Potřebujete získat právní rady, nebo si nemůžete dovolit zaplatit advokáta a hodil by se vám právník zdarma? Pak vám nabízíme pomoc, bezplatná právní poradna zdarma a online.

Reklama
Facebook Pravník zdarma
Spolupracujeme
  • Potřebuji peníze

    Potřebujete získat peníze? Hledáte nejvýhodnější půjčky nebo úvěry? Poradíme vám jak získat peníze rychle, levně a bez registru nebo bez ručitele!

  • Sociální dávky

    Jste v těžké životní situaci a nevíte o jaké sociální dávky si požádat a na co máte nárok? Jak se vyhnout existenčním potížím a na co máte nárok podle zákona od státu?

  • Nezabavitelná částka

    Jaká je nezabavitelná částka a životní minimum v případě exekuce na plat nebo na bankovní účet? Jak na dluhy v manželství nebo po rozvodu?

  • Půjčka 20000

    Levná a ověřená půjčka 2000 Kč pro všechny zájemce. Snadný způsob jak získat peníze bez registru a bez poplatků předem.

Přikázání společné věci zatížené zástavním právem

Rostoucím zadlužováním obyvatelstva, jakož i účelovým jednáním některých spoluvlastníků v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, se stává aktuální otázka přikázání společné věci zatížené zástavním právem do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 obč. zákoníku.

Někteří ze spoluvlastníků se zjevně účelově snaží zabránit přikázání společné věci do vlastnictví druhého spoluvlastníka tím, že v průběhu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zatíží svůj spoluvlastnický podíl zástavním právem ve prospěch blízké třetí osoby, čímž se snaží získat výhodu při zrušení spoluvlastnictví a vyloučit druhého ze spoluvlastníků, který by po vyplacení přiměřené náhrady nabyl spoluvlastnický podíl zatížený zástavním právem s rizikem následné exekuce ze strany zástavního věřitele.

Přikázání věci v podílovém spoluvlastnictví jednomu ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 obč. zákoníku je úplatným způsobem nabytí vlastnictví, jehož nezbytnou podmínkou v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod je reálné zajištění vyplacení přiměřené náhrady za nabytí vlastnictví („vlastnictví za peníze bez nutnosti exekuce“); tomu musí odpovídat i konkrétní skutková zjištění v rozhodnutí soudu na základě skutkových tvrzení účastníka a návrhů důkazů o nich, tj. zda a na základě kterých prokázaných skutečností je spoluvlastník schopen vyplatit druhému ze spoluvlastníků přiměřenou náhradu. Osoba, která je již podle výpisu z katastru nemovitostí zatížena dluhy v řádů mnoha miliónů korun se zřízením zástavního práva váznoucí na jejím ideálním podílu na předmětných nemovitostech, není osobou, která může věrohodně tvrdit, že splňuje podmínku nabytí vlastnictví úplatnou formou přikázáním do výlučného vlastnictví s výjimkou, např. notářské či soudní úschovy ještě před vydáním rozhodnutí soudu ve prospěch odstupujícího spoluvlastníka a zástavního věřitele.

Přikázání věci v podílovém spoluvlastnictví spoluvlastníkovi, který věrohodně neprokázal svoji schopnost vyplatit druhému spoluvlastníkovi přiměřenou náhradu vyšší ceny, za situace, kdy je tento spoluvlastník zatížen dalším dluhem ve výši rovnajícího se až výši samotné přiměřené náhrady zajištěného zřízením zástavního práva, je prakticky vyloučeno, neboť platební neschopnost je zásadně prokázána i neexistencí majetku, ze kterého by se spoluvlastník mohl domoci uspokojení případnou exekucí.

Navrženou lhůtou plnění-přiměřené náhrady-není soud vázán, tj. může bez návrhu určit i jinou než navrženou lhůtu pro zaplacení dluhu; zaplacení může být v odůvodněných případech vázáno i na určitou právní skutečnost (např. při vrácení plnění z neplatné či zrušené smlouvy ve smyslu ustanovení § 457 obč. zákoníku, odkládací podmínku dle § 36 odst.2 obč. zákoníku).

Existence zástavního práva ke společným věcem k tíži jednoho ze spoluvlastníků nemůže vylučovat či znevýhodňovat druhého ze spoluvlastníků; je dán toliko důvod pro jiný termín splatnosti přiměřené náhrady vázaný na výmaz zástavního práva, který ve svůj prospěch musí obstarat zatížený spoluvlastník (odkládací podmínka splatnosti ve výroku rozhodnutí dle § 36 odst. 2 obč. zákoníku).

Výplata přiměřené náhrady spoluvlastníkovi, jehož spoluvlastnický podíl je zatížen zástavním právem pro dluh spoluvlastníka ve prospěch zástavního věřitele, musí být nutně vázána na výmaz zástavního práva, neboť výplatou přiměřené náhrady podílovému spoluvlastníkovi, pro jehož dluh na nabývané ideální části společných věcí vázne zástavní právo, zástavní právo jako právní vada zatížené věci nezaniká.

V případě, že by zástavní věřitel po nabytí právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uplatnil svůj nárok na exekuční prodej dříve společných věcí, může nastupující spoluvlastník vyplatit přiměřenou náhradu věřiteli za dlužníka a v tomto rozsahu započíst částku vyplacenou věřiteli proti přiměřené náhradě,

Soud není vázán navrženou lhůtou plnění (nejedná se o věc samou), a proto se v této části žaloba ani nemění, ani nezamítá; jedná se jen o upřesnění žaloby. V případě existence zástavního práva váznoucího na ideálním podílu společné věci jednoho ze spoluvlastníků lze navrhnout tento petit:
„Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku ………….. do 60 dnů ode dne výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí zástavního věřitele ………. váznoucího na ideální ½ budovy čp. ………. v ……………., ideální ½ stavební parcely č. …….. a ideální ½ pozemkové parcely č. …………, vše v kat.ú. …………, pro částku …………….“ (možnost dále doplnit o povinnost výplaty přiměřené náhrady z úřední úschovy jako formy záruky skutečného vyplacení peněz)

Lze jen doporučit postup soudu, který po zjištění prvotních stanovisek a tvrzení účastníků řízení z žaloby a písemného vyjádření k ní, případně i po slyšení účastníků řízení, nařídí vypracování znaleckého posudku a po skutkovém zjištění konkrétní výše přiměřené náhrady vyzve účastníky, aby do určité doby (např. 60 dnů) věrohodně prokázaly zajištění peněžních prostředků pro vyplacení přiměřené náhrady, která zjevně převyšuje běžné majetkové poměry účastníků, např. v řádu miliónů korun; neprokáže-li jeden z účastníků, že má dostatek peněžních prostředků ani je není schopen obstarat jinak, např. z hypotéčního úvěru, není na místě prodlužovat spor dokazováním dalších a dalších skutečností, když pro úplatné nabytí vlastnictví je přednostní a nezbytnou podmínkou reálné zajištění prostředků.
Nemá-li zajištěny peněžní prostředky na výplatu přiměřené náhrady žádný ze spoluvlastníků, přičemž její výše zjevně převyšuje jejich majetkové poměry (např. příjem ze zaměstnání či podnikání, vlastnictví nemovitého majetku, cenných papírů, dlouhodobé vklady u peněžních ústavů, předložení daňových přiznání za poslední dva roky) nebo odmítne-li spoluvlastník převzít věc zatíženou zástavním právem, je na místě, po vyčerpání možnosti prokázání schopnosti vyplacení náhrady případně i ze strany soudu, rozhodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví formou nařízení prodeje, v rámci kterého se mohou spoluvlastníci ucházet o odkoupení společné věci v řízení o výkon rozhodnutí ve veřejné dražbě.

Účelné využití věci ani zájem nezl. dětí nemůže právně ani jinak odůvodnit přikázání společné věci spoluvlastníkovi, jehož majetkové poměry prokazatelně nezaručují vyplacení přiměřené náhrady. Ustanovení § 142 obč.zákoníku je nutno vykládat v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a zákonná kritéria účelného využití věci a zájmu nezl. dětí aplikovat až při prokázání schopnosti vyplatit přiměřenou náhradu.

Přikázání společné věci spoluvlastníkovi bez věrohodného zajištění vyplacení přiměřené náhrady s poukazem na zákonná kritéria ustanovení § 142 odst. 1 obč. zákoníku, účelného využití věci a zájmu nezl. dětí, již neodpovídá změněným společenským podmínkám (odklon od socializujícího rovnostářství, nárůst majetkových hodnot, větší majetkové rozdíly mezi jednotlivými občany).

Odkazy:
Přiměřená náhrada za stavby a pozemky (in.Právní rádce 3/1999)
nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. února 2005, sp.zn. II. ÚS 494/03: „Pokud závěr obecných soudů o solventnosti žalobce nemá oporu v provedených důkazech, neboť z výsledků provedeného dokazování nevyplývá podklad pro jednoznačný závěr soudů o tom, že by byl žalobce schopen poskytnout náhradu ostatním spoluvlastníkům při přikázání věci dle § 142 odst. 1 občanského zákoníku, výsledek řízení před obecnými soudy nevyhovuje kritériím spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 Listiny.“

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

Jeden komentář to “Přikázání společné věci zatížené zástavním právem”

  • Lalova says:

    Vazeny pane JUDr Chalupa,

    v roce 1994 byl zakoupen dvojdomek 1/2 rodineho domu s podilovymi spoluvlastniky se stavebni parcelou, oplocenim a venkovnimi üpravami.

    Vlastnike druhe polovini je jisty pan Volf, ktery je v exekucnim rizeni.
    V rode 1995 byla 1/2 rod. doma prepsana na dceru.

    Vzhledem k tomu, ze oba rodice zemreli, chtala bych moji polovinu prodat a nebo vystavet pozarni,zet aby byl domek na kazdeho majitele prepsan.

    Prosim o radu,zda je mozne tyto 2 navrhy realisovat.

    S pozdravem

    Lalova Helena

Přidat dotaz - právní rady