K otázce započtení oprávněné držby dle § 134 odst.3 občanského zákoníku

Účelem institutu vydržení vlastnictví je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav oprávněné nepřetržité držby cizí věci oprávněným držitelem, který je po stanovenou dobu objektivně přesvědčen o svém domnělém vlastnickém právu, se stavem právním.

V případě střetu práv a povinností pravého vlastníka věci a oprávněného držitele věci má jednoznačně přednost pravý vlastník jako nositel nejsilnějšího práva k věci, které je nadto výslovně chráněno čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“) a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána.

Listina, jakož i mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, jsou spolu s Ústavnou nejenom právními normami nejvyšší právní síly, nýbrž i právními normami důležitými pro výklad jednotlivých ustanovení obecných zákonů, např. o ochraně vlastnického práva.

Výklad ustanovení § 134 odst.3 ObčZ o započtení oprávněné nepřetržité držby vykonávané právnickými osobami a fyzickými osobami k určitým věcem, jejichž vydržení bylo od 1.4.1964 do 31.12.1991vyloučeno, je jednou z nejdůležitějších právních otázek řešenou právní teorií a praxí od roku 1992.

Ústavní povinností zákonodárce je chránit konstituované vlastnické právo i tím, že zákonem nestanoví jako jednu ze dvou zákonných podmínek pro pozbytí (nabytí) vlastnického práva započtení oprávněné nepřetržité držby před účinností novely zákona, který jí do té doby výslovně vylučoval, bez stanovení přiměřené lhůty na ochranu práv vlastníků věcí.
II. Vybraná judikatura

  1. „Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před 1.1.1992, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví. Lze sice přisvědčit odvolacímu soudu, že § 872 odst.6 ObčZ se zabývá pouze případy, v nichž šlo o držbu pozemků v soukromém (nikoli osobním) vlastnictví, a že na držbu státních pozemků toto ustanovení nedopadá, je však nutné konstatovat, že toto zákonné ustanovení je nadbytečné, že deklaruje pravidlo, které vyplývá z podstaty věci, a že jeho zařazení do zákona nelze vykládat tak, že by vylučovalo započtení vydržecí doby v jiných případech než v těch, kdy občan nabyl v důsledku oprávněné držby právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku. “ 1)
  2. „Vlastnické právo k pozemku vydržením nabude osoba, která kdykoli po 1. lednu 1992 splní podmínky vydržení, stanovené § 134 ObčZ; při posuzování těchto podmínek je třeba přihlížet k době, po kterou měl oprávněný držitel pozemek v držbě před 1. lednem 1992. Dovolací soud nesdílí názor, že by v tomto případě šlo o pravou zpětnou působnost zákona, která je v zásadě nepřípustná. O takový případ by totiž šlo jen tehdy, pokud by zákon stanovil, že vlastníkem se stal oprávněný držitel pozemku ke dni, ke kterému splnil náležitosti vydržení i v případě, že by tento den předcházel dni nabytí účinnosti zákona (v daném případě by šlo o den, předcházející 1. lednu 1992); v projednávané věci by to znamenalo, že dnem 1. ledna 1992, kdy nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb., by se žalobce stal zpětně ke dni, k němuž splnil nově stanovené podmínky vydržení, vlastníkem pozemku, který měl v držbě.“ 2)

III. Právní závěry

Vydržení je jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva upravených v ustanovení § 132 až § 135c ObčZ (§ 111 až § 129 zákona č. 141/1950 Sb.).

Uplynutí stanovené vydržecí doby je stejně jako existence nepřetržité oprávněné držby po tuto dobu obligatorní zákonnou podmínkou pro nabytí vlastnictví vydržením.

Nabytí vlastnictví vydržením je ze strany dosavadního vlastníka věci zákonným důvodem zániku jeho pravého vlastnického práva v důsledku nepřetržité oprávněné držby oprávněným držitelem po stanovenou dobu a nečinnosti vlastníka věci proti zásahům do jeho základních vlastnických práv (zejména držby věci a pobírání užitků), jakož i povinností (např. placení daní, poplatků).

Nároky vzniklými z právního vztahu mezi pravými vlastníkem věci a oprávněným držitelem věci ve smyslu ustanovení § 868 ObčZ je na straně pravého vlastníka věci nárok na držbu věci (vydání věci) a na straně oprávněného držitele věci nárok na plody a užitky po dobu oprávněné držby, jakož i nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení, s výjimkou obvyklých nákladů souvisejících s údržbou a provozem.

Občanský zákoník účinný od 1.4.1964 do 31.3.1983 (účinnost zákona č. 131/1982 Sb.) nabytí vlastnictví vydržením vůbec neupravoval, tj. nabytí vlastnictví vydržením v tomto období bylo vyloučeno.

Občanský zákoník účinný od 1.4.1983 do 31.12.1991 upravoval nabytí vlastnictví vydržením takto:

  1. nabytí ve prospěch právnických osob vůbec neumožňoval
  2. nabytí ve prospěch fyzických osob (občanů) vylučoval u věcí v soukromém vlastnictví včetně pozemků, věcí z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věcí, ke kterým měla socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů.

Ustanovení § 1 odst.1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb. (v období 8.2.1991-31.12.1992 se silou ústavního zákona, od 1.1.1993 dosud se silou zákona), kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon ČSFR, stanoví, že ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Ustanovení § 1 odst.1 zákona č. 23/1991 Sb. je obecný zákonným pravidlem (příkazem) zákonodárci i soudům pro tvorbu a výklad vnitrostátních právních předpisů tak, aby byly v plném souladu s Listinou.

Podle článku 11 odst.1 Listiny účinné od 8.2.1991: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

Konstituovaným vlastnictvím věci ve smyslu čl. 11 Listiny je třeba rozumět pravé (skutečné) vlastnictví a nikoli vlastnictví neoprávněně zapsané v katastru nemovitostí.

Započtení oprávněné držby ve smyslu ustanovení § 134 odst.3 ObčZ i před 1.1.1992 ve prospěch právnických osob nebo ve prospěch fyzických osob k věcem, které občanský zákoník účinný od 1.4.1964 do 31.12.1991 z nabytí vlastnictví vydržením výslovně vylučoval, je pravou zpětnou účinností zákona a nikoli nepravou zpětnou účinností.

Vylučuje-li dosavadní ustanovení občanského zákoníku výslovně nabytí vlastnictví vydržením určitými osobami nebo k určitým věcem, přičemž novelizující ustanovení občanského zákoníku jednu ze dvou zákonných podmínek pro vydržení, tj. započtení oprávněné držby těchto vyloučených osob či k těmto vyloučeným věcem, zpětně naopak přikazuje, jedná se o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost zákona, pokud zákonodárce na ochranu dosavadního vlastnictví nestanovil přiměřenou lhůty od účinnosti zákona na jeho ochranu, např. neuplynutím vydržecí doby do 1 roku od účinnosti zákona.

Ústavně konformní výklad ustanovení § 134 odst.3 občanského zákoníku účinného od 1.1.1992 je ten, že do vydržecí doby nelze započítat oprávněnou nepřetržitou držbu vykonávanou od 1.4.1964 do 31.12.1991 právnickými osobami u všech věcí, jakož i oprávněnou nepřetržitou držbu fyzických osob u věcí v soukromém vlastnictví včetně pozemků, věcí z majetku v socialistickém vlastnictví a věcí, ke kterým měla socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. V opačném případě bylo ústavní povinností zákonodárce, aby v případě započtení oprávněné nepřetržité držby právnickými osobami nebo k věcem, jejichž nabytí vydržením bylo do 31.12.1991 výslovně vyloučeno, i před 1.1.1992, v přechodném ustanovení občanského zákoníku současně stanovit, že vlastník věci může v přiměřené lhůtě po účinnosti zákona č. 509/1991 Sb. uplatnit své nároky a dosáhnout tak přerušení běhu vydržecí doby.

Společenský zájem na tom, aby tzv. nedoložené právní vztahy byly co nejdříve uvedeny do souladu se stavem faktickým musí zákonodárce ve smyslu ustanovení § 1 odst.1 zákona č. 23/1991 Sb. s odkazem na čl. 11 Listiny korigovat přechodným ustanovením občanského zákoníku, které na ochranu dosavadního vlastnictví věci stanoví, že vydržecí doba doba neskončí dříve než uplynutím přiměřené lhůty od účinnosti novely zákona.

Ustanovení § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění předpisů pozdějších, stanoví zákonnou vyvratitelnou domněnku oprávněné držby nemovitostí osobami, jejich vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno po 1.1.1993.

Ustanovení § 872 odst.6 ObčZ se týká jen těchto pozemků, a to:

  1. do 31.12.1991 byly ve státním (socialistickém společenském vlastnictví) a současně
  2. podle územních plánů nebo územních rozhodnutí byly určeny jen k výstavbě rodinných domků, rekreačních chat nebo garáží anebo ke zřizování zahrádek

Započtení nepřetržité oprávněné držby k pozemkům dle ustanovení § 872 odst.6 ObčZ je věcně odůvodněno vznikem nároku oprávněného držitele na uzavření dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku (převoditelné a děditelné majetkové právo), státním vlastnictvím pozemků, účelem užívání pozemku pro osobní potřebu, to vše v souladu s veřejným zájmem (územními plány či rozhodnutími). Z těchto důvodů lze považovat možnost započtení oprávněné držby k těmto pozemkům i před 1.1.1992 ve prospěch oprávněných držitelů za ústavně konformní, a to na rozdíl od započtení držby dle § 134 odst.3 ObčZ.

K započtení oprávněné nepřetržité držby i před 1.1.1992 právního předchůdce dle § 872 odst.6 ObčZ k pozemku, kde na základě předpisů účinných do 31.12.1991 bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku, je nezbytné, aby oprávněný držitel právo na započtení vydržecí doby uplatnil (srov. …může si započítat…). K započtení oprávněné držby právního předchůdce dle § 872 odst.6 ObčZ nedochází ex offo, jak je tomu při aplikaci § 134 odst.3 ObčZ.

Oprávněným držitelem věci ve smyslu ustanovení § 130 odst.1 ObčZ, § 145 zákona č. 141/1950 Sb. a § 326 o.z.o. není zpravidla osoba, která vlastníkovi věci neuhradila cenu (náhradu) za úplatný převod (přechod) vlastnictví věci. Taková osoba se nemůže dovolávat své dobré víry, kterou zpravidla vylučuje nesplnění její základní povinnosti nabyvatele, tj. úhrada ceny věci. Nelze se současně dovolávat oprávněné (poctivé) držby a současně neuhradit vlastníkovi cenu (náhradu) za věc. Oprávněná (poctivá) držba tudíž zásadně předpokládá splnění základní povinností účastníků právního vztahu, na základě kterého se převádí (přechází) vlastníctví z vlastníka na jinou osobu.

Nepřípustnou pravou zpětnou účinností zákona je i započtení oprávněné nepřetržité držby věci před účinností zákona, který vydržení dosud vylučoval tak, že k pozbytí vlastnictví může dojít i dnem samotné účinnosti zákona bez stanovení jakékoli právní ochrany vlastnictví, např. stanovením přiměřené lhůty od účinnosti zákona, kdy dojde k uplynutí vydržecí doby započaté zpětně.

Jelikož konstituované (pravé) vlastnictví věci bylo ke dni platnosti i účinnosti zákona č. 509/1991 Sb. výslovně chráněno § 1 odst.1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb. i čl. 11 Listiny, nelze ustanovení § 134 odst.3 ObčZ vykládat tak, že do vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl oprávněný držitel věc v oprávněné držbě i před 1.1.1992, pokud zákon výslovně nestanoví jinak, např. § 872 odst.6 ObčZ.

Nepřípustnost pravé zpětné účinnosti zákona vyžaduje, aby z odůvodněných důvodů, např. uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním, nemohlo dojít k pozbytí vlastnictví věci již dnem účinnosti zákona bez toho, aby vlastník věci neměl reálnou možnost v přiměřené lhůtě využít obvyklé instituty ochrany svých práv. V této souvislosti nelze přehlédnout, že 15 denní doba mezi nabytím platnosti a účinnosti zákona č. 509/1991 Sb. z podstatné části připadla na soboty, neděle a sváteční dny včetně 1. dne účinnosti cit. zákona.

1) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8.12.1998, sp.zn. 22 Cdo 2273/98 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2000, č. 50)
2) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.1.1999, sp.zn. 22 Cdo 1193/98 (Právní rozhledy č. 6/1999, str. 331-333)

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

8 comments

  1. V roce 1991 jme postavili nemovitost, kterou po dostavění daroval otec synovi. Ústní dohodou byla garáž v přízemí v užívání otce Při povodni byla 1/3 stavby zasažena a znovu opravena. Syn se oženil a začaly problémy. Se snachou a vnoučkem jsme se stýkali, když byl v práci. Pozemky se starým domem nejsou nijak odděleny, do budoucna syn jediný dědic. V roce 2000 se nečekaně odstěhovali, jejich nové bydliště jsme se dozvěděli od soudu, kdy otec obdržel soudní vystěhování. Což taky učinil a klíč odevzdal u soudu. Syn se o majetek nestará, stavba je zamčená ,nevětraná, chátrá. Pozemky udržujeme – sečeme trávu, odklízíme sníh atd. Otec žádal o vrácení – neuspěl. Vyjádření soudu – syn si může se svým majetkem dělat co chce. Otec prodělal infarkt, mozkovou příhodu, operaci srdce. Syn ho v nemocnici nenavštívil, řekl že ví , že je o něj postaráno. Je možnost získat nemovitost a pozemky vydržovacím zákonem zpět ? Děkuji

  2. dobrý den,po téměř 20letech řekl soused že plot který stavil a je mezi námi,že není na jeho hranici pozemku chce plot posunovat a tím usiluje i o zbourání našeho zahr.domku,zděného,který stojí 3 m od plotu,který jsme považovali za hranici pozemku a bylo nutné drobnou stavbu dělat min.3m od hranice…navíc vyšlo najevo,že přímo pod polovinou domečku je další špička pozemku ,výběžek …i dalšího souseda nad námi celou dobu nic neřekli a teď uvádí falešné svědky že nám to říkal..nebo že se prý dohodli s mým bývalým manželem že si můžeme postavit domeček na jejich špičkách pozemku..nikdy bych se nedožadovala sousedů o takové hlouposti když jsme to nepotřebovali..nikdy bychom nestavěli zahr.domek na jeho pozemku když svého máme 864m!!!nepotřebovali bychom nějakých 40m v rohu u námi koupeného pozemku,ten roh,špička tvoří celek s naším koupeným pozemkem a nikdy se o tu špičku soused nezajímal a ani nám nesdělil že má v rohu vedle nás nějaké své metry..teĎ se toho domáhá tak abych nemusela bourat domeček obrátila jsem se na soud žalobou o určení vydržení pozemku.. jejich právník navrhuje zamítnout žalobu a falešnými svědky chce dokázat,že lžu,že jsem musela vědět o tom,že v rohu pozemku jsou špičky sousedů…neřekli nic,což dokazuje kde je postaven domek což viděli že se staví a celých možných 10 let se nedomáhali že tam mají vlast.právo..až po 18 letech..ke svému koupenému pozemku jsem v dobré víře že užívam svůj koupený pozemek užívala i 35 a 13 m dvou sousedů po dobu 18 let,nadto když pozemek co jsme kupovali byl ohrazen ze sporných stran ploty udělanými sousedy před 30 20 lety..v té sporné části špiček byla totiž prohlubeň 2m a asi 1/2m potůček..obec dodala roury,my jsme zajistili zeminu/asi 25-30 nákladních aut!!!/a po x letech musím řešit takovou věc..pozemek 35 a 13 m nepotřebuji ale stojí na nich z části zahr.domek a ten nemíním bourat,/má hodnotu 38tis a je vyplacen mnou v SJM bývalému manželovi jako součást domu a pozemků za 2mil…. jsem přesvědčena že mám ty směšné metry vydržené již rokem 2003 kdy uplynulo 10 let mým užíváním pozemku…což jsem se dozvěděla až teď když bylo nutné to řešit…býv.manžel je spolčen se sousedy protože byl trestán za domácí násilí na mně i dcerách a sousedům ze msty vůči mně dosvědčí i to,že o půlnoci tady svítí slunce…co mám dělat???jak dosáhnout svého práva a spravedlnosti??? děkuji pokud je možná nějaké odpověď V

  3. Dobrý den,prosila bych o radu ohledně pozemku.Před 7 lety jsme koupili s manželem chatu a nyní náš soused si dal přeměřit svůj pozemek a přišlo se na to,že má cca 100m2 na ,našem” pozemku.Chtěli jsme se s ním domluvit a za polovinu ceny odkoupit,ale je vůči nám agresivní a dohoda s ním nejde.Všichni nám říkají,že by tady mělo být uplatněno vydržovací právo,jelikož jsme absolutně ani my,ani manželé,od kterých jsme chatu koupili o tomto nevěděli.První vlastníci chatu koupili v roce 1977 a my od nich v roce 2007.Děkuji za radu.Jana Růžičková.

  4. Stavební spoření
    on: February 21, 2014, 12:14

    Dobrý den. Mám 90letou maminku na jejíž r.č. 12 let spořím na st.spoření tzn. že účet zní na její jméno

    Mám sourozence a nechci aby mnou naspořená částka ze st.spoření přešla do dědictví nicméně chci ještě asi rok nechat peníze uložené na účtě stavební spořitelny.

    1)Jaké právní úkony ze strany matky je nutné udělat aby naspořené fin.prostředky nešly do dědictví.

    2)A v případě, že by maminka st.sp.zrušila už nyní a ty peníze byly převedeny na můj účet, nehrozí zde riziko v případě dědictví, že i tyto peníze by se musely přiznávat do dědictví?

    Děkuji za odpověď

    Ilona K.

  5. Dobrý den měl by jsme dotaz k následujícímu problému.

    V roce 1929 postavil můj pareděda po dohodě se sousedem chlévy jejichž stavu ohlásili do pozemkových knih ohlašovacím listem. K této stavbě přeléhá opěrná zeď mna její roh která asi takto vznikla zároveďn se stavbou chlévů. poté dědictvím vše nabyl můj strýc a poté došlo k prodeji mámě s tátou do SJM a po smrti táty je vše na mámu. V roce 2001 se ukázalo že tato opěrná zeď je oproti katastru posunuta cca 2 m k nám a je součástí sousedova pozemku .ztn že od r. 2001 již o tomto problému víme ale táta vždy říkal žře je to již vydrženo a sousedi nikdy také jakoukoli námitku jak ústní tak písemnou neuplatňoali dokonce v cca r. 1994-1995 proběhla kompletní oprava této zdi opět za souhlasu sousedů ale to jsme všichni žili v domněšní že je to takto správně. Nyní tzn v roce 2012 si začli sousedi těchto 44 m nárokovat a chtělá aby jsme opěrnou zeď posunuli s plotem. takoto je však pozemek již od r. 1928 , přísje oplocen a přístup na něj je pouze z naší strany. Prosím jak je to z dobou vydržení a od kdy je možno jí započítávat, může bát započtena doba i před rokem 1992 nebo dokonce je možno instutut vydržení vztahnout již na mého pradědu po roce 1928 popřípadě strýce . Rodiče jsou vlastníky na základě kupní smlouvy od r. 1974 a takto pozemek užívají. podotákám že celková plocha pozemku je cca 550m2 a z toho držba 38m2 takže jsme ani nemohli předpokládat opticky\ že něco nesedí. Budu rád když mi odpovíte pakliže to je možné nebo je možno se u Vás poté zastavit k placené konzultaci. Velice děkuji. Karel Novák.Praha

    1. Prosím zaslat odpověď, jak postupovat, na dotaz “Karel z 21.12.2012” a zda se žádost o vydržení podává záznamem na KÚ či přímo k soudu. Děkuji Havránková

  6. Dobrý den,
    v roce l989 jsme podepsali “Smlouvu o přenechání pozemku k dočasnému užívání v zahrádkářské osadě ČZS”. Byla nám přenechána část pozemku o výměře 400 m2 a to do roku 2005. Osada má 39 členů. Městský úřad se “vyrovnal” kdysi jen s částí pozemku s původními majiteli v domnění, že se jedná o celou zahrádkářskou kolonii. Nyní při jednání s Pozemkovým fondem bylo zjištěno, že to není pravda, že osada je na dvou číslech parcel.Majitelé zřejmě o pozemcích neví a my ani nevíme, kde je hledat.Na adresách, které jsou v evidenci kat.úřadu se nenachází. Je v takovémto případě možnost vydržení pozemku?Určitě se jedná o užívání v dobré víře.Jaký postup nám radíte? Je to jen na mrzutosti v osadě.Jsou tam společné prostory,cesty,elektrika, rozvod vody a rozdělení na dva tábory se nám jeví nefér.Ti co mají pozemky a budou je odkupovat od Pozemkového fondu mají obavy, že výkup od majitelů bude dražší a všechny to rozděluje. Voda, elektrika je vedena na cizích pozemcích – bez jejich jakéhokoliv souhlasu. Postavené chatky mají stavební povolení atd. na jiná parcelní čísla, co s tím? Městu moc nadávat nemůžeme, protože bychom mohli slyšet jednoduchou odpověď – už tam nemáte co dělat…Se zájmem očekáváme Vaše vyjádření a předem moc děkujeme.

  7. po smrti tchána v r 1982 jsme odkoupili od tchyně polovinu zahrady a vyplatili manželova bratra. tchyně druhou polovinu darovala staršímu synovi, který v r 1994 zemřel. zahradu o rozměrech 740 arů sdědily jeho dcery a protože od této doby tj. 17 let na zahradu nikdy nepřišly – jsme součástí zahrádkářské kolonie (zahrady jsou v OV), bylo nutné ji udržovat, takže jsme se po dobu 17 let o zahradu starali. trávu jsme pravidelně sekali a udržovali v bezplevelném stavu, prořezávali stromy. Nyní ji majitelky chtějí prodat. Je možné odkoupit zahradu sníženou o vynaložené náklady? odhadní cena je 180.000 Kč.
    Před 30 lety jsme společně s tchyní vykopali studnu a společně využívali. nyní bude studna součástí prodeje. máme možnost společného užívání s novým majitelem a jak to udělat?

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..