Výklad institutu příslušenství bytu je významnou otázkou právní teorie a praxe zejména proto, že nájem bytu je zvlášť chráněným právním vztahem, jakož i pro početnost a trvalost tohoto právního
Pojem byt
„Bytem je soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení (§ 76 odst. 1, § 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ve smyslu ustanovení § 685 a násl. obč. zákoníku. (poznámka: Tím nejsou dotčeny případy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb, ve znění pozdějších předpisů).“ R 90/2003
Pro účely zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (účinného od 1.5.1994) je bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. (§ 2 odst. 1 písm.b) cit. zákona)
Za byt ve smyslu ustanovení § 685 a násl. obč. zákoníku je nutno považovat i dokončenou stavbu, resp. její určitou část, která je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena jako byt, pokud nejsou zachovány doklady o její kolaudaci ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně pokud kolaudaci tehdy platné předpisy pro určitý typ staveb sloužících pro bydlení neukládaly (např. tzv. nouzové stavby).
V praxi se může se jednat o situaci, kdy se dohledá pouze staré stavební povolení na stavbu obytného domu a nejsou již dochovány doklady o její kolaudaci, přičemž se jedná o stavbu prokazatelně stavebně dokončenou i určenou pro bydlení a takto užívanou po mnoho desetiletí až staletí. Existují-li věrohodné doklady (ověřená dokumentace) vylučující charakter předmětných prostor jako prostor bytových, je vyloučeno, aby se s účinností od 1.1.1956 dosud jednalo o byt (část bytu), a tudíž aby mohla být platně uzavřena smlouva o nájmu bytu (části bytu).
Byt neztrácí svůj charakter ani tehdy, když je jako celek či jen jeho část užíván k nebytovým účelům bez ohledu na to, zda v rozporu s vůlí majitele bytu či bez schválení příslušného správního orgánu.
Definice bytu do 31.3.1964 s návrhem budoucí úpravy
Za účinnosti o.z.o., tj. do 31.12.1950, byl byt definován ustálenou soudní judikaturou tak, že „Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, tvořící právně jeden celek a určený zásadně k obývacím účelům.“ (Boh.A 8764/30; nález ze dne 26.9.1930 č. 29308/28)
V období od 1.1.1956 do 31.12.1991 byla definice bytu stanovena přímo zákonem č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty a zákonem č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, z nichž je nutno vycházet při zkoumání platnosti smlouvy o nájmu bytu uzavřené v tomto období.
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. (§ 75 odst. 1 zákona č. 67/1956 Sb; § 41 zákona č. 41/1964 Sb.)
Nový návrh občanského zákoníku definuje byt takto: „Bytem se rozumí soubor místností nebo místnost, které jsou součástí domu a jsou pronajaty k účelu bydlení.“ (§ 1891 odst.1 návrhu občanského zákoníku).
Návrh ustanovení § 1891 odst. 1 návrhu občanského zákoníku pro stěžejní význam a z důvodu snadnosti jeho zneužití navrhuji doplnit takto: „Bytem se rozumí soubor místností nebo místnost, které jsou součástí budovy a jsou pronajaty k účelu bydlení, pokud jsou k tomuto účelu kolaudovány nebo svým stavebně technickým uspořádáním takto vybaveny.“
V období od 1.1.1956 do 31.12.1991 zákon o hospodaření s byty zvlášť definoval obytnou místnost, což se mj. projevilo v samostatném právním institutu osobního užívání jiných obytných místností dle ustanovení § 190 a násl. obč. zákoníku ve znění od 1.4.1964 do 31.12.1991 (např. pokoje ve svobodárnách, místnosti v podnikových ubytovacích zařízení pro trvalé ubytování pracovníků podniku).
Za obytnou místnost byla považována přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení. Za těchto podmínek se považují za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2; do výměry podlahové plochy obytných místností se započítává pouze ta část podlahové plochy, o kterou je kuchyň větší než 12 m2. V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhoduje stavební úřad. (§ 76 zákona č. 67/1956 Sb.; § 63 zákona č. 41/1964 Sb.)
Z důvodu, že právní vztah nájmu (užívání) bytu zpravidla trvá po velmi dlouhou dobu a často navazuje na předchozí nájem (užívání) bytu, např. v důsledku přechodu nájmu smrti původního nájemce bytu, je zásadně rozhodující charakter pronajatých prostor jako bytových ke dni vzniku práva nájmu (užívání) bytu.
Příslušenství bytu
Příslušenství bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby s bytem byly užívány. (§ 121 odst. 2 obč. zákoníku).
Ustálená soudní judikatura definuje příslušenství bytu takto:
„Vedlejší místnosti jsou místnosti v bytě, které nelze považovat za obytné, avšak jsou určeny k tomu, aby byly užívány spolu s bytem. Jde o neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny, záchody, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně atd.
Vedlejší prostory jsou prostory, které leží mimo byt, avšak jsou určeny k tomu, aby byly s bytem užívány, jako např. sklep, dřevník, kolna atd.
Z uvedeného současně vyplývá, že příslušenství bytu není a nemůže být samostatným předmětem právních vztahů, nýbrž se řídí režimem právního vztahu k bytu, k němuž náleží, jinak řečeno sdílí právní režim bytu, k němuž náleží.
Za příslušenství bytu ve smyslu § 121 odst. 2 obč. zákoníku nelze považovat garáž, byť je umístěna v téže stavbě jako byt.“ (rozsudek NS ČR ze dne 4.4.2001, sp.zn. 26 Cdo 2340/99; RNs C 395/2001).
Rozdílnost pojmu byt a jeho příslušenství
Při výkladu institutu příslušenství bytu má vedle definice bytu stěžejní roli logický i jazykový výklad termínu „v e d l e j š í místnosti a prostory“.
Výklad soudní praxe i právní teorie je již několik desetiletí ve značném rozporu se zněním i smyslem ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., ke kterému došlo v důsledku zásadní kvalitativní změny úrovně nájemního bydlení oproti stavu před 40-100 lety (převážná část nájemních bytů v Rakousko-Uhersku až do 70. let 20. století měla vedlejší společné místnosti pro více bytů situovány mimo vlastní byt, jakož i mechanickým přepisováním pojmů z dřívějších cenových předpisů, majících však za účel rozlišit cenu za užívání jednotlivých místností v bytě či mimo byt, jež se kvalitativně značně lišily.
Spojením slov „vedlejší místnosti a prostory“ dal zákonodárce v ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku s účinností od 1.4.1964 jednoznačně najevo, že za příslušenství bytu lze považovat jen v e d l e j š í (tj. umístěné např. na chodbě, na patře, v budově, na zahradě u budovy) místnosti a prostory, které se nachází mimo vlastní byt.
Místnosti a prostory umístěné uvnitř vlastního bytu zpravidla určeného kolaudačním rozhodnutím (ohraničeného vchodovými dveřmi do bytu pod uzamčením) včetně neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny, záchody, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně atd. logicky nemohou být současně „bytem“ a současně „příslušenstvím bytu“.
Omyl soudní praxe i právní teorie, vyjma nesprávného výkladu pojmu „v e d l e j š í místnosti a prostory“, spočívá v neuvědomění si podstatné kvalitativní změny úrovně bydlení od počátku 70. let 20. století, kdy do té doby příslušenství nájemních bytů bylo převážně společné pro více bytů (zejména WC, koupelny), a kdy využívání společných prostor bylo běžné (půdy, prádelny, kočárkárny). Při výkladu ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku právní teorie a soudní judikatura nesprávně převzala terminologii cenového předpisu, např. § 6 odst. 4 vyhl.č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu určenou jen pro výpočet úhrady za užívání bytu (nájemné). „Za vedlejší místnosti bytu se považují předsíň, neobytná hala, komora a další neobytné místnosti určené k tomu, aby byly s bytem společně užívány. Do podlahové plochy vedlejších místností bytu se započítává též podlahová plocha obytné kuchyně výměrou 12 m2, popřípadě celá plocha neobytné kuchyně. Nezapočítává se podlahová plocha záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchovacího koutu, spíže a sklepa.“ (§ 6 odst. 4 vyhl.č. 60/1964 Sb.)
Příslušenství bytu, byť vykazuje určité zvláštnosti, musí být co do základu v souladu s obecným ustanovením § 121 odst. 1 obč. zákoníku v tom smyslu, že se jedná o vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány, jež jsou ve vlastnictví (správě) vlastníka bytu s tím, že se zásadně jedná o místnosti a prostory svým charakterem i vůlí vlastníka bytu určené k trvalému užívání spolu s bytem.
Příslušenství bytu nebylo občanským zákoníkem z roku 1811, občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. ani zákony o hospodaření s byty č. 67/1956 Sb. a č. 41/1964 Sb. vůbec definovány, takže se jedná o institut zavedený nově až s účinností občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. dnem 1. 4.1964.
Příslušenství bylo do 31.12.1950 obecně definováno ustanovením § 294 o.z.o.: Příslušenství se rozumí to, co bývá s věcí trvale spojeno. Sem náleží nejen přírůstek věcí, dokud od ní není oddělen; ale i věcí vedlejší, bez nichž nelze hlavní věci užívati, nebo které zákon anebo vlastník určil k trvalému užívání věci hlavní.
Nájemní smlouva nemusí ve smyslu ustanovení § 686 odst. 1 obč. zákoníku obsahovat jmenný výčet jednotlivých neobytných místností vlastního bytu určeného zpravidla kolaudačním rozhodnutím, které jsou právní teorií a praxí nesprávně považovány za jeho „příslušenství“ ve smyslu ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku, nýbrž jen pronajaté vedlejší místnosti a prostory situované mimo vlastní byt (např. na chodbě, ve které se nachází byt, v jiném patře domu).
Závěr: Příslušenstvím bytu ve smyslu ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku jsou s účinností od 1.4.1964 dosud jen vedlejší místnosti a prostory situované mimo vlastní byt zpravidla určený kolaudačním rozhodnutím vymezujícího jednotlivé byty v domě (typicky jedny vchodové dveře do bytu pod uzamčením); příslušenstvím bytu dle ustanovení § 121 odst. 2 obč. zákoníku nejsou zejména neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny, záchody, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty a předsíně situované ve vlastním bytě; tím nejsou dotčeny cenové předpisy o stanovení výše úhrady za užívání bytu (nájmu) a plnění poskytovaná s užíváním bytu (např. vyhl.č. 60/1964 Sb., vyhl.č. 176/1993 Sb.).
Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz
Dobrý den, mám dotaz ohledeně prodeje bytu. Po rozchodu s přítelem jsem zůstala v jeho bytě, který je vybavený a má ho v OV, s naším synem a novým partnerem. Bývalý přítel byt prodává přes RK, kupující se se mnou spojil a dohodli jsme se na pronájmu-takže pro nás se změní pouze majetel bytu a výše nájmu. Chci se zeptat, jestli v kupní smlouvě musí být uvedeno vybavení, které bývalý majitel chce prodat (o které nemáme ani jeden zájem), nebo se byt prodává automaticky jen jako “holý byt”..prostě jak má být toto ošetřeno? Jde mi o to, aby se byt neprodal se vším, co v něm je a nový majitel potom při našem odchodu (pokud se přestěhujeme), nenárokoval i veškeré vybavení bytu. Předem děkuji za odpověď. Linda
Dobrý den, před 4 lety jsem koupila byt s předzahrádkou, resp. terasou a kouskem zahrady. Při koupi jsme opomněli nebo spíše pořádně nezkontrolovali, že na LV je uvedeno, že k bytu patří pouze 2 m2 zahrádky, ačkoli realitní makléřka tvrdila, že k bytu patří terasa se zahrádkou o rozloze 39,10 m2 ( oplocené to bylo tehdy i nyní ). Chtěla bych se zeptat, zda jsem vlastníkem terasy, ačkoli na mém LV jsou uvedeny pouze 2 m2 uprostřed této terasy.Na původní kupní smlouvě mezi developerem a původní majitelkou je uvedeno, že k bytu patří tzv. příslušenství k bytu(tj. výše zmíněná terasa terasa o velikosti 39,10m2.)Z výkladu zákona mi není jasné, zda pokud věc trvale užívám jako příslušenství, patří mi či ne? Děkuji za odpověď. Králová
Dobrý den.Mám dotaz ohledně vyúčtování vodného a stočného.Majitel nám nedělal 10.let vyúčtování.Vodoměry jsme si museli koupit sami.Počkal si ,až vodoměry všem propadnou a ted nám chce naúčtovat 3.roky zpětně.Máme někde odvolání?Nezajímá ho stavy které jsou na vodoměrech.Vodu chce rozdělit mezi lidi.Děkuji za odpověd.
Dobrý den.Mám dotaz ohledně bydlení.Bydlím 50.let v bytě ,který patřil městu.Od města jsem dostala 2 kamna WAW.Jelikož toto topení byt nevytopili koupili jsme si ply.kotel a radiatory a vše udělali sami.Před 15 lety nás koupil nový majitel.Ted mám zvedl nájem o 300% a já se chci odstěhovat.Můžu si vzít topení které je moje?.Kamna Waw jsem měla ve sklepě a majitel mi je vyhodil ,když nám sklepy sebral. Děkuji za odpověd.
Dobrý den,mám dotaz ohledně hrazení nákladů spojených s rekonstrukcí stoupaček v panelovém domě.S manželkou jsme koupili zrekonstruovaný družstevní byt, který jsme následně převedli do OV. Nyní jsme členy SVJ. Dnes nám bylo oznámeno ze strany domovníka, že proběhne v našem domě výměna starých stoupaček za nové. K tomu nám dále sdělil, že náklady za stavební práce, které povedou k uvedení do původního zrekonstruovaného stavu(vybourané obklady a zdivo šachty stoupaček)si hradí každý nájemník bez ohledu na členství v SVJ sám z vlastních zdrojů.Tímto bychom se chtěli dotázat, kdo v tomto případě má tyto náklady hradit. Samozřejmostí je náš pravidelný měsíční vklad do fondu oprav.
Předem děkujeme za Vaše právní poradenství.
Dobry den koupila jsem byt na pul s pritelem a ted se rozchazime,v byte chci dale bydlet ale pritel chce po me abych ho vyplatila.Jak se snim mam domluvit. Dekuji za odpoved
Dobrý den,bydlím v bytě v osobním vlastnictví.Ráda bych využívala sušárnu která tady je k tomuto účelu. Bohužel se do ní zamyká kočárek a aby toho nebylo málo,tak sem nastěhovala předsedkyně společenství vlastníků-uklizečku.Takže jsou tu 2 kovové skřínky a v nich prostředky na mytí.smrdí to tu a prádlo tím načichá.Není možné se tady dovolat práva na slušné využití sušárny.tak bych se chtěla zeptat jestli i takový případ nějak upravuje zákon.V našem domě bydlí převážně důchodci kteří suší v koupelnách a je jim jedno co si předsedkyně dělá.Tak se s ní dohaduji bohužel sama.zatím bezúspěšně.poradíte mi? děkuji Honsová
Dobrý den,vlastníme dům v os.vlastnictví.V tomto jsou 4 samostatné byty a každý má svého majitele uvedeného na katastrálním úřadu.Opravy domu se financují z fondu oprav,který platí všichni majitelé bytů.Dva byty mají vyvložkovaný komín,dva né.Vyvložkování se provedlo mnoho let před prodejem domu do os.vlastnictví.Dnes byla provedena revize komínů,kdy kominíci shledali nedostatky a nařídili vyvložkovat zbylé dva komíny.Každý komín slouží k lokálnímu vytápění jednotlivých samostatných bytů v osobním vlastnictví.Je komín sloužící k vytápění samostatného bytu jeho součástí a vyvložkování by si měl uhradit majitel bytu ? Děkuji Alois Klus
Dobrý večer, ráda by jsem se zeptala na jednu věc. Sousedka mi bude půjčovat byt. Byt je v jejím výhradním vlastnictví. Zajímá mě, jak by měla vypadat smlouva. Budu ji sepisovat já. Jaké náležitosti by měla obsahovat co nesmím opomenout? Slíbyla mi, že mi byt přenechá po své smrti. Chtěla bych vědět jak by měla vypadat případná smlouva, aby nebyla právnicky napadnutelná. Sousedka je vdaná, ale s manželem se léta nestýká ani se o ni nestará, strám se o ni já. Její manžel žije trvale v Německu.
Děkuji Rérychová
Naděžda Praha4
Dotaz na právo přepsat byt mojí matky na syna,který je u ní hlášen k TP.
Moje matka bydlela v obecním bytě s mým synem,který je u ní přihlášen k TP od roku 1995.
Matka je dlouhodobě těžce invalidní ,tak že jí chodil nakupovat a část.se o ni staral.
Nyní byla pro naprostou nesoběstačnost umístěna do domova důchodců.Nájem bytu zatím platí
můj syn.Vzhledem k tomu,že matka je umístěna v domově pro seniory umístěna již natrvalo,
vnuk chtěl převod bytu na sebe,protože má v bytě mé matky veškeré své věci.
Na místním úřadě pro Prahu 10 mu referentka pro správu bytů sdělila,že na byt nemá nárok
a že ho musí vyklidit a odevzdat.Prý je to tak podle zákona z roku 2011.
Domnívám se,že má můj syn ,který se o mou problémovou matku(a to po všech stránkách) staral,
přednostní nárok na užívání uvedeného bytu.Když se syn k matce přihlásil,uvedený zákon jistě
tehdy neplatil a my by jsme se mu s manželem postarali o byt.Takovýto poměrně nový zákon
se tím pádem stará o výrobu bezdomovců a nebo mi připadá ,že byt.referentka čeká na obálku?
Ráda bych se zeptala,zda můj syn byt může užívat,či ne.
Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Dobrý den,mám nájemní smlouvu která skonćila v 31.12.2012
i přes upozornění mojí osobou ,jsem informoval majitelku bytu písemně že by měla se dostavit a projednat prodloužení smlouvy,ale majitelka nekomunikuje ,samoźřejmě nájem platím dál,jelikož stále byt užívám i když nemám smlouvu nájemní prodlouženou,za druhé majitelka má kauci,nehledě jsem zakoupil kuchyňskou linku,jak mám postupovat,v tuhle chvíli nemám smlouvu na pronájem byt.jednotky ,i přes veškerou korespondenci majitelka nereaguje,mám strach že když mi v dubnu bude přidělen byt od města tak pani majitelka mi nebude chtít vrátit kauci a zaplatit kuchyňskou linku na kterou mám veškeré účty,prosím poraďte v tuhle chvíli mám pocit že pani majitelka čeká že se odstěhuji ,že nedodržím smlouvu ale já nemám co dodržovat z mé strany jelikož smlouva skončila viz nahoře,a kauci a kuchyň mi asi nebude chtít vrátit a zaplatit,nevím co dělat děkuji za odpověď
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně spojení podnájem a exekuce.
Jsme s manželkou v podnájmu a máme sepsanou nájemní smlouvu.
Na dané adrese má trvalé bydliště majitel bytu, který s manželkou mají svůj dům, kde také bydlí.
Byt tedy užíváme jen my, kdy vstup majitelům do bytu jsme schopni umožnit, ale fabka ve vstupních dveřích je vyměněna a klíče máme pouze my.
Když se majitel dostane do exekuce, může k nám přijít exekutor? Jestliže ano jak bychom případně měli jednat???
Můžou nám věci zabavit?? Ke všemu vybavení, které je v bytě, je naše a na vše jsem schopen doložit původ a účty že jsou naše.
Je možno se nějak chránít(mimo přestěhování) před případnou návštěvou?
Děkuji předem za odpověď
Dotaz
zda existuje Formulář bytové smlouvy a kde je možno jej koupit .
Děkuji za zdělení
Jozef Pivoňka
Kde je možno koupit formulář bytové smlouvy