura

„Každý z bezpodílových spoluvlastníků je samostatně oprávněn k podání žaloby o vydání neoprávněně zadržované věci z bezpodílového spoluvlastnictví (a také žaloby o vyklizení nemovitosti, jíž je bezpodílovým spoluvlastníkem). Tato oprávnění má obdobně ( § 496 o. z.) i v době, kdy bezpodílové spoluvlastnictví sice již zaniklo, avšak nebylo ještě provedeno jeho vypořádání.“ 1)

II. Právní závěry

Soudní praxe i teorie je jednotná v závěru, že v případě nabytí vlastnictví věci (majetkového práva) postačuje, vystupuje-li ve smlouvě na straně nabyvatele pouze jeden z manželů, nestanoví-li zákon či dohoda manželů výslovně jinak.

Charakter manželství, rovné postavení obou manželů, konstrukce ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku i jeho vztah k ustanovení § 40a obč.zákoníku, vedou k jednoznačnému závěru, že i v případě převodu vlastnictví věci (majetkového práva) z majetku ve společném jmění manželů (BSM) nad rámec obvyklé správy postačuje, vystupuje-li na straně převádějícího jen jeden z manželů.

Ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku podmiňuje platnost právního úkonu, kterým se převádí vlastnictví věci (majetkového práva) z majetku ve společném jmění jen souhlasem obou manželů s tím, že není-li dán souhlas druhým z manželů, stanoví ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku ve spojení s § 40a obč. zákoníku sankci jen ve formě relativní a nikoli absolutní neplatnosti dotčeného právního úkonu.

Ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku s ohledem na předpokládanou vzájemnou důvěru mezi manžely nestanoví zvláštní formu, jakou musí být souhlas k nikoli obvyklé správě majetku ve společném jmění druhým z manželů udělen, tj. souhlas může být udělen i ústně či konkludentně bez ohledu na charakter a hodnotu dotčeného právního úkonu.

V právní praxi tak mohou nastat komplikované případy, kdy předmětem dokazování platnosti či neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti uzavřené jako prodávajícím jen jedním z manželů otázka, zda, kdy a jakou formou udělil druhý z manželů ústní či konkludentní souhlas či nikoliv.

Nikoli každá smlouva o převodu vlastnictví věci (majetkového práva) z vlastnictví ve společném jmění uzavřená jen jedním z manželů nad rámec obvyklé správy je neplatná, nýbrž je vždy nutno v takovém případě zjišťovat, zda druhý z manželů udělil k tomuto právnímu úkonu souhlas písemně, ústně či konkludentně, a pokud nikoli, zda se opomenutý manžel ve lhůtě 3 let dovolal relativní neplatnosti takovéhoto právního úkonu.

Souhlas opomenutého manžela ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 obč. zákoníku k právnímu úkonu nad rámec obvyklé správy lze učinit i dodatečně, tj. po vzniku právního úkonu, což vyplývá z charakteru sankce ve formě toliko relativní neplatnosti právního úkonu dle ustanovení § 40a obč. zákoníku i charakteru instituce manželství.

Rovněž v případě společných majetkových práv manželů ve společném jmění, např. v případě převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, může smlouvu na straně převodce uzavřít jen jeden z manželů samostatně se souhlasem druhého z manželů, přičemž v případě opomenutí souhlasu druhého z manželů se tento může ve lhůtě 3 let vůči jejím účastníkům dovolat relativní neplatnosti takovéto smlouvy.

V případě, že smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitosti ve společném jmění manželů uzavřel jen jeden z manželů, musí katastrální úřad při splnění podmínek ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vklad vlastnického práva povolit, neboť výčet jeho oprávnění k přezkoumání platnosti smlouvy je taxativní a rozhodně se nevztahuje na otázky relativní neplatnosti právních úkonů. 2); v takovém případě lze však doporučit, aby katastrální úřad písemně informoval druhého z manželů, který není účastníkem smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti ve společném jmění, o zahájení řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

V případě zcizení vlastnictví věci či dispozice s majetkovým právem, náležejícím do zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění (BSM), např. po rozvodu manželství, zúžení SJM, musí být účastníkem smlouvy o převodu vlastnického (majetkového ) práva již oba bývalí, případně i stávající, manželé, neboť zde již neplatí obecné ustanovení zakládající široké oprávnění manželů ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku.

Pokud se dodatečně zjistí, že smlouvu o převodu vlastnictví věci či dispozici s majetkovým právem ve společném jmění uzavřeli oba manželé, z nichž jeden nebyl v době uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 38 obč. zákoníku k takovému právnímu úkonu způsobilý, lze i přesto smlouvu považovat za platnou, pokud se opomenutý manžel prostřednictvím svého opatrovníka výslovně nedovolá její relativní neplatnosti ve smyslu ustanovení § 40a obč. zákoníku ve lhůtě 3 let od uzavření smlouvy. Jelikož podpis manžela, který nebyl k právnímu úkonu, např. uzavření smlouvy, způsobilý ve smyslu ustanovení § 38 obč.zákoníku, nevyvolává zamýšlené právní následky, nemá obdobně žádné právní následky ani uvedení takovéhoto manžela jako účastníka smlouvy v jejím textu (záhlaví, u podpisu); to nevylučuje, aby kterýkoli účastník smlouvy vůči ostatním neuplatnil relativní neplatnost smlouvy ve smyslu ustanovení § 49a obč.zákoníku pro omyl o skutečnosti, která byla pro její uzavření rozhodující.

Jestliže jeden z manželů jednal úmyslně v neprospěch druhého z manželů tím, že bez souhlasu druhého z manželů disponoval se společnou věcí či společným majetkovým právem, lze tuto okolnost zohlednit i v rámci vypořádání SJM v tzv. širším smyslu, pokud od uzavření dotčené smlouvy uplynula doba delší 3 let; v takovém případě však nelze ani vyloučit nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 420 odst.1 obč.zákoníku vzniklou jednáním v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zákoníku s počátkem běhu promlčecí doby rozvodem manželství.

Ten z manželů, který v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zákoníku disponoval se společnou věcí či společným majetkovým právem bez souhlasu, byť dodatečného, druhého z manželů, zásadně odpovídá opomenutému manželovi za vzniklou škodu ve smyslu ustanovení § 420 odst.1 obč. zákoníku s tím, že promlčecí doba počíná dle ustanovení § 114 obč.zákoníku až rozvodem manželství, tj. škodu lze úspěšně uplatnit i po velmi dlouhé době.

Nárok na náhradu škody vůči rozvedenému manželovi vzniklé jednáním jednoho z manželů v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč.zákoníku lze uplatnit samostatně nebo v rámci vypořádání zaniklého SJM v tzv. širším smyslu. V případě soudního řízení soud zohlední zejména skutečnost, ve prospěch kterého z manželů a v jakém rozsahu byly získané prostředky výlučně použity, zda k převodu práva v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zákoníku došlo v době, kdy manželství již bylo rozvráceno, případně v průběhu řízení o rozvod manželství, apod.

V mezních případech, kdy jsou sice formálně naplněny podmínky aplikace ustanovení § 420 odst. 1 obč. zákoníku pro porušení ustanovení § 145 odst. 2 obč.zákoníku jedním z manželů v neprospěch druhého z manželů, avšak kdy samo chování opomenutého žalujícího bývalého manžela vykazuje znaky jednání v rozporu s dobrými mravy, je na místě aplikace ustanovení § 3 odst. 1 obč.zákoníku, případně vyhovění žalobě v minimálním rozsahu, např. 1,-Kč.

1) rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp.zn. 3 Cz 61/88 ze dne 30.9.1988, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/1990 Sb. rozh. (nověji rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 366/99 ze dne 17.4.2001, in. Právní rozhledy č. 8/2001)
2) např. Chalupa, L., K otázce zápisu poznámky do katastru nemovitostí (in. Právní rozhledy č. 8/2000)

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

14 comments

  1. Dobrý den,
    s manželem se rozvádíme, on nechce já ano. Momentálně jsme podstoupili soudní tahanice o naše dvě děti 3 a 4 roky s verdiktem střídavé péče ke kterému se chystám odvolat.
    Byli jsme manželé asi 6 let. Já jsem prodala byt po babičce a přestěhovala se k manželovi do družstevního bytu, který měl před manželstvím. Během našeho soužití, kdy jsem byla na mateřské dovolené se nám podařilo udělat nemalé dluhy, neříkám , že bylo vše jen manželovo, ale měl na nich zásadní podíl. Oba jsem si nežili zrovna skromně (zahraniční dovolené, nakupování nepotřebných věcí..). Minulý rok jsme se dostali do situace, kdy už bylo jasné že nebudeme mít na všechny splátky a tak jsme se rozhodli manželův byt prodat realitní kanceláři, která za nás zaplatila dluhy a byt jsme si vzali na hypotéku, kde jsem už spolumajitelka a byt spadá do SJM.
    Momentálně se rozvádíme a manžel mi vyhrožuje že bude chtít půlku dluhů co bytem zaplatil po mě. Já se z bytu stěhuji ikdyž jsem navrhovala, že ráda zůstanu a hypotéku přeberu.
    Jaké jsou tedy možnosti a co může tedy manžel po mě chtít potažmo já po něm?

    děkuji
    pěkný den
    Lucie

  2. Dobrý den,chtěla bych zeptat.jsem rozvedená už dva roky a nemáme vypořádano sjm .Bývalí manžel zdědil dum od babičky a mi ho společne opravili a vylepsili . pak si našel milenku apo 23letech jsme se rozvedli . Milence zpravil dum a podporoval ji.Dostali jsme se do dluhu a měli jsme na barak exekuci a ne jednu. Ted se na katastru oběvili novy majitele naseho domu .

  3. Dobrý den,před pěti lety jsem se po krátké známosti vdala a přestěhovala se i se syny k manželovi do malého dvoupokojového domku,takže jsme si sebou z tří pokojového pronajatého bytu museli vzít co nejméně.Byl bez práce na soc.dávkách.Začátky byly krušné a protože pak sice občas práci sehnal ale financí pro rodinu bylo málo vzala jsem si na sebe půjčky,protože manžel pár dluhů zatajil a přišla exekuce,řešila jsem ji také z toho.Manžel si žil nad poměry a já pro klid v rodině přebíjela půjčku půjčkou.Před 7 měsíci manžel sehnal dobře placenou práci ale rozhodl se že se rozvede a podal žádost o rozvod s tím že za vše můžu já,že se semnou nedá žít.Řekl,že se mám co nejdřív odstěhovat a ať nečekám,že mi něco bude platit.Celé to vypadá že svatba byla účelová,aby mu někdo pomohl.Mám nějakou naději,že nás nevyhodí na ulici bez peněz a věcí.Jak zaplatím i s dluhama pronájem a bez zařízení?Děkuji

    1. Dobry den,budeme se rozvadet. Mam vyz.povinnost zletileho studujiciho sveho syna-bydli stridave u me ci otce.S manzelem mame na hypoteku byt/jeste 8 let/, a dalsi 2 pujcky (1 byla na nove auto)Manzel si dlouho dobe platil zivotni pojistku a penzijni poj. Ja zivotni poj.ze zdr.duvodu mit nemohla a mam pozdeji zalozeno nizsi penzijni poj. Mam vyrazne nizsi prijem. Muj dotaz: zda se pri vyrovnavani financniho majetku prihlizi a rozpocitava vyrazny rozdil mezi nami v pojisteni k duchodu? Dekuji.

  4. Dobrý den,jsme s manželkou rozvedeni od prosince 2013 ale od prosince 2011 spolu nežijeme,bývalá manželka mi odmítá vydat mé osobní věci i věci které jsme si společně kupovali,nepodílí se ani na splácení ůvěrů které jsme si společně vzali ale není ve smlouvách podepsaná.Na mé emaily,sms zprávy nereaguje.Zjistil jsem že nasekala od roku 2012 300tis.dluhú a je v insolvenci.Psal jsem její insolvenční správkyni že nejsme v sjm vypořádání a i tohle jsem napsal ke krajskému soudu kde proběhla insolvence.Poradíte mi jak mám postupovat?Děkuji za odpověd Jiří

  5. Prosím poraďte,když 12 let vedu majetko pravni spor,s byvalou manželkou a neni pořad u konce.Přišlo i na to že přestal sem platit hypoteku protože byvala žena nechtěla se na tom podilit.Žadal jse i o předběžné opatření soud mně nevyhověl, tym se hospodaření v zadluženym majetku zhoršilo,hrozi teď i k odebraní bankou.Chtěl bych to zachranit .Prosím poraďte jak mam žadat soud o dotčastne hospodaření do doby vyřešení toho to připadu a jestli bych mohl prosít vas napsat mně takovou žadost.Předem děkuji.tel.kont.602764131

  6. Dobrý den, můžete mi prosím objasnit termín “obvyklá správa”? Konkrétně řeším hlasování na shromáždění vlastníků jednotek u bytů ve SJM. Musí mít manžel plnou moc? Může to výbor vyžadovat? Děkuji.

  7. Dobrý den
    prosím o radu v rodinném domku na který je hypotéka, kterou od mého odchodu platí pouze můj manžel v dubnu to bylo dva roky, co sním nezdílím domácnost a bydlím po pronájmech. Až nyní jsem sním rozvedená.Dům je novostavba a máme ho ve SJM. Nevím jak nyní pokračovat, při jakémkoliv návrhu je manželova explose, ani tam nesmím, a naší zahradu používá tchýně a sním tam o víkendech bydlí jeho přítelkyně. Moc děkuji jana

  8. Dobrý den, je mi 19let moje mamka si pred 3mi roky vzala muze který se jevil jako dokonalý. Nastehovali jsme se k nemu do baraku nas byt v praze jsme prodali a vsechny penize jsme dali do jeho baraku koupili auto a postavili 2 nove mistnosti ale jakmyle penize dosly zacsal pít. Vždy když prisel domu zbil mě i mamku, když jsme volali policii tak mu nic neudelali a odjeli.Jeste nám vicetly at už jim nevolame jinak to budeme platit ten výjezd. Ted by se mamka chtěla rozvest ale nemame penizky, mamka je na nemocenské a já studuji tak že co máma dostane nemocenskou musela by dát vsechno na právníka který si říka o nehorázné penízky.On jezdi za praci na 5dni pric kazdý patý den máme strach co zase udela.Je nějaká možnost aby jsme aspon to vybavení baráku dostaly? a máme nárok na právníka za darmo? děkuji moc za odpověď.

  9. Dobrý večer,po15letech vztahu z toho 9letém manželství jsem se z důvodu veškerého domácího násilí(psychického,,ekonomického,sociálního a fyzického),dále kvůli dluhům ,které nadělal manžel jsem se rozhodla rozvést.Myslela jsem si že manžel uzná svou chybu a čestně se s tímto problémem vypořádá ,protože to donekonečna dál nešlo pořád jen já jsem byla ta špatná,ale opak je pravdou.Nyní se soudí o nezl.dceru o kterou se vůbec nestará,nic jí neplatí,chce jí do své péče,podal odvolání s tím že ji chce mít u sebe a já mu platila výživné4000,-Kč .Je to běh na dlouhé lokty dluhy jeho jsou pořád i moje i ty které dělá dodnes chci to zastavit a tak jsem myslela,když podám žádost o rozvod,že to vyřeší situaci.Byla jsem snad ve všech poradnách co jsou. K de mi řekli že když udělám zúžení SJM tak věřitelé na to nemusí přistoupit,proto jsem chtěla rozvod.Smanželem jsme si koupili domek ale já splácím hypotéku,já splácím úvěry do kterých mě uvrtal,já platím vodu,topení,elektriku o dceru se starám .On nic neplatí všeho užívá a je vysmátý. Nadělal dluhy takové že má samé exekuce ale on nic neřeší.Situaci jsem chtěla zase vyřešit šla jsem za finančním poradcem abychom sloučili veškeré půjčky co máme a každý by platil polovinu,ale není to tak jednoduché nám už nikdo nepůjčí s tím že by se to napsalo na někoho z mé rodiny ,a my bychom mu to spláceli.Nejhorší na tom je ale ten fakt,že on aby to nějak řešil mě vyhazuje a nasadil tomu korunu nasel si milenku,která něco stojí ale dceři nic nedá je to smutné nevím jak vyřešit dluhy.On má chatu,pole.Všechno chce ale o nic se nestará.Týden před svatbou koupili jsme auto na leasing na jeho jméno já pomohla splácet 480 000Kč protože jsem měla pravidelný příjem auto už rok není doma a nikdo mi nechce říct jestli je prodané,protože já nejsem majitel.Nemám žádné doklady všechno má zamčené abych nic nenašla s klíčky chodí spát a na Wc.Je to hrozné potřebuji právníka ale bezplatného protože na platby nemám prosím pomozte,poraďte nevím si rady chci začít znovu i kdybychom o vše měli přijít musí být nějaká spravedlnost já jsem nic neudělala .Děkuji za radu i pomoc.

  10. Dobrý den
    potřebola bych poradit co mohu udělat a jaké mám možnosti.Jsem vdaná 42 roků.Manžel vždy používal peníze které vydělal pouze podle svého, se mnou se nikdy neradil. Já pracovala starala se o děti a od něj sem vždy dostala tak příspěvek na stravu,hlavně pro něho. Nemohu říci že by manžel peníze rozházel to rozhodně ne. Postavili jsme řadový dům a koupili bývalý kravín,kde manžel podnikal,také vlastníme malou vodní elektrárnu ze které jsem nikdy žádný příjem neměla,neboť tvrdil,že se o elektárnu nestarám a proto nemám nárok na žádné peníze.Vždy chtěl mít přehled za co já peníze utrácím. Nikdy jsem proti jeho rozhodování o našich financích nic nezmohla. Děti(máme dvě dcery), máme již dospělé a mají své domácnosti.Já jsem se dále strala o domácnost.V současné době si našel mladou milenku se 4mi dětmi a tvrdí mi že se nic neděje,i když mu ona peče a někdy i donáší vařené jídlo. Ode mne nic nechce a já také nejsem ochotna ho živit ze svého důchodu.Mě řekl at bydlím v našem domě a on že bude bydlet na kravíně kde si pořídil bydlení, kuchyň+pokoj a podkrovní velký pokoj, kde je to vše konfoktně zařízené. Já ovšem nemohu ze svého důchodu udržovat dům. Chtěla jsem se nastěhovat k manželovi,ale on s tim nesouhlasí.Mám obavy,že si bude milenku vydržovat což se určitě již děje a naše společné peníze(peníze z malé vodní elektrárny a z podnikání na nakoupených strojích
    pro truhlářskou výrobu)bude utrácet pro její a své potřeby. S tim nemohu souhlasit.Proto bych chtěla vědět jaké právní možnosti tomu zabránit mám. Domluva s nim neni možná protože pravdu má pouze on.Chtěla bych to zkusit vyřešit zatim bez rozvodu a rozvod nechat jako poslední možnost. On sám tvrdí že rozvádět se nemá cenu a radí mi at si taky někoho najdu.Je to prostě zvrácené i z tohodůvodu, že mi jeho milenka do očí řekla že má s mím mužem vztah a že nevadí když budou mít vztach nelegální. Jájsem jí zakázala a mému muži taky, aby jí na náš majetek nebral, ale ona je tak drzá, že tam chodí dál a různě se tam skovávají.
    Děkuji vám za radu a jsem s pozdravem A.Pruknerová

  11. Dobrý den,
    chtěla bych požádat o radu, ohledně vypořádání členského podílu v družstvu. Po rozvodu manželství neproběhlo, žádné vypořádání. Já jsem zůstala bydlet v bytě a bývalý manžel z bytu odešel, s tím, že přispíval asi 1/3 nákladů , neboť na domě jsou velké pohledávky za různé rekonstrukce. V tomto družstvu má vysoké postavení. Rozvedeni jsme 4 roky a v bytě má trvalé bydliště a také již zletilý syn. Jakým způsobem můžu získat jeho podíl a na jaké možné skutečnosti bych si měla dát pozor i když bych nabídla 1/2 tržní ceny bytu (ne jenom podílu). Má na tržní cenu nárok? Moc děkuji za Vaši případnou radu.

  12. Moc prosím o radu ,jsem vdaná 30roků a asi 4 roky vím že manžel je gembler.Lhal mi když prohrával ,že ztratil výplatu atp.Prohrává mněsíčně asi 6000,to jsem mu vždycky vydala,mněl výmluvy že se nám rozbilo auto.Minuly týden na mně chtěl 15000.Na našem společném účtu zbylo jen 10000,vybrala sem peníze ,rozdělila na púlku,zručila sem inkaso na účtu a jeho dúchod si vybírá na poště.Dluh na bytě nemáme,má své peníze a já také,před manželstvim sme nemněli ani jeden majetek ,zařízení do bytu sme kupovali ze společných peněz.Máme staré auto a zahrádku s chatičkou ,je zapsaná na katastru na moje jméno.Manžel se léčit nechce a když jsem mu to navrhla ,byl hrubý.Nevim co mám dělat ,mam strach ,až půjde hrát,abych neplatila za něj smněnky.Moc děkuji

  13. Dobrý den,
    manžel chce z prostředků naspořených ze své mzdy koupit nemovitost (pozemek), s čímž já nesouhlasím. Cenu nemovistosti odhaduji cca na trojnásobek manželova měsíčního příjmu. Mám nějakou možnost mu v tom zabránit? Děkuji za odpověď.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..