Potřebujete získat právní rady, nebo si nemůžete dovolit zaplatit advokáta a hodil by se vám právník zdarma? Pak vám nabízíme pomoc, bezplatná právní poradna zdarma a online.

Reklama
Facebook Pravník zdarma
Spolupracujeme
  • Potřebuji peníze

    Potřebujete získat peníze? Hledáte nejvýhodnější půjčky nebo úvěry? Poradíme vám jak získat peníze rychle, levně a bez registru nebo bez ručitele!

  • Sociální dávky

    Jste v těžké životní situaci a nevíte o jaké sociální dávky si požádat a na co máte nárok? Jak se vyhnout existenčním potížím a na co máte nárok podle zákona od státu?

  • Nezabavitelná částka

    Jaká je nezabavitelná částka a životní minimum v případě exekuce na plat nebo na bankovní účet? Jak na dluhy v manželství nebo po rozvodu?

  • Půjčka 20000

    Levná a ověřená půjčka 2000 Kč pro všechny zájemce. Snadný způsob jak získat peníze bez registru a bez poplatků předem.

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

Demokratický právní stát musí pružně a účinně reagovat na úmyslné jednání občanů, kteří ve svém egoistickém zájmu, či z důvodu svojí špatné povahy, vědomě šikanují druhé, přičemž spoléhají na to, že jejich jednání nelze jednoznačně označit jako protiprávní dle psaných právních norem.

Společenské vztahy je vlivem neustále rostoucího sobectví občanů nutno podstatně účinněji chránit proti ve společnosti poměrně rozšířenému úmyslnému jednání proti dobrým mravům, které je zpravidla na pomezí porušování konkrétních právních povinností, přičemž ze strany škůdce je motivováno především šikanou, pomstychtivostí, diskriminací, apod.

Institut odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům je již od účinnosti občanského zákoníku z roku 1811, jakož i od účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., právní praxí neprávem přehlížen, ačkoli jeho aplikace může výrazněji přispět ke zlepšování vztahů mezi občany.

II. Právní závěry

Společenské vztahy mezi lidmi nejvíce ohrožuje drobné úmyslné jednání občanů proti dobrým mravům, které je v praxi těžko právně postižitelné, neboť je zpravidla na samém pomezí porušování konkrétních právních povinností, ať zákonných či smluvních, jakož i obtížností stanovení výše způsobené škody.

Předností aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku je podstatně širší skutková podstata oproti jiným ustanovením občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu a je na místě o ní uvažovat tehdy, pokud úmyslné jednání zjevně známky šikany, zákeřnosti, msty, ziskuchtivosti apod.

Aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku o odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům je na místě i tehdy, pokud úmyslné jednání proti dobrým mravům vykazuje znaky odpovědnosti za škodu současně i podle jiného ustanovení zákona, zvláště tehdy, pokud je úmyslné jednání motivováno především jiným účelem než je přímé porušení právní povinnosti, např. vypojení přívodu vody do bytu nájemci jako forma nátlaku pro sporné či neodůvodněné zvyšování ceny služeb apod.

Ustanovení § 136 o.s.ř. o tom, že výši nároku, jehož výši nelze zjistit vůbec, či s nepoměrnými obtížemi, určí soud dle vlastní úvahy, dává žalobám o náhradu škody způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům, reálný základ, tj. poměrně jednoduchý a citelný majetkový postih vůči osobě jednající úmyslně proti dobrým mravům.

III. Příklady jednání zakládající nárok na náhradu škody

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům zakládá úmyslné jednání fyzické osoby, které svým účelem i prostředky směřuje k poškozování práv a oprávněných zájmů druhých, jako např.:

– pronajímatel znemožňuje či ztěžuje za trvání nájemního práva užívání pronajatého bytu nájemci tím, že pod různými záminkami, např. tvrzeného dluhu, vypojuje či přerušuje dodávky vody, elektřiny či plynu do bytu, bez závažného důvodu odmítne souhlas se zřízením telefonní stanice občanovi těžce zdravotně postiženému, přestárlému, apod.,
-vlastník nemovitosti bezdůvodně brání či ztěžuje vstup do budovy či na pozemek jejich oprávněným uživatelům,
-opakovanými slovními pohrůžkami či posunky úmyslně psychicky trápí druhé včetně manželky či dítěte,
-úmyslně fyzicky napadne druhého, aniž by toto napadení vyvolalo pracovní neschopnost,
-nedůvodně neposkytne první pomoc, ač to není jeho zákonná povinnost,
-uráží druhé různými opakovanými posunky či zvuky pro jejich původ, rasu, náboženství, přesvědčení, pohlaví, sexuální orientaci apod.,
-napomáhá spáchání trestnému činu či přestupku jiné osoby tím, že jako součást většího počtu lidí stejného přesvědčení (rasismus, sportovní příslušnost apod.) je přítomen fyzickému napadení, čímž dochází ke ztížení identifikace pachatele, zastrašení ostatních počtem určité skupiny, z nichž jen někteří útočí, tomuto jednání bezdůvodně nebrání, neopustí okamžitě místo napadení, neposkytne první pomoc, neoznačí jemu známého pachatele,
-vedení seznamů o určitých skupinách obyvatel dle jejich státní příslušnosti, politické orientace, rasy, národnosti, třídního původu, sexuální orientace,
-bojkotem určitých výrobků či služeb v úmyslu poškození jejich výrobců či poskytovatelů pro jejich původ, politické postoje, náboženské přesvědčení, rasu, sexuální orientaci apod.,
-vědomé neobsloužení zákazníků v pohostinských zařízení či obchodech s výmluvou na rezervaci, klubovou příslušnost apod. pro jinou rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk apod.,
-soustavné obtěžování telefonem či textovými zprávami v nevhodnou noční a denní dobu, případně s výhrůžným podtextem,
-zjevně neúčelné podání žaloby vůči domnělému dlužníkovi v úmyslu pozdržení ve prospěch jiné osoby či jiné věci, zastrašování, vyvolání stavu tísně apod.,
-účelové zadlužení či účelové podání žaloby, např. o prohlášení konkurzu, v úmyslu znemožnit či ztížit vymáhání dluhu věřitelem,
-úmyslné vyloučení či ztížení výkonu rodičovské zodpovědnosti vůči druhému z rodičů, např. bezdůvodným odmítáním styku nezl. dítěte s rodičem bez zbavení či omezení rodičovské zodpovědnosti,
-záměrné uvádění nepravdivých či neúplných tvrzení účastníka či svědka v soudním řízení v úmyslu zvýhodnění sebe či spřízněné strany,
-účelové převody majetku v úmyslu obohacení sebe či spřízněných osob na úkor dalších osob, např. akcionářů, společníků,
-organizování zjevně neseriózních soutěží jen v úmyslu vylákání peněz od soutěžitelů, např. telefonních poplatků, či získání chráněných osobních údajů.

Úmyslného jednání proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku se vlivem vědecko-technického pokroku lze dopustit nejen přímo osobně, jak tomu bylo v minulost, nýbrž i prostřednictvím tzv. textových zpráv mobilními telefony, internetem apod. Při zjišťování míry odpovědnosti za škodu způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům je důležité např. zda škůdce byl iniciátorem určitého jednání, jak se podílel na šíření textových zpráv dalším osobám, jaký byl obsah textové zprávy, jaký byl potencionální dopad textových zpráv apod.

Pokud jde o zavinění, je nutno rozlišovat mezi diametrálně odlišným motivy téhož jednání, např. legální bojkot zboží určitého státu v důsledku vedení války jako určitý projev touhy po míru, ekologii, ochrany zdraví, od např. nelegálního bojkotu zboží určitých skupin obyvatelstva jako formu projevu nacionalismu v úmyslu poškozovat určitou národnostní menšinu, či ze závisti a zášti šikanovat jednotlivce apod.

IV. Uplatnění nároku u soudu

Žaloba o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům musí vyjma obecných náležitostí podrobněji popsat úmyslné jednání škůdce proti dobrým mravům, obecně uvést, které dobré mravy měl škůdce úmyslně porušit, případně jakou smluvní či zákonnou povinnost měl škůdce rovněž porušit, která konkrétní práva a oprávněné zájmy poškozeného a v jaké intenzitě byly dotčeny, úmyslnou formu zavinění, odůvodnit výši náhrady škody, případně uvést, že výši nároku na náhradu škody nelze určit buď vůbec nebo s nepoměrnými obtížemi a definitivní výši škody ponechat na uvážení soudu, uvést snahu o nápravu či zamezení jednání proti dobrým mravům (dopisy, stížnosti apod.).

Výši škody lze v žalobě určit i odhadem, např. v případě nelze-li ji zjistit vůbec (vypojení přívodu vody do bytu po dobu několika měsíců), přičemž v takovém případě je na místě vypočíst škodu určitou částkou za každý den trvání úmyslného jednání proti dobrým mravům.

Vznikla-li škoda úmyslným jednáním proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku a trvá-li toto úmyslné jednání i v době vyhlášení rozsudku soudu, lze formulovat petit žaloby o náhradu škody např. tak, že:
„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ……. s x% úroky z prodlení p.a. od ….. do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále je žalovaný povinen platit žalobci částku 500,-Kč za každý den trvání přerušení dodávek vody do bytu ……….. následujícím po ….. (vyhlášení rozsudku) až do úplného obnovení dodávek vody do výše uvedeného bytu.“

V případě fyzického napadení druhé osoby je na místě aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku i tehdy, pokud výši nároku na náhradu škody na zdraví nelze určit, např.pro neexistenci bodového ohodnocení, přičemž skutková podstata ustanovení § 424 obč. zákoníku umožňuje sankcionovat takovéto jednání citelnou peněžní újmou.

Úmyslné fyzické napadení druhého, bez ohledu na poškození zdraví, je vždy jednáním proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku, přičemž výše nároku na náhradu škody musí odpovídat okolnostem případu i významu ochrany zdraví a cti občanů, tj. musí se jednat o poměrně vysoké částky v řádu tisíců až statisíců korun. Nelze někoho bezdůvodně fyzicky napadnout a jako dosud očekávat sankci ve výši pár stovek korun, čemuž odpovídají i narušené vztahy ve společnosti.

V soudním řízení o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým
mravům je nutné prokázat i úmysl škůdce, v rámci kterého je nutno pečlivě posuzovat pohnutku jednajícího, tj. poškodit druhého jednáním proti dobrým mravům (šikana, msta, rasismus, obohacení na úkor druhých apod.).

V případě, že v žalobě je tvrzen vedle vzniku škody způsobené porušením určité právní povinnosti žalovaným, ať již zákonné či smluvní, i vznik škody způsobené úmyslným jednání proti konkrétním dobrým mravů, musí se soud vypořádat i s aplikací ustanovení § 424 obč. zákoníku.

V žalobě o náhradu škody, kterou nelze vyčíslit buď vůbec nebo jen s nepoměrnými obtížemi, např. způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům, postačuje uvést přibližnou výši nároku na náhradu škody, a navrhnout, aby soud její konečnou výši ve smyslu ustanovení § 136 o.s.ř. na základě prokázaných rozhodujících žalobních tvrzení určil dle vlastní úvahy.

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

komentářů 6 to “Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům”

  • jitka Hrabětova says:

    Dobry den,mam takovy dotaz o mem byvalem priteli! V roce 2012 se mi narodil syn.do rodneho listu jsem otce neuvedla,až na neustale nalehani socialni pracovnice,se mi nabidnul znami,že se necha do rodneho listu zapsat,aby p,Martinovska měla pokoj!!! to jsem netušila,že je to těžky alkoholik gauner atd.tudiž jsem snim ukoncila jakykoliv kontakt.což ,ale neni podstata,meho dotazu od te doby,mě stale uražel,chodil za mnou silně opily a mlatil mě!! vše jsem vždy nahlasila na policii v Podboranech,pak jsem zjistila,že byl souzen v lounech snad za ubliženi na zdravi(2.T.119/2014) dale proběhly 3 prestupky,proti obcanskemu soužiti a vloupani,dale se již 3 měsic na jeho popud leči moje kamaradka O.Stěřikova.bere sylna anty depresiva,jelikož bez nich neni shopna se starat o dceru a domacnost. Když se poptam na lounskym soudu jaky trest dostal,tak mě to nechtěji sdělit,dale mi sdělil,že zažadal o vychovu chlapce,ktereho bohužel ma napsaneho na neustale nalehani a šikanovani P.Martinovske Peče o matku a ditě.žadost o vychovu jsem již pred tim poslala na soud ja. Zajima mě když se podivam na Justici,proč,když byl pravomocně odsouzen v lounech 24.9.2014 se pod jeho spisovou značkou-JI6 po třeti objevuje změna ve spisu!!! naposledy 3.2.2015 když zavolam na soud tak mi nic neřeknou i když ma napsaneho meho kluka v rodnem listě..děkuji za odpúověd

  • Dagmar Kuncová says:

    Dobrý den,
    Na základě Smlouvy o smlouvě budoucí jsme spláceli družstevní byt, který měl být za tři roky splacen a převeden na nás. Po dvou letech splácení ale v tichosti prodejce byt převedl na majitele real. kanceláře a jeho manželku, tedy de facto,prodal podruhé. Soudy tvrdí, že převodem bytu na třetí osobu naše smlouva zanikla ( byla podle obch.z, takže nezanikla,ale s tím nic nenaděláme)a odmítají věcné projednání s odůvodněním, že nejsme účastníci toho následného vztahu (§80 o.s.ř.),- kde namítáme neplatnost. Poskytli jsme soudu důkazy o tom, že nabyvatel o naší smlouvě věděl a že navíc v době převodu byla její kopie založena na družstvu (naši smlouvu navíc zpracovával právník družstva). Chtěla bych se zeptat, jak by bylo možné dál postupovat. Byt je převedený ,následně i do jejich os.vl., prodávající nám nevrátil ani peníze, které jsme mu za byt dali, na vlastní náklady jsme ho kompletně zrekonstruovali, máme soudní vystěhování s tím, že jsme sice nic nezavinili, ale nabyvatel uplatňuje svá vlastnická práva. Soudy na absolutní neplatnost pro §39 o.z.té následné smlouvy neslyší a odmítají důkazní řízení. Nyní bude končit řízení na „zrušení“ jejich vlastnických práv, (takto špatně naše bývala pr. z. formulovala petit), změnu na určení vl. práv nám soud nepřipustil. Chtěla bych se zeptat, jaký by byl možný další postup,abychom se toho bytu nebo alespoň něčeho domohli, doplatili jsme jej v termínu celý. (Zatím z toho jsou jen náklady protistraně – byt.družstvu, prodejci a nabyvatelům). Máme zažalovat prodejce o škodu a podat odpůrčí žalobu na toho nabyvatele nebo nabyvatele zažalovat přímo o úmyslnou škodu, když nejednal v dobré víře a vědomě narušil náš sml.vztah s cílem se obohatit,když mi hned na to byt nabízel za dvojnásobnou cenu ? Nebo se jen pokusit změnit petit na plnění ze smlouvy oSb (bylo navrženo jako předběžná ot.), což nám nejspíše také nepřipustí? Nebo je nějaké jiné řešení, které mi uniká?
    Děkuji Vám předem za Váš názor a radu.

  • Alice says:

    Dobrý den,
    po rozvodu se bývalý manžel odstěhoval z domu, který je stále v majetku nás obou. V domě bydlím já a dcera. Bývalý manžel z nenávisti začal vytvářet tlak a úmyslně mě a dceři škodí tím, že se pokoušel nechat odpojit elektřinu a plyn do domu, ale tomu jsem včas zabránila přehlášením na mou osobu. Bohužl toto se nepovedlo u vody a tuto nechal v lednu letošního roku úmyslně pod záminkou „havárie v domě“ uzavřít. Snažila jsem se vše řešit s PVK avšak marně protože jako spoluvlastník nedá souhlas k převodu. Dle sdělení pracovníků PVK mám smůlu, protože druhá přípojka do domu být zřízena nemůže!!!Nemohla jsem s dcerou zůstat bez přívodu vody, proto jsem si na vlastní náklad musela nechat vybudovat přívod čerpadlem do domu ze studny u domu. Toto mě vše stálo více jak 56tis.Kč. Mohu tuto částku požadovat po bývalém manželovi jako úmyslně způsobenou škodu?
    Této situace si je vědom a učinil tak v zájmu mě a dceři úmyslně uškodit a poškodit nás.
    Předem velice děkuji za Vaší radu
    Alice

  • Radovan Ledvina says:

    Vlastnil jsem spolu z manželkou dům pro kompletní dvě rodiny ,třípodlažní ,suterén i z garáží a kompletní vybavení pro dvě rodiny v každém patře.Dále dvůr asi 20.m čt.přístavek pro bydlení ve dvoře k bydlení kompletní 1.posch.zahrada 50.m.čt.stromy a pod.Hodnota
    2 000 000.Kč Došlo k darovací smlouvě na jejího bratra a syna ,kteří nechtěli nic splácet,trvalo by to prý dlouho,ale jeden z nich má stavební firmu a do tří let měl vše uhradit což neudělal a po třech letech prý vše propadlo a nemám na peníze nárok.Je pouze stížnost na špatné mravy ve správě nabytého majetku ale ti se nám smějí,že jsme degeneři a hlupáci co se dali napálit.Ukrdli tedy beztrestně 2 000 000.Kč klině se rozdělím i na prodejní cenu 50% ale podvodníkům to nesmí projít,prosím poradte.

  • lenka says:

    Dobrý večer,Před 13 lety jsme s manželem zrekonstrulovali dům Který jsme museli napsat na syna ohledně půjčky. Syn byl celou dobu v zahraníčí , tak že se nepodílel na stavbě ani to nefinancoval.Syn se vrátil se svoji rodinou apo krátké době došlo k neshodám. Dnes mně svoji matku fyzicky napadl do obličeje. Manžel se ho bojí a dělá ženic nevidí. Co mám dělat. Co mám udělat aby dům byl napsán na nás rodiče,Jsme tu zapsáni jako věcné břemeno. Děkuji.

  • šárka says:

    Dobrý den, byla jsem fyzicky napadena spolu ještě se třema holkama, z toho jedna leží v nemocnici s otřesem mozku, mně vytrhal vlasy takovým způsobem, že mám na hlavě pleš o velikosti 6×6 cm a srazil mě k zemi, že jsem se uhodila do hlavy, bolí mě celé tělo,atd.. Chci se zeptat, jak dosáhnu toho, aby se to neprojednávalo jako přestupek a on nedostal jen 1000Kč pokutu?
    Při napadení jsem ještě přišla zlatou naušnici, dostala jsem přes hlavu takovou „šlupku“, že někam prostě odlítla..Dotyčný mě napadl již podruhé..poprvé to bylo cca před 6 lety.. díky za odpověď

  • Ana says:

    Dobry den. Jsem cizinka , a mam poptavky: V roce 2000 . jsem udelala 3 trestna ciny. Mislim ze je to Zpronevěra Jako jednatel spolecnosti ( s.r.o) kopuil jsem pro sro 3 auta na lizing, a poptom nezaplatil jsem asi 40 %. Auta jsem potom v 2000 r. prodal v cizi zemle
    Od 2001 do dneska bidlim v cizi zemle.
    Muj TR CR je bez tresnih oznameni.
    Muja poptavka je
    hrozí me trestní stíhání kdyz bich prisla v CR
    zda došlo k promlčení

    Dekuju ve predu
    Ana

  • Josef Brandejský says:

    Dobrý den
    Mám jeden velký problém.Pronajímal jsem byt mladé romské rodině.Zpočátku to šlo,ale po vyčerpání kauce a následném nedoplatku za vyúčtování topné sezony,jsem dal výpověď.Matka syna,který byl v pronájmu mi vyhrožovala,že když je vystěhuju,tak poznám co jsou to Maďarští romové.Také se stalo!Začala mne urážet,že jsem jí osahával a také její vnoučata.Také si vymyslela,že jsem osahával její sestru!Nezbývalo mi,než se obrátit na policii s trestním oznámením pro pomluvu,hanobení dobrého jména,urážku.Policie to předala přestupkové komisi na městském úřadě.Nyní jsou předvoláni svědci,kteří budou vypovídat.Je možné požádat právníka o zastupování?
    Kolik by takový právník stál?
    Je možné získat právníka zdarma?
    Tuto kauzu jsem popsal jen velmi stručně.
    Děkuji za pomoc a radu.

    • Karel Kubát says:

      V roce 2013 jsme na vesnici zakoupili nemovitost s garáží, která je postavená na hranici pozemku. Garáž je v demoličním stavu a na základě informací na stavebním úřadě jsme se rozhodli tuto garáž zrekonstruovat a udělat místo ploché střechy střechu sedlovou. Zároveň jsme zadali stavařovi požadavek zhotovení projektu (Listopad 2013). 14. ledna 2014 nám majitelka sousedního pozemku podepsala souhlas s adaptací garáže a změnou střechy a zároveň podepsala náčrt pohledu stavby, jak se jeví z jejího pozemku. Chtěli jsme to z toho důvodu, že jsme v předstihu potřebovali objednat krovy a další materiál v hodnotě 150 000. Při realizaci střechy v srpnu 2014 vznesla sousedka námitky v tom smyslu, že neuvidí přes střechu na les a zároveň několikrát zdůrazňovala něco o podnikateli a penězích. Zároveň odmítla podepsat územní plán a pásmo požární ochrany a z tohoto důvodu nám stavební úřad stavbu zastavil. Dále chci zdůraznit, že její domek, který je v dezolátním stavu, stojí od garáže cca 30 metrů a celý pozemek, který hraničí s naším, je neudržovaný a plný nepořádku. Při dotazu, co máme dělat dále, nám odpověděla: „Nechte to být, jak to je,“ tzn. v dezolátním stavu, rozestavěné. Tuto sousedku jsme podporovali, dali jsme jí pletivo na plot a palivové dříví. Postavením trámu na krov se její vztah k nám změnil v nenávist a stal se z ní hlídací pes, který si neustále stěžuje na stavebním úřadě. Paní je přes 60 let a neustáe znepříjemňuje život svému okolí, má zřejmě velmi malé finanční prostředky, které jí nedovolují provádět jakoukoliv údržbu na její nemovitosti. Mně jí bylo líto a snažil jsem se jí občas vypomoct. Domnívám se, že je zatížená duševní poruchou, která v ní vzbuzuje abolutní nenávist k okolí. Já sám chci pouize zakoupenou nemovitost dát do dobrého a hezkého stavu. Jsem překvapen přístupem stavebního úřadu, který nemá zájem vycházet vstříc lidem, kteří se snaží zlepšovat životní prostředí a stav objektů v působnosti tohoto úřadu. Beru tedy chování sousedky jako výraz zloby, nenávisti a závisti a je jí jedno, zda nám svým jednáním způsobuje škodu, a uspokojuje ji tento způsob poškozování druhých. Je známo několik případů jejího nenávistného a nesmyslného chování vůči druhým. Žádám proto o vyjádření, jakou formou mám postupovat a zda její souhlas, který není na úředním tiskopisu, ale nese všechny údaje o stavbě, jejím vzhledu, č. pozemku a místu, je dostačující k řešení občanskoprávní cestou?

Přidat dotaz - právní rady