Potřebujete získat právní rady, nebo si nemůžete dovolit zaplatit advokáta a hodil by se vám právník zdarma? Pak vám nabízíme pomoc, bezplatná právní poradna zdarma a online.

Reklama
Facebook Pravník zdarma
Spolupracujeme
  • Potřebuji peníze

    Potřebujete získat peníze? Hledáte nejvýhodnější půjčky nebo úvěry? Poradíme vám jak získat peníze rychle, levně a bez registru nebo bez ručitele!

  • Sociální dávky

    Jste v těžké životní situaci a nevíte o jaké sociální dávky si požádat a na co máte nárok? Jak se vyhnout existenčním potížím a na co máte nárok podle zákona od státu?

  • Nezabavitelná částka

    Jaká je nezabavitelná částka a životní minimum v případě exekuce na plat nebo na bankovní účet? Jak na dluhy v manželství nebo po rozvodu?

  • Půjčka 20000

    Levná a ověřená půjčka 2000 Kč pro všechny zájemce. Snadný způsob jak získat peníze bez registru a bez poplatků předem.

K otázce nejnižší měsíční mzdy ve smyslu ust. § 89 odst. 14 trestního zákona

Při posuzování rozsahu následku – škody jako znaku příslušné skutkové podstaty majetkového trestného činu je významnou otázkou zejména výklad pojmu škoda nikoli nepatrná ve smyslu ust. § 89 odst. 14 trestního zákona.

Podle ust. § 89 odst. 14 platného trestního zákona se škodou nikoli nepatrnou rozumí škoda dosahující nejméně nejnižší měsíční mzdy stanovené nařízením vlády, přičemž tohoto hlediska se užije obdobně i pro určení výše prospěchu a hodnoty věci.

Zákon č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, škodu nikoli nepatrnou definuje tak, že se jí rozumí škoda dosahující nejméně polovinu nejnižší měsíční mzdy stanovené obecně závaznými právními předpisy. Článek IV bod 2 cit. zákona zmocnil vládu ČSFR, aby obecně závazným předpisem stanovila nejnižší měsíční mzdu.

Pojem minimální mzdy zavedl zák. č. 3/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce, který v § 111 odst. 3 určuje, že mzda nesmí být nižší než minimální mzda, přičemž vláda ČSFR stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení této mzdy a její výše.

Nyní platnou definici pojmu škoda nikoli nepatrná stanovil s účinností od 1.1. 1994 zák. č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon o přestupcích, který namísto výše poloviny nejnižší měsíční mzdy určil samu nejnižší měsíční mzdu a namísto obecně závazných předpisů určil za formu prováděcího předpisu nařízení vlády.

Soudní praxe vychází z nař. vl. č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona, která je od jeho účinnosti, tj. ode dne 29. 11. 1991, do současné doby v nezměněné výši 2 000 Kč. Předchozí nařízení vlády č. 258/1990 Sb. určovalo výši 1 600 Kčs (účinnost od 1. 7. 1990 do 29. 11. 1991). Výše minimální mzdy potom byla upravena nař. vl. č. 99/1991 Sb. ve výši 2 000 Kčs (účinnost od 25. 3. 1991), č. 53/1992 Sb. ve výši 2 200 Kčs (účinnost od 11. 2. 1992) a č. 303/1995 Sb. ve výši 2 500 Kč (účinnost od 1. 1. 1996).

Výklad pojmu škoda nikoli nepatrná zásadním způsobem učinil Nejvyšší soud ČR usnesením uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ČR pod číslem 3/93 Sb. tr. r. Toto usnesení vychází především z právního názoru, že terminologické rozlišení pojmu nejnižší měsíční mzda v trestním zákoně a minimální mzda v pracovněprávních předpisech bylo úmyslem zákonodárce, který chtěl tyto pojmy legislativně odlišit.

Tento názor Nejvyššího soudu nepovažuji za nezpochybnitelný.

Předchozí úprava v trestním zákoně z roku 1961 nevyjadřovala rozsah následku škody pevnými částkami, ale používala jen obecných hodnotících termínů, jejichž konkrétní obsah a rozsah přenechávala judikatuře soudů. Tento stav byl oprávněně kritizován, neboť v praxi tím docházelo k faktickému zostřování trestní represe. Tomuto nežádoucímu stavu měla předcházet nová zákonná úprava provedená zák. č. 175/ 1990 Sb., která s účinností od 1. 7. 1990 určila v dané věci vládu jako normotvorný subjekt.

Dosavadní rozhodování vlády o tom, zda a kdy změní výši nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona, prozatím nenaplňuje původní úmysl zákonodárce a ve skutečnosti znamená spíše kriminalizaci některých drobných majetkových trestných činů.

Jazykový výklad pojmu nejnižší a minimální je shodný, neboť slovo nejnižší je obsahově shodné se slovem minimální, které je slovem do češtiny převzatým.

Rozdílné použití slov stejného obsahu v právních předpisech lze dobře vysvětlit i pozdějším záměrem zákonodárce nepoužívat v citlivé oblasti soukromého a veřejného práva, mající dopad na vědomí obyvatel, slova nejnižší, ale raději použil méně seznatelného výrazu stejného obsahu, tj. minimální. Zák. č. 175/1990 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 7. 1990, zatímco zákon č. 3/1991 Sb., který poprvé užil termínu minimální mzda, nabyl účinnosti až dne 1. 2. 1991.

Zjevným úmyslem zákonodárce bylo s ohledem na předvídanou častější změnu výše nejnižší měsíční mzdy přenést tuto úpravu na právní předpis nižší právní síly, aby nedocházelo k opakovaným nadbytečným změnám trestního zákona a aby se předcházelo faktickému zostřování trestní represe s ohledem na změnu společenských podmínek.

Mám za to, že není věcného důvodu, aby byla stanovena nejnižší (minimální) mzda rozdílně pro oblast pracovního práva a pro oblast trestněprávní.

Mám za to, že použitím nosného výrazu mzda v ust. § 89 odst. 14 trestního zákona odkazuje zákonodárce na výši minimální mzdy podle pracovněprávních předpisů, které na základě sociálního dialogu přesněji odrážejí změny ve společnosti vyvolané v cenové oblasti zejména inflací.

Lze uvést, že inflace činila za roky 1991 56,6 %, 1992 11,1%, 1993 20,8 %, 1994 10 % a 1995 9%. Cenový index ve spotřebitelské sféře v porovnání s rokem 1989 (100 %) činí v roce 1994 254,3 %.

Zaměnitelnost pojmů nejnižší a minimální mzda dokumentuje i fakt, že stávající učebnice Univerzity Karlovy Trestního práva hmotného I. obecná část, str. 85, pokud jde o znak, jímž se vyjadřuje rozsah škody, použila namísto slov nejnižší měsíční mzda termín minimální mzda.

Závěrem vyslovuji přesvědčení, že by soudce v trestním řízení, který je vázán zákonem, měl při výkladu pojmu škoda nikoli nepatrná vycházet z výše minimální mzdy upravené v nařízení vlády č. 303/1995 Sb. (tj. 2 500 Kč), která je pro pachatele příznivější, případně de lege ferenda by měl zákonodárce určit zákonné podmínky, za kterých je vláda povinna měnit její výši. V opačném případě mám za to, že by ve významné oblasti trestního práva hrozilo nadměrné přesunutí těžiště tvorby práva na výkonnou moc.

Zdroj: JUDr. Luboš Chalupa, www.akchalupa.cz

Jeden komentář to “K otázce nejnižší měsíční mzdy ve smyslu ust. § 89 odst. 14 trestního zákona”

  • Eliška says:

    Dobrý den mám dotaz ohledně manžela.Jedná se o to že v měsíci září jsi šel pro výplatu a i když na výplatní pásce měl 10.620 kč tak dostal pouhých 6.200 kč a oduvodnění bylo že tam jsou nějaké srážky.Když jsem doma koukala na výplatní pásku tak jsem si všimla že manžel tam nemá započítanou dovolenou kterou měl.Oznámil to zaměstnavateli a ten mu řekl že to překontroluje a když mu druhý den dal novou výplatní pásku tak tam bylo napsáno dovolená 4 dny nějakých nevím 2.600 kč a koncová částka k výplatě byla 10.735 kč.Nechce nám nic doplatit a hlavně nám nechce nic k tomu dodat.Mám obavy že manželovy nezaplatí ani těch 14 dní co si odpracoval v zaří.Jak se máme teď zachovat.Děkuji za radu.

Přidat dotaz - právní rady