Potřebujete získat právní rady, nebo si nemůžete dovolit zaplatit advokáta a hodil by se vám právník zdarma? Pak vám nabízíme pomoc, bezplatná právní poradna zdarma a online.

Reklama
Facebook Pravník zdarma
Spolupracujeme
  • Potřebuji peníze

    Potřebujete získat peníze? Hledáte nejvýhodnější půjčky nebo úvěry? Poradíme vám jak získat peníze rychle, levně a bez registru nebo bez ručitele!

  • Sociální dávky

    Jste v těžké životní situaci a nevíte o jaké sociální dávky si požádat a na co máte nárok? Jak se vyhnout existenčním potížím a na co máte nárok podle zákona od státu?

  • Nezabavitelná částka

    Jaká je nezabavitelná částka a životní minimum v případě exekuce na plat nebo na bankovní účet? Jak na dluhy v manželství nebo po rozvodu?

  • Půjčka 20000

    Levná a ověřená půjčka 2000 Kč pro všechny zájemce. Snadný způsob jak získat peníze bez registru a bez poplatků předem.

K ustanovení § 119a o.s.ř.

V právní praxi vyvstala otázka, zda po poučení předsedy senátu ve smyslu ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř. může účastník uvést nové skutečnosti a důkazy ještě v tzv. závěrečné řeči (shrnutí návrhů a vyjádření se ke skutkové a k právní stránce věci) ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 o.s.ř., či nikoli.

Z judikatury lze citovat:

„Soudu I.stupně je třeba vytknout, že se v odůvodnění napadeného rozsudku nevypořádal s žalovanými vznesenou námitkou vydržení. První a třetí žalovaný tuto námitku uplatnili v rámci závěrečného návrhu, tedy v řízení před soudem I.stupně a před vyhlášením napadeného rozsudku, a skutečnosti a důkazy označené na podporu této námitky proto v žádném případě nelze považovat na nepřípustné novoty (§ 119a odst. 1 o.s.ř., § 205a odst. 1 o.s.ř.). Již samo toto pochybení musí mít za následek kasační rozhodnutí odvolacího soudu, neboť z pohledu tvrzeného vydržení nelze napadený rozsudek hodnotit jinak, než jako nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.“ 1)

Břemeno tvrzení a důkazní břemeno je od 1.1.2001, s výjimkou věcí uvedených v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., zásadně časově ohraničeno poučením předsedy senátu ve smyslu ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř. Tento závěr jednoznačně potvrzuje samotné znění ustanovení § 119 odst. 2 o.s.ř., které podmiňuje tzv. závěrečnou řeč tím, že účastníci ani po poučení nové skutečnosti a důkazy neuvedenou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst.4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, jakož i samotný smysl a účel ustanovení § 119a o.s.ř.

Je nemyslitelné, aby v rozporu s účelem ustanovení § 119a o.s.ř. byla časově ohraničena možnost uvést nové skutečnosti a důkazy poučením předsedy senátu před skončením jednání a následně po skončení dokazování mohl účastník až v tzv. závěrečné řeči uvést zcela nové hmotně právní skutečnosti bez následné možnosti druhého účastníka uplatnění hmotně právních námitek vůči nim včetně označení důkazů o nich.

V tzv. závěrečné řeči (shrnutí návrhů a vyjádření se ke skutkové a k právní stránce věci) ve smyslu ustanovení § 119a odst. 2 o.s.ř. nelze uvést nové skutečnosti a důkazy, neboť tomu brání skončení dokazování před soudem I.stupně časově ohraničené poučením předsedy senátu ve smyslu ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř. a neuvedení nových skutečností a důkazů přes poučení předsedy senátu, uplatnění nových skutečností a důkazů v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo rozhodnutí o neprovedení důkazů.
S výjimkou ustanovení § 205a o.s.ř. nejsou odvolacím důvodem skutečnosti a důkazy, které byly před soudem prvního stupně nově uplatněny až v tzv. závěrečné řeči ve smyslu ustanovení § 119a odst. 2 o.s.ř.

Mám za to, že odnětím možnosti jednat před soudem nesprávným postupem soudu ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. je i postup soudu, který nerespektoval ustanovení § 119a a § 205a o.s.ř. a přihlédl k novým skutečnostem a důkazům nově uplatněným účastníkem až v tzv. závěrečné řeči, s výjimkou věcí uvedených v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř.

Námitka promlčení až v odvolacím řízení

V soudní praxi i právní teorii je poměrně obsáhle diskutována možnost vznést úspěšně námitku promlčení až v odvolacím řízení, přičemž ve prospěch promlčení je argumentováno tím, že „právo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitky promlčení, dané hmotněprávní úpravou (§ 100 odst. 1 obč. zák., § 388 odst. 1 obch. zák.), plyne, že ji lze uplatnit kdykoli v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí o věci, tedy i v rámci odvolacího řízení.“ 2)

Uplatnění námitky promlčení, byť v průběhu soudního řízení, je hmotně právní úkon ve smyslu ustanovení § 34 obč. zákoníku a tudíž je nutně i rozhodnou skutečností (ovlivňující výsledek soudního řízení) ve smyslu ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., který musí být tvrzen a prokazován ještě před soudem I.stupně (srov. koncentraci ve směnečném řízení, vyloučení námitky promlčení po nabytí právní moci mezitimního rozsudku).

Mám za to, že výslovné znění ustanovení § 119a a § 205a o.s.ř., jakož i smysl cit. ustanovení, vylučuje úspěšné vznesení námitky promlčení až v odvolacím řízení, přičemž soudní praxe 2) již pomalu redukuje svoje původně absolutní stanovisko, neboť samo uplatnění námitky promlčení často vyvolává potřebu rozsáhlejšího dokazování, zejména u tak složitých právních vztahů jako jsou např. náhrada škody, uplatnění práv z odpovědnosti za vady.

Mám za to, že vznesení námitky promlčení nově až v odvolacím řízení ve věcech neuvedených v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. v rozporu s článkem 96 odst. 1 Ústavy významně narušuje rovnost účastníků občanského soudního řízení, neboť tím prakticky vylučuje žalobce, věřitele, z možnosti uvádět v odvolacím řízení nové skutečnosti a důkazy, vylučující důvodnost nově vznesené námitky promlčení (např. splatnost pohledávky, dohodu o odkladu splatnosti pohledávky, nesplnění podmínky splatnosti pohledávky, vzájemnou podmíněnost pohledávky).

Ze znění ustanovení § 205b o.s.ř., účelu rozsudku pro uznání a zmeškání, vyjádřeného vyloučením hodnocení důkazů soudu I.stupně v rozsudku pro uznání a zmeškání, výslovného odkazu ustanovení § 205b o.s.ř. jen na jediný odvolací důvod ryze procesního charakteru (§ 205 odst. 2 písm.a) o.s.ř.), jakož i na nesplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání a zmeškání (§ 153a, 153b o.s.ř.), vyplývá, že úspěšné vznesení námitky promlčení až v odvolacím řízení proti rozsudku pro uznání a zmeškání je vyloučeno.

Pokud však soudní praxe i právní teorie upřednostňuje jednu z hmotně právních skutečností, promlčení, před ostatními, musí potom pro stejné argumenty připustit možnost uplatnění i dalších hmotně právních skutečností nově až v odvolacím řízení, neboť i u nich, vyjma ustanovení § 119a a § 205a o.s.ř., jejich uplatnění zásadně žádný hmotně právní ani procesně právní předpis nekoncentruje do určitého stádia řízení.

1) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5.2.2004, č.j. 64 Co 421/2003-201
2) např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2003, sp.zn. 32 Odo 879/2002, uveřejněném pod č. 45/2004 Sb. rozh.: „Při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a, § 211a o. s. ř.).“

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

Přidat dotaz - právní rady